26.4.2024 | Svátek má Oto


BLÍZKÝ VÝCHOD: Případ Ahed Tamimiové

2.8.2018

Propagandistický cirkus od začátku do konce

Její story snad netřeba podrobně připomínat. Loni, to jí bylo šestnáct, sehrála provokativní divadlo. Fyzicky napadla dva izraelské vojáky, zatímco příbuzní to celé natáčeli na mobil.

Díky těmto záběrům víme, že vojáci zachovali klid, nenechali se vyprovokovat a proti Ahed nezasáhli. Kdyby to udělali a jejich reakce by měla jakékoli fatální následky, byl by celý Izrael označen div ne za žáka Hitlerova (jak s oblibou říká ankarský autokrat Erdogan, který si Ahediny zlé činy natolik oblíbil, že ji osobně pozval do Turecka. Jen by mě zajímalo, co by světu vykládal, kdyby něco podobného udělala tureckým vojákům nějaká drzá kurdská Ahed).

Vše se tedy řešilo soudní cestou, cestou práva. Zdá se ale, že je to také špatně – tedy podle toho, jaký povyk kolem Ahed spustila část médií.

Ahed byla odsouzena na osm měsíců (propuštěna 29. července). V izraelském žaláři oslavila sedmnácté narozeniny a podle vlastních slov dokončila střední školu – díky pomoci ostatních vězňů. Hodlá pokračovat ve studiu práv, aby mohla „hnát okupanty k odpovědnosti“. Máme se na co těšit.

Po propuštění byla svými soukmenovci a částí sdělovacích prostředků – čekalo ji údajně sto novinářů (také součást předem připravené propagandy?) - přivítána jako hrdinka. Jela do hlavního města Autonomie Ramalláhu. Nejprve ke hrobu Jásira Arafat a pak ji přijal šéf samosprávy Abbás.

Její slova, která po odpykání trestu pronesla, dávají tušit, že jde o beznadějný případ. Odmalička živena protiizraelskou nenávistí není s to uvědomit si realitu. Kromě jiného: že uvěznění Arabové jsou v první řadě teroristé a lidé představující akutní bezpečnostní riziko pro Stát Izrael, jeho armádu a nikoli v poslední řadě jeho civilní obyvatele. Včetně Arabů: bomba sebevražedného útočníka odpálená v restauraci nerozlišuje, jestli je uvnitř Žid, Arab, Drúz – nebo turista z České republiky.

Ani náznak pokory, sebereflexe, racionálního úsudku.

Zde jeden citát:

Moje radost (z propuštění z vězení – LS) nebude úplná, dokud nebudou osvobozeni všichni vězni. (Rozuměj: všichni teroristé – LS). Doufám, že každý bude následovat tuto cestu (její provokativní způsoby vůči izraelským vojákům - LS) a že Palestina bude brzy osvobozena (zničen Izrael - LS). Chci také zopakovat poselství, že Jeruzalém je a bude hlavním městem Palestiny (zase špatně: není a nikdy nebude - LS).

Chtělo by se říci – příliš mladá, příliš hloupá. Mladá ano, hloupá nikoli. Vychytralá. Její provokace jí přináší popularitu, které „z plna hrdla“ využívá. A aby nebylo pochyb o jejím fanatismu, během tiskové konference na návsi ve vesnici Nabi Salih upozornila, že nebude přijímat otázky od přítomných izraelských médií. S odůvodněním: „Bojkotuji izraelská média, protože soustavně očerňují naši rodinu a náš boj.“

Očerňují, nebo píší o provokacích této rodiny ve službách palestinskoarabské propagandy nepříjemnou pravdu?

*****

Doplnění (zdroj: server Jpost.com)

Nejsou to Izraelci, ale syrští a jiní Arabové, kdo na sociálních sítích upozornil na jedno klíčové srovnání. Zjednodušeně řečeno: Ahed Tamimiová měla štěstí, že byla zavřena v Izraeli. Kdyby se dostala do vězení Asadova režimu, čekal by ji očistec.

Syrský fotograf a aktivista Yasser Wardh napsal: „Izrael propustil Ahed Tamimiovou kypící zdravím a bez jediného škrábance.“ V kontrastu s tím jsou „tisíce Palestinců zabíjeni v žalářích syrského režimu“.

Nezávislý syrský novinář Nedal Al Amari na Twitteru uvedl: „Rozdíl mezi Izraelem a Bašarem Asadem. Ahed Tamimi je Lucky Girl, protože byla v izraelské a nikoli Asadově věznici. Z izraelského žaláře vyšla v dobrém zdravotním stavu, lepším než dříve.“ A připojil zajímavou poznámku: „Otec Tamimiové podporuje Assadův režim.“

Desítky podobných tweetů v arabštině se zmiňují o údajném zvýšení hmotnosti Ahed o devět kilogramů. Mahdi Majeed: „Nebyla mučena. Nebyla znásilněna. Její hmotnost se zvýšila téměř o 9 kilogramů. Její vlasy a tvář jsou krásnější.“

Iman Kais, který má 100 000 následovníků na Twitteru, takto charakterizuje rozdíl mezi zkušeností Ahed a arabskými žaláři: „Ahed říká, že se naučila milovat život, zatímco ti, kteří jsou uvězněni v našich (arabských) zemích, se mohou dostat do fáze, kdy si přejí, aby je jejich matka nikdy neporodila.“

Závěrem jeden hlas z Izraele. Dr. Edy Cohen, odborník na meziarabské vztahy na Bar Ilanově univerzitě v Ramat Ganu, si na svém Facebooku také všiml toho, že se Ahed spravila o 9 kg, a tuto skutečnost okomentoval takto: přál by si, aby arabské země propustily své vězně – a hned bychom viděli, jaký je jejich zdravotní stav v porovnání s Ahed.

Stejskal.estranky.cz