V hodině matematiky dává paní učitelka třídě k vyřešení následující příklad:
"Na telegrafním drátě sedí tři ptáci. Střelec jednoho sestřelí. Kolik jich tam zbyde?" Pepíček se přihlásí a odpoví: "Žádný."
Učitelka milosrdně položí otázku znovu, ukazuje pří tom názorně tří prsty a říká: "Na drátě jsou tři ptáci. Střelec sestřelí jednoho z nich," jeden prst skloní a pokračuje, "kolik jich tedy zbývá?"
Pepíček na to se vší rozhodností: "Žádný!"
"Jak jsi, prosím tě, došel k takové odpovědi?" ptá se učitelka.
"To je jednoduché, paní učitelko, když střelec sestřelí jednoho ptáčka, zbylé dva vyplaší."
Učitelka se usměje a říká: "No není to matematicky správně, ale líbí se mi způsob tvého uvažování!"
"Hm, nechte mě tedy taky položit jednu otázku.
Sedí tři ženy v parku a každá jí nanuka. Jedna ho ukusuje, druhá ulamuje a třetí saje. Která je vdaná?"
Učitelka zčervená rozpaky a vytáčí se z odpovědi, ale Pepíček nelítostně trvá na svém:
"No tak, jedna kouše, druhá ulamuje, třetí saje. Která z nich je vdaná?"
"Tak dobře," zašeptá učitelka, "ta, co saje?"
"Ne," odpoví Pepíček. "Je to ta, co má snubní prstýnek, ale líbí se mi způsob vašeho uvažování!"

Paní učitelka ve školce pomáhala dítěti obout si malé kovbojské boty. Oba tlačili, tahali, pořád se do těch bot nemohli dostat. A když se to konečně podařilo, oba si upocení sedli. Jenže chlapeček se podíval na boty a řekl:
"Paní učitelko, my jsme dali botičky obráceně."
Učitelka to zkontrolovala a opravdu, bylo to tak. Zachovala klid, boty s menší námahou sundala a znovu je obouvali, tentokrát na správné nohy. Potom se chlapeček na botičky podíval a prohlásil:
"To ale nejsou moje boty."
Učitelka se kousla do jazyka, a místo aby na něj zařvala "To jsi nevěděl dřív?" jak původně chtěla, tak s námahou zase botičky sundala, načež chlapeček pravil:
"To nejsou moje boty, to jsou boty mého bratra a máma mi je nechává nosit."
Učitelka už nevěděla, jestli se má smát nebo plakat, ale opět pomohla chlapečkovi do bot. A když mu po té úporné námaze pomáhala do kabátu, tak se zeptala:
"Kde máš rukavičky?"
A chlapeček pronesl: "Já je mám nacpané v botičkách."
Soudní proces s učitelkou začne příští měsíc.

Nemocniční chodbou jde sestra a tlačí vozík s pacientem.
Ten na ni žalostně kouká a prosí:
"Sestřičko, zkusíme to ještě na ARO, prosím!"
Sestřička však kategoricky odmítá:
"Paní doktorka řekla, že do márnice, tak jedeme do márnice!"

Pacient je na vyšetření u lékaře, který ho prohlíží a neustále si brumlá:
"To je dobře... to je dobře... to je dobře... to je dobře..."
Pacientovi to nedá a zeptá se: "Co je dobře?"
"Že to nemám já!"

************************
Z Twitteru:

Manželská romantika po letech:
Můžeš mi sundat košilku...
Můžeš mi sundat podprsenku...
Můžeš mi sundat kalhotky...
Kolíčky nech na šňůře.

Podľa rozhodnutia európskej únie nesmie žiadne jedlo obsahovať v názve hanlivý výraz k etnickej rase.
Preto sa u nás ruší názov Cigánska pečienka. Nový názov je Neprispôsobivý rezeň.

"Co byste řekli Billu Gatesovi, kdybyste mohli říct cokoli?" "Tati."

Je to černé a červené, když to spadne z výšky, tak to zamňouká. Co je to?
To je jedno, ale musí to dopadnout na kočku.

Zevnitř je to žluté, měkké, třaslavé. Zvenku tvrdé, nejdřív červené, pak zelené. Co je to?
Vanilkový pudink pobitý měděným plechem.