Mírová jednání mezi Izraelem a Palestinci, jejichž obnovy dosáhl loni v červenci po značném úsilí americký ministr zahraničí John Kerry, hrozí už delší dobu krachem. Jeho pravděpodobnost ještě vzrostla o víkendu, kdy měl Izrael propustit poslední slíbenou várku palestinských vězňů, ale neudělal to.

Palestinci obnovu jednání podmiňovali zmrazením výstavby židovských osad na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě, ale to bylo pro izraelskou vládu nepřijatelné. Raději přistoupila na propuštění 104 teroristů odsouzených před rokem 1993. Palestinská samospráva za to slíbila, že se až do konce stanovené devítiměsíční doby jednání, tedy do konce dubna, kdy má podle Američanů vzniknout rámcová mírová dohoda, zdrží jednostranných diplomatických kroků na mezinárodní scéně, které mají Izraeli uškodit, jako úmysl žalovat ho u Mezinárodního trestního soudu v Haagu.

Tři čtvrtiny palestinských vězňů už na svobodu vyšly a zbývá posledních dvacet šest. Palestinci však v průběhu jednání projevili nulovou ochotu k ústupkům a přímé rozhovory se už před několika měsíci zastavily. Samospráva se netajila tím, že jakmile získá poslední vězně, jednání ukončí a pustí se do pozastavených diplomatických akcí, protože Izrael nehodlá přistoupit na její četné požadavky. Izrael a Američané požadují prodloužení rozhovorů.

Propouštění teroristů je v Izraeli velmi nepopulární a morálně těžko ospravedlnitelné, neboť jde o strůjce útoků na civilisty a pachatele brutálních vražd žen, dětí a starých lidí, o vrahy, kteří mají vyjít z vězení jen proto, aby Palestinci neodešli od jednacího stolu. Samospráva navíc požaduje, aby poslední skupina zahrnovala i 14 izraelských Arabů, k čemuž se Izrael nikdy nezavázal. Izraelské Araby pouštět odmítá, protože mají izraelské občanské průkazy, a tudíž volnost pohybu a představují tak pro veřejnost mnohem větší nebezpečí než Palestinci ze Západního břehu či Gazy. Proti propuštění každé skupiny vždycky protestovalo mnoho lidí a odpor narůstal i ve vládě. Premiér Binjamin Netanjahu minulý týden Američanům sdělil, že jestli vězně pustí, rozpadne se mu koalice.

Izrael má pocit, že osvobození 78 vrahů bylo nadarmo. Pozice obou stran se ani po osmi měsících nesblížily a propast se ještě prohloubila, když vyjednavači narazili na nové rozpory. Neshody trvají ve všech tradičních otázkách, jako Jeruzalém, který musí podle Izraele zůstat nerozdělený, zatímco Palestinci trvají na jeho východní polovině jako na svém hlavním městě, nebo návrat palestinských uprchlíků na území Izraele, který Netanjahuova vláda zásadně odmítá. Problémem zůstávají i židovské osady a budoucí hranice Palestiny. Vyvstaly však i nové překážky jako palestinské odmítání izraelského požadavku, aby samospráva uznala Izrael za židovský stát nebo přistoupila na přítomnost izraelských vojáků na východních hranicích Palestiny, aby tam bránili pašování zbraní.

Palestinci navíc své požadavky stále stupňují – chtějí si sami určovat, které vězně má Izrael propustit, aby to byli "političtí vězňové a ne zloději kol", jak se vyjádřil jeden palestinský představitel. Jinými slovy, na svobodu musí vyjít pouze vrazi izraelských civilistů. Nejnovější požadavek přednesl nedávno předseda samosprávy Mahmúd Abbás americkému prezidentovi Baracku Obamovi ve Washingtonu – Izrael "musí" osvobodit Marwána Barghutího a Ahmada Sadata. Barghutí si odpykává pět doživotních trestů za osnování teroristických útoků a Sadat třicet let vězení za podíl na vraždě izraelského ministra cestovního ruchu Rechavama Zeeviho a Izrael nemá v nejmenším úmyslu je propustit. Abbás rovněž odmítl slíbit, že mírová dohoda bude znamenat konec konfliktu a Palestinci už nebudou vznášet další nároky.

Jak se blížilo datum propuštění čtvrté várky vězňů, samospráva naznačovala, že po něm už v rozhovorech pokračovat nebude. Izrael tak ztratil chuť osvobozovat vrahy pro nic za nic, a zejména s vyhlídkou, že Palestinci den po jejich propuštění jednání ukončí. Netanjahu v neděli navrhl, že je pustí pouze výměnou za palestinský souhlas s prodloužením jednání. Palestinci se zatím nevyjádřili, ale až do minulého týdne tvrdili, že by o tom mohli uvažovat až po propuštění vězňů. Zatím s ukončením rozhovorů vyčkávají, neboť nechtějí nést zodpovědnost za jejich krach, přestože všechny podklady ke svým plánovaným diplomatickým krokům mají už připravené.

Když Izrael vězně nepropustí, bude za příčinu krachu jednání označen on. Ani Netanjahuův návrh toho však moc neslibuje. Jestli Palestinci na prodloužení rozhovorů přistoupí, propuštění poslední skupiny vězňů je těžko přiměje ke změně postoje v jednáních, když to nedokázaly tři předchozí várky. A jelikož samospráva nejeví ochotu k sebemenšímu kompromisu, Izrael nemá chuť dělat vstřícná gesta. John Kerry vzhledem k situaci ani dodnes nezveřejnil svůj chystaný návrh rámcové mírové dohody. I ten podle neoficiálních zpráv s výhradami podpořil Netanjahu, ale Abbás jej zcela smetl ze stolu.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus