21.2.2018 | Svátek má Lenka


CÍRKEV: Kárat, když je třeba

3.10.2015

Papež František vystupuje jako milý a hodný muž. Jsou ale chvíle, kdy by měl být přísnější

Maryland, jedna z třinácti původních amerických kolonií, byla založena jako útočiště pro katolíky a tamější rodina Carrollů byla vlivná při vzniku USA: jeden Carroll podepsal Deklaraci nezávislosti, druhý Carroll ústavu a třetí Carroll se stal prvním arcibiskupem země.

Přesto katolíci neměli v USA v 19. století na růžích ustláno. Irští imigranti prchající před hladomorem čelili xenofobii a pár klášterů lehlo popelem.

Bílí anglosaští protestanté hleděli na katolíky podezřívavě: nebudou loajálnější vůči cizímu monarchovi, papeži římskému, než vůči americké republice?

Když v roce 1928 kandidoval na prezidenta poprvé katolík, newyorský guvernér Al Smith, prohrál kvůli protikatolickým předsudkům většiny voličů.

To změnila 40.–50. léta 20. století. V 50. letech byla katolická církev silně antikomunistická; a v době, kdy „amerikanismus“ rovnal se antikomunismus, začali být katolíci vnímáni jako dobří, loajální Američané. Tehdy nastala i spolupráce protestantů, katolíků a židů. Tváří v tvář komunismu se řídili radou Benjamina Franklina z války za nezávislost: „Buď budeme všichni tahat za jeden provaz, anebo každý viset na svém vlastním.“ Nepřekvapí, že na konci dekády, v roce 1960, byl zvolen prezidentem první katolík, „Jack“ Kennedy.

Tehdy v USA existovala jasná katolická identita: katolík byl antikomunista a zastával morální učení církve. Vývoj po II .vatikánském koncilu však v USA vedl k rozmělnění katolické identity. Když nyní o Američanovi víte, že je katolík, nevíte o jeho morálních, politických či společenských postojích vůbec nic: může zastávat jakékoli.

Co měl udělat, a neudělal

Katolíků je v USA 24 procent a jsou nejpočetnější denominací. Jsou nadprůměrně zastoupeni u policie, armády i mezi politiky. Katolíci evropského původu většinově volí republikány, ti původu latinskoamerického demokraty. Mnozí katolíci v USA neuznávají a nerespektují morální učení církve.

Za této situace přijel do země papež František. Jeho projev v Kongresu byl laskavý a milý, každý si v něm našel něco, s čím souhlasil; a to, s čím nesouhlasil, bylo řečeno tak mírně, že se nikdo na Františka nezlobil. Demokraté uvítali jeho apely na pomoc chudým, imigrantům, ochranu životního prostředí a proti trestu smrti. Republikáni zase ty na náboženskou svobodu (nebýt nucen financovat a podporovat, co náboženské přesvědčení odmítá) a na ochranu nenarozeného lidského života.

A v tom je problém.

Určitě někomu role papeže coby milého, hodného, konformního vůči státní moci je sympatická; jiní z nás bychom ale raději papeže, který je vůči státům a státníkům ostřejší a přísnější a kárá je.

František se během pobytu na Kubě veřejně nezastal disidentů; prý nechtěl být nezdvořilý vůči hostitelům. Papež Jan Pavel II. však při návštěvě Kuby v roce 1998 lidská práva zdůrazňoval. Během pobytu v USA zřejmě František opět nechtěl být vůči hostitelům „nezdvořilý“ – a přitom na dnešní obamovské Americe je toho tolik ke kritizování nejen z hlediska katolického, ale i obecně židovsko-křesťanského. To papež František neudělal.

Překračování kompetencí

A další problém jsou konfuze, které svými řečmi občas vytváří. Jeho zájem o chudé a pomoc jim je upřímný, nepochybně. Ale aby se mohlo chudým pomoct, je bohatství nutné nejdřív vytvořit. Papež více apeluje na sdílení bohatství (což je v pořádku), méně na jeho vytváření; nechápe, že liberální tržní hospodářství je nejvhodnější pro tvorbu bohatství, a tak zlepšování údělu chudých.

Nebo jeho explicitní kritika trestu smrti a jen mírná, zastřená kritika potratů. Přitom i když poslední papežové osobně byli proti trestu smrti, tento trest církví považován za nepřijatelný za všech okolností není, zatímco umělé potraty coby záměrná zabíjení nevinných ano.

Nebo jeho řeč v OSN, v níž tvrdil, že i životní prostředí má svá práva. To je nonsens; práva mají jen osoby. A my lidé máme odpovědnost za životní prostředí větší, než projevujeme – v tom by měl papež pravdu, kdyby to takto řekl. Ale jednou věcí je říci, že máme odpovědnost za životní prostředí – a skvostné památky –, a jinou říci, že deštní prales či Karlštejn mají „práva“.

Nebo jeho chvála Obamovy dohody s Íránem ajatolláhů; papež se vyjádřil k problému, jehož důsledků nedohlíží. Lepší, kdyby mlčel; to není otázka víry a mravů, tudíž on v ní nemá žádnou kompetenci.

Ať už si někdo přeje papeže vůči státní moci úslužnějšího, nebo kritičtějšího, nakonec každý papež má být posuzován dle kritérií svého úřadu, z nichž nejvyšším je spása duší. Při hodnocení papeže a jeho velikosti otázkou důležitější než popularita je, zda se na základě jeho slov a skutků více lidí katolíky (či alespoň lepšími lidmi) stalo, než od víry odpadlo.

To bude nakonec více zajímat i jeho Šéfa; nikoli to, zda mu tleskal Kongres a redaktoři The Washington Post. Je skvělé, že mu tleskali; kolik z nich se ale kvůli němu obrátí na víru?

LN, 30.9.2015

Autor je ředitel Občanského institutu



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Diskuse


J. Dvořák 188
17:30
4.10.2015

L. Křivan
10:25
4.10.2015

Z. Baldova
7:44
4.10.2015

L. Bouše
9:04
4.10.2015

J. Dvořák 188
17:33
4.10.2015

K. Janyška
9:22
3.10.2015

L. Bouše
9:53
3.10.2015

L. Křivan
10:31
4.10.2015

J. Dvořák 188
17:26
4.10.2015

F. Lesniak
22:26
4.10.2015

J. Sova
9:09
3.10.2015

L. Křivan
10:41
4.10.2015

L. Bouše
10:45
4.10.2015

L. Bouše
6:31
3.10.2015

B. Hamáček
21:46
3.10.2015

P. Sulc
2:09
3.10.2015

J. Babicka
5:16
3.10.2015

počet příspěvků: 17, poslední 4.10.2015 10:26









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.