Vedení sociální demokracie v sobotu rozhodlo, že do jednání s ANO půjde. Odpor senátorů vedených předsedou senátu Štěchem tím pádem padl pod stůl. Tedy, padl pod stůl v tom smyslu, že na něj vedení nevzalo ohled, ale odpor bude bezpochyby trvat dál a bude jedním z destabilizujících prvků eventuální spolupráce. 

Rozhodnutí tedy vedení přesunulo na členskou základnu a na referendum. Ono to vypadá ohromně demokraticky. Rozhodnou členové strany, jak vznešené to konstatování! Má to háček. V dnešní době je stranictví velmi neobvyklé. Dávno ty doby, kdy byla rudá knížka totéž co živnostenské povolení a kdo nebyl ve straně, rozumí se té jediné správné, měl automaticky stopku v profesi a kdykoli ho mohl sejmout straník povolením vybavený. Nestraník byl občan druhé kategorie. Tak tohle neplatí a kdo se stane členem strany, dělá to z vážného důvodu ve snaze aktivně pomáhat straně v politické práci. Názor vedení je straníkovi celkem logicky vodítkem v jeho politickém uvažování a jednání. Štěch a ostatní odbojníci by se museli hodně snažit, aby členskou základnu zviklali.

Ono je důležitější, co spolupráci řeknou voliči. Tři sta tisíc jich už k Babišovi uteklo. Podle všech známek se nezdá, že by měl trend pokračovat. Hnutí ANO mírně klesají preference, jakkoli si udržuje výrazný náskok. Stoupají preference ODS a Pirátům. Ti vcelku úspěšně hrají roli konstruktivní opozice, deklamují rozumné názory, přicházejí s návrhy a smývají obraz rozčepýřených výstředníků, kteří se živí mrkvovou drtí a platí ji bitcoinem. Přitom volby budou už brzy, už na podzim, kdy barometrem politické atmosféry nebude žádný ústav pro vytváření veřejného mínění, ale volič. Vnitrostranické referendum se bude konat za dva měsíce. Už tento fakt pozici ČSSD oslabuje. Dva měsíce bude na očích jako vnitřně rozpolcená strana, manipulovaná z Hradu a ze Senátu a od Babiše, kladoucí podmínky, které nelze vymáhat.

Politika se vytváří i na veřejném pódiu – v televizi se vyjádřil místopředseda ANO Vondráček, že by Babiš odstoupil, kdyby byl odsouzen. Ještě aby ne, proboha! Takové odsouzení je ale v nedohlednu. Vypadá to, jako kdyby trestní stíhání fungovalo jako trvalý hanobící cejch a nikdo se moc nesnažil ho dovést k soudnímu jednání. Může to ovšem být i naopak, že Babiš brání vyšetřovatelům, aby případ dotáhli do konce. Ať tak nebo onak, je to hra, kterou nelze hrát do nekonečna.

Ještě jeden přípodotek: v nedělní debatě se připomínal Grossův případ. Zde je ale veliký rozdíl. Gross byl v podezření z korupce, když posléze padl, zázračně zbohatl a když byl na smrtelné posteli, omluvil se národu. Babiš má cejch kvůli deset let starému naveskrz privátnímu případu, který absolutně nijak nesouvisí s výkonem jeho funkce ve vládě Bohuslava Sobotky. Že se vyšetřování vleče tak dlouho, je skandální – a ještě více skandální je, že se nikdo viditelně nesnaží způsobit, aby případ mohl být předán k posouzení nezávislé justici.