19.3.2024 | Svátek má Josef


BLÍZKÝ VÝCHOD: Smiřovačka

16.10.2017

Palestinská hnutí Hamás a Fatah se smířila, ale problémy zůstávají

Znepřátelená palestinská hnutí Hamás a Fatah se skutečně usmířila. Aspoň to tak vypadá po jejich oznámení: Hamás se vzdá civilní správy v Gaze a do 1. listopadu předá kontrolu nad hraničním přechodem do Egypta prezidentské gardě předsedy samosprávy Mahmúda Abbáse. V Gaze bude rozmístěno 3000 policistů samosprávy. Do roka proběhnou na všech palestinských územích parlamentní a prezidentské volby. Abbás poprvé po deseti letech navštíví Gazu. Tyto nevídané ústupky teroristického hnutí naznačují, že Hamás myslí usmíření vážně. Nabídka vzešla právě od něj, když v polovině září samosprávě nabídl, že rozpustí vládní výbor, který Gazu řídil. Minulý týden přijeli do Gazy s velkou slávou představitelé palestinské vlády premiéra Ramího Hamdalláha a teď obě hnutí jednala o podrobnostech smíření v Káhiře, která celý plán vymyslela.

Navzdory převratným slibům je ale dohoda stále nejasná a řada problémů nevyřešena. Obě strany zatím nejednaly o tom hlavním – co se stane s 25 000 ozbrojenců Hamásu a jeho obrovským arzenálem zbraní a raket. Abbás stejně jako při všech předchozích pokusech o smíření požaduje, aby se tato armáda začlenila do bezpečnostních složek samosprávy a Hamás se velení nad ní vzdal, ale to hnutí kategoricky odmítlo už předem. Jeho nejvyšší vůdce Ismaíl Haníja předpokládá existenci dvou bezpečnostních složek – ta samosprávy je prý „policie“ k udržování pořádku, kdežto armáda Hamásu je „odbojová síla proti izraelské okupaci“. Jediným cílem a smyslem hnutí je zničení Izraele. Aby Haníja Abbáse předvědčil, slíbil mu, že rozhodnutí o zahájení nové války s Izraelem bude kolektivní. Abbás ale zatím neustoupil od svého prohlášení, že nedovolí „libanonizaci“, tedy stav podobný jako u izraelského severního souseda, kde má teroristický Hizballáh s tichým souhlasem libanonské vlády větší armádu než stát a na jihu i vlastní území. V každém případě Hamás a Fatáh ještě nezačaly tuto otázku projednávat.

Dalším dosud neřešitelným problémem je 40 000 státních zaměstnanců Hamásu. Hnutí vždycky požadovalo, aby jim samospráva hradila platy, ale ta tyto úředníky neuznává. Má v Gaze své vlastní, které Hamás po puči před deseti lety sesadil. Zatím se obě strany pouze dohodly, že zřídí společnou komisi, která otázku do února příštího roku posoudí.

Pro teroristické hnutí je nejdůležitější, aby Abbás zrušil všechny sankce, které je ke smíření přiměly – omezení plateb za spotřebu elektřiny v Gaze a snížení platů zaměstnanců a peněz na léky pro místní nemocnice. Abbás však tyto kroky zatím neodvolal a jejich zrušení podmínil převzetím plné kontroly nad Gazou. To má ale trvat až do začátku prosince a do té doby se může stát mnohé.

Dohoda také nemluví jasně o případné účasti Hamásu ve vládě národní jednoty. Podle některých zdrojů se o ní vůbec nezmiňuje, podle jiných se o ní jednat bude, ale Hamás se účasti vzdá. Je možné, že s dohodou souhlasil právě proto. Přenechá odpovědnost za každodenní provoz Gazy samosprávě a sám se bude věnovat tomu, co umí nejlépe – zbrojení a terorismu. Nebude u moci, a tak nebude muset plnit žádné podmínky. Izrael, Spojené státy i mezinárodní Čtyřka vždycky požadovaly, aby se Hamás zřekl násilí, uznal Izrael a slíbil dodržování podepsaných dohod, pokud chce být součástí palestinské vlády, jinak s ní Izrael nebude jednat. Pokud by teď Hamás od účasti v kabinetu upustil, bylo by to nesmírně výhodné – zbavil by se odpovědnosti za civilní obyvatelstvo, dosáhl otevření hranic, které Egypt podmiňuje přítomností personálu samosprávy, ale armáda a zbraně by mu zůstaly. A Izrael by neměl důvod s palestinskou vládou nejednat, kdyby v ní nebyli zastoupeni teroristé.

Izraelský premiér Binjamin Netanjahu však prohlásil, že na splnění mezinárodních podmínek trvá i tak a odmítá každé smíření, dokud Hamás neodzbrojí, nepřestane usilovat o zničení Izraele a nevrátí těla dvou mrtvých izraelských vojáků, která už tři roky zadržuje. Smiřovací proces zatím podle premiéra jen komplikuje snahu o dosažení míru.

A co dohodou získá Abbás? Vylepší si vyjednávací pozici při případných mírových jednáních jako vládce všech palestinských území a získá zpět civilní správu Gazy a kontrolu nad hraničním přechodem. V neposlední řadě také vyřadí ze hry předchozí ujednání Hamásu s Abbásovým úhlavním nepřítelem Muhammadem Dahlanem. Abbás ho kvůli obavám z politické konkurence vyštval do exilu a dal ho v nepřítomnosti odsoudit do vězení. Ujednání předpokládalo, že se Dahlan se vrátí do Gazy a bude se podílet na vládě Hamásu. Abbás to považoval za první krok Dahlanova návratu do palestinské politiky a postupu až do čela samosprávy. Abbás bude radši platit provoz pásma Gazy a mhouřit oči nad zbrojením Hamásu, než by Dahlana pustil na politickou scénu.

Dosavadní informace o smíření Hamásu s Fatahem však vyvolávají řadu otázek. Bude Abbás odpovědný za ostřelování Izraele, pašování zbraní sinajským teroristům Islámského státu nebo hloubení útočných tunelů do Izraele? Když z pásma Gazy vyletí raketa, podnikne Izrael odvetu proti samosprávě? Bude Abbás a Egypt požadovat, aby Hamás přestal s terorismem? Když se samospráva dozví o útoku chystaném Hamásem, upozorní v rámci bezpečnostní spolupráce Izrael a dá jeho strůjce zatknout? Přestanou teď bezpečnostní složky samosprávy zatýkat členy Hamásu na Západním břehu a nechají je chystat svržení Mahmúda Abbáse, jak to dělali dosud?

Smíření Hamásu s Fatahem začalo od nejjednodušších témat; ta nejtěžší jsou stále před nimi. Jeden pozitivní důsledek by však dohoda mít měla – zlepšení situace v Gaze. Když bude hranice v Rafáhu ovládat palestinská samospráva, Egypt zruší blokádu pásma. Gazané by tak mohli mít elektřinu, léky i otevřené hranice. A jejich spokojenost by snížila pravděpodobnost další války mezi Hamásem a Izraelem.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus