Muslimské bratrstvo je při protivládních nepokojích v Egyptě poměrně zdrženlivé a nenápadné, ale po straně rozehrává hru s cílem destabilizovat režim a chopit se moci. Jeho první akce přišla už minulou neděli, pouhé dva dny poté, co protesty vypukly.

Uprostřed rabování a anarchie v Káhiře podnikla na rozkaz bratrstva jeho odnož, palestinský Hamas, ve spolupráci s libanonským Hizballáhem útok na káhirskou věznici Wádí Natrún. Teroristé zabili řadu strážců a osvobodili desítky vězněných členů Muslimského bratrstva a Al-Kajdy, 22 příslušníků Hizballáhu a několik členů Hamasu, včetně velitele jeho ozbrojeného křídla Izzadín Kásam Ajmána Nofála, který byl uvězněn před třemi lety za přípravu teroristického útoku v Egyptě.

Vězni Hizballáhu patřili k buňce, která plánovala útoky v Káhiře a Suezském průplavu a podílela se na pašování zbraní do pásma Gazy. Osvobození Palestinci se vrátili do Gazy podzemními tunely a příslušníky Hizballáhu převezli přes Suezský průplav egyptští beduíni – další spolupracovníci Muslimského bratrstva. Na Sinaji operují i palestinské skupiny, které se hlásí k Al-Kajdě, i samotní členové Al-Kajdy, kteří se do Egypta stahují z Iráku.

Od začátku egyptských nepokojů na Sinaj proniklo asi tisíc dobře vycvičených ozbrojenců Hamasu, kteří na severu pouště zřídili hlavní velení a v koordinaci s Muslimským bratrstvem odtamtud podnikají útoky. Podle izraelských zpravodajských služeb se situace začíná vymykat kontrole.

Brzy po zdolání káhirské věznice ozbrojenci zaútočili na egyptskou policejní stanici v Rafáhu a následně v Aríši. V sobotu podnikli útok na egyptský plynovod na severní Sinaji a přerušili dodávky plynu Jordánsku a Izraeli. Postiženo je především Jordánsko, které z Egypta dostává 80% zásob zemního plynu; pro Izrael představují egyptské dodávky asi třetinu spotřeby. Rovněž v sobotu byl podpálen koptský křesťanský kostel v Rafáhu. V neděli egyptští vojáci dopadli tým Hamasu a beduínů, který šel vyhodit do vzduchu další část plynovodu. A v tentýž den uvedla armáda do stavu nejvyšší pohotovosti vojáky u Suezského průplavu po informacích o chystaném útoku Hamasu a Hizballáhu na proplouvající lodě.

Už začátkem minulého týdne povolil Izrael Egyptu, aby na Sinaj vyslal 800 vojáků; podle mírové smlouvy z roku 1979 je Sinaj demilitarizovaná a izraelská vláda povolila výjimku vůbec poprvé. Osm set vojáků v tak obrovské oblasti je však žalostně málo a Egypt požádal Izrael o povolení dalších posil. Ten však už této žádosti nevyhověl kvůli obavám, aby se situace neobrátila proti němu.

V pondělí došlo k druhému útoku na stanici egyptské policie v Aríši – podle izraelských zpravodajců jej tentokrát provedla Armáda islámu Mumtaze Dugmuše z pásma Gazy, která se hlásí k Al-Kajdě a podílela se na únosu izraelského vojáka Gilada Šalita. I když je Armáda islámu dlouhodobým rivalem Hamasu, tentokrát obě skupiny uzavřely dohodu o spolupráci.

Podle egyptského tisku se Hamas rovněž snaží přiživovat nepokoje v Káhiře – několik jeho členů bylo zatčeno na cestě na centrální náměstí Tahrír. Devět dalších bylo zadrženo v Suezu a dva v Aríši.

Podle izraelské tajné služby Šin Bet je jen otázkou času, kdy začnou i útoky na Izrael. Teroristé z pásma Gazy už před deseti dny obnovili ostřelování raketami a dodnes nepřestali – poslední kásamy dopadly na Izrael v úterý, naštěstí bez následků.

Izrael sleduje vývoj situace v Egyptě s velkými obavami, i když zatím je pro něj stále víceméně příznivý. Egyptský prezident Husní Mubarak se nevzdává, a dokonce i Spojené státy začátkem týdne otočily a přestaly trvat na jeho okamžité demisi. Ještě povzbudivější je postoj egyptské armády. Dlouho zaujímala neutrální stanovisko, ale podle izraelských zpravodajských služeb se o víkendu postavila na stranu Mubaraka – odmítla ho svrhnout a nepodpoří ani jeho předčasné odstoupení. Mubarak je „hrdinou říjnové války“ s Izraelem z roku 1973, za kterého byl prohlášen i oficiálně, a stát při něm generálové považují za věc národní cti. Izraelské naděje posiluje i viceprezident Umar Sulajmán, spolehlivý spojenec a spolupracovník židovského státu a úspěšný bojovník proti teroristům i islamistům.

Stále však existuje reálná možnost, že se k moci dříve či později dostane Muslimské bratrstvo. Náčelník izraelského hlavního štábu Gabi Aškenazi tento týden zdůraznil, že Izrael bude muset podstatně zvýšit rozpočet ministerstva obrany, aby armáda dokázala čelit všem současným i možným hrozbám.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6