25.8.2016 | Svátek má Radim






BLÍZKÝ VÝCHOD: Hladovka palestinských vězňů a Den Nakby

18.5.2012

V pondělí v Izraeli skončila 28denní hromadná hladovka palestinských vězňů, která málem dopadla tragicky jak pro některé z nich, tak pro židovský stát. Zahájili ji už koncem února dva členové teroristického Islámského džihádu Taír Halálí a Bilál Diáb na protest proti takzvanému administrativnímu zadržování.

Nakonec vydrželi nejíst 77 dní. V polovině února se přidali další vězňové a od 17. dubna jich potravu odmítalo na 1600 – třetina všech vězněných Palestinců.

Inspirovalo je vítězství jiných dvou členů Islámského džihádu, kterým se podařilo dosáhnout svého cíle v březnu – Chádir Adnán byl po 66 dnech bez jídla propuštěn a Hana Šalabíová byla po 43 dnech deportována do pásma Gazy. Jejich kolegové vycítili šanci ke zlepšení podmínek ve věznicích a následovali jejich příkladu. Požadovali ukončení administrativního zadržování a věznění na samotkách, návštěvy rodinných příslušníků a obnovu vzdělávacích kursů.

Ještě před pár lety se měli mnohem lépe – přestože mnozí jsou vězněni za terorismus, své rodiny vídali, měli psací potřeby a rádia, přístup do knihovny, a dokonce si doplňovali vzdělání ve speciálních kursech. Po únosu Gilada Šalita v roce 2006 jim izraelská vláda zrušila rodinné návštěvy a vloni i další privilegia na protest proti zacházení s Šalitem. Izraelského vojáka nesměl za pět a půl roku zajetí ani jedinkrát navštívit Mezinárodní Červený kříž, natož pak vlastní rodiče a Šalit od nich nesměl ani dostat dopis. Jeho osud v temné kobce bez denního světla však mezinárodní společenství nezaujal ani z poloviny tolik jako letošní hladovka palestinských zločinců.

Obavy projevovaly západní organizace pro lidská práva, OSN, včetně generálního tajemníka Pan Ki-muna, mezinárodní Čtyřka a její blízkovýchodní zmocněnec Tony Blair, Evropská unie, Červený kříž i Světová zdravotnická organizace. Na podporu hladovkářů skoro denně demonstrovali Palestinci, premiér Hamasu v pásmu Gazy Ismaíl Haníja vyzýval k třetí intifádě a předseda samosprávy Mahmúd Abbás hrozil, že jestli zemře jediný vězeň, situace na palestinských územích se vymkne kontrole. Všichni obviňovali Izrael z porušování lidských práv a požadovali zrušení administrativního zadržování bez obvinění a řádného soudu. V Izraeli je takto vězněno asi 320 Palestinců.

Administrativní zadržení je však nezbytný nástroj k prevenci terorismu a slouží k izolování osob, které představují bezprostřední hrozbu pro bezpečnost země. Na chystaný teroristický útok většinou upozorní zpravodajské zdroje a palestinští informátoři. Jejich důkazy však nelze použít u soudu, protože zveřejnění by ohrozilo životy těch, kdo je shromáždili, a bez nich by zase soud mohl podezřelé propustit. Důkazy nezná ani obhájce podezřelého teroristy a ten není oficiálně obviněn. Na základě administrativního zadržení je ale vězněn tak dlouho, dokud bezpečnostní riziko nepomine. Opatření je součástí izraelského práva a týká se i Izraelců. Není to ani izraelská specialita – existuje i v Británii, kde lze podezřelého takto zadržovat až 28 dní. V Izraeli je to šest měsíců, po jejichž uplynutí lze lhůtu prodloužit.

Izraelský vrchní soud nedávno tři stížnosti palestinských vězňů na administrativní zadržování zamítl. Soudci se seznámili s důvěrnými důkazy bezpečnostních složek a potvrdili, že zadržovaní představují riziko pro bezpečnost země. Jeden stěžovatel je člen Hamasu už jednou odsouzený za vraždu a druzí dva, hladovkáři Halálí a Diáb, jsou aktivní v Islámském džihádu, potvrdil soud na základě předložených důkazů.

Bezpečnostní složky však nakonec v pondělí část požadavků vězňů splnily, protože úmrtí některého z nich by Izraeli na mezinárodním poli neprospělo. Gilad Šalit je už ostatně na svobodě. Vězňům byly povoleny rodinné návštěvy a mobilní hovory a administrativní zadržování se nebude po šesti měsících obnovovat, což je považováno za největší ústupek. Vězeňské orgány však neslíbily, že v případě nutnosti nepřemístí vězně na samotku, a nepovolily vězňům ani studium nebo sledování více televizních kanálů. Požadovaly navíc písemný závazek, že Palestinci nebudou z vězení organizovat teroristické akce, aby při porušení slibu mohly sankce zase obnovit. Vězňové souhlasili a hladovku ukončili.

Nikoli náhodou došlo k podpisu dohody zprostředkované Egyptem před úterním Dnem Nakby, neboli katastrofy, jak Palestinci nazývají vyhlášení Státu Izrael. Vloni jej provázely hromadné pokusy o proražení izraelských hranic a několik lidí bylo zabito. Hladovka mohla vyvolat podobné i horší násilnosti. Díky jejímu ukončení byly nakonec nesrovnatelně slabší a omezily se na palestinské házení kamenů a izraelské gumové projektily a slzný plyn. Den Nakby skončil jen několika desítkami zraněných a palestinskými oslavami vítězství vězňů.

Izrael však splněním požadavků zavdal nebezpečný precedens. Věznění teroristé teď vědí, že mají novou účinnou zbraň.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.