29.9.2016 | Svátek má Michal






BIS: Zpráva poučené civilní kontrarozvědky

5.11.2014

Veřejnost se konečně dočkala: BIS vydala veřejnou část své výroční zprávy za rok 2013. Tento krok totiž vždy následuje až po projednání tajné části zprávy na vládě.

Bezpečnostní informační služba vždy dbá na to, aby se ponejprv vláda seznámila s její tajnou částí, a tak veřejnost musela opět počkat. Důsledkem této blahosklonnosti je, že se veřejná část zprávy civilní kontrarozvědky stává spíše materiálem pro historiky. Pokud je to úmyslem BIS, pak je vše v pořádku, jen by to mělo být explicitně uvedeno.

Pokud by však BIS chtěla působit na veřejnost profylakticky, pak by měla v případě potřeby publikovat aktuální tematické informace, třeba víckrát do roka.

Souhrnná „historická“ výroční zpráva by pak posloužila především vládě a zákonodárcům, kteří při rozhodování o rozpočtu potřebují mít možnost srovnání, co BIS stojí a co produkuje.

Ochrana ekonomických zájmů státu

Pokud můžeme soudit z pořadí, rozsahu i dikce kapitol poslední výroční zprávy, pak prioritou je opět ochrana ekonomických zájmů státu. Priorita je to oprávněná, neboť historie i současnost potvrzují intenzivní zaměření zpravodajských služeb na tuto oblast, a to celosvětově.

Předmětem zpřesněné kritiky BIS je řízení a kontrola státem ovládaných ekonomických subjektů, neboť rozsah škod způsobených ryze formalistickým výkonem práv státu je značný.

BIS též rozpracovává nejen jevy zjevně nelegální, ale též postupy sestávající z řady legálních kroků, v jejichž důsledku se však otevírá prostor pro prosazování zájmů, které jsou v rozporu se zájmy státu.

Organizovaný zločin

Stejně jako v předchozím období se BIS soustředila na přetrvávající problém, jímž jsou ataky organizovaného zločinu na veřejnou správu (centrální orgány státní správy a samosprávu).

BIS podrobně zmapovala též učebnicový příklad lobbistickými skupinami ovlivněné činnosti legislativních orgánů. Zákon o veřejných zakázkách byl v průběhu dvou let dvakrát novelizován, podruhé takovým způsobem, že norma se vrátila do původního stavu.

BIS v této kapitole uvádí v anonymizované podobě, avšak dosti detailně závažné případy klientelismu, korupce, střetu zájmů a zneužívání veřejných finančních prostředků.

Kontrarozvědná činnost

Služba uvádí jako prioritu především do ekonomické oblasti směřující aktivity čínských a ruských zpravodajců, kteří působí jak pod diplomatickým krytím, tak i přijíždějí jako soukromé osoby za účely turistickými, vzdělávacími či podnikatelskými.

Podle BIS „k úspěšné prevenci vlivových opatření (a obecně špionáže) cizí moci je nezbytné vzít v úvahu možnost, že například zájem ruského/čínského diplomata, novináře či experta o naši osobu není dán naší osobní či profesní výjimečností, ale připustit i možnost rizika zneužití tohoto zájmu a kontaktů s námi pro cizí zpravodajský užitek“.

Již sama formulace, že aktivity ruských a čínských zpravodajců jsou pro BIS prioritní, zasluhuje pozornost. Znamená to buď, že naše země je zajímavá už jen pro takové země, jako je Rusko a Čína. Nebo nejsme tak nezajímaví, ale nejchytřejší zpravodajci jsou Rusové a Číňané.

Nebo – a to by byla nejhorší varianta – nejsme nezajímaví, ale BIS obyvatelstvo varuje k ostražitosti především vůči Rusům a Číňanům. To by ovšem mohlo být selháním ochrany státních zájmů, zejména v případě, když by zpravodajci z „nepřátelské“ země přicházeli „pod třetí vlajkou“ jakoby ze spřátelené země – a přistupovalo by se k nim bez přiměřené ostražitosti.

Zkreslená optika BIS je zřejmá v pasáži o „asymetrickém“ vyznění IX. pražské bezpečnostní konference. Nejprve služba kritizuje, že si účastníci konference dovolili tleskat při zmínkách o problematických zpravodajských aktivitách USA vůči jejich spojencům, a pak se BIS nelíbilo, že na konferenci prý byly nedostatečně reflektovány zpravodajské aktivity Ruska a Číny.

Pomineme-li neslýchanou ingerenci státní organizace do akademického světa, nemůžeme pominout trapnost této zmínky o „asymetrii“ od BIS, která ve své výroční zprávě nemá zase ani zmínku o oněch problematických aktivitách amerických zpravodajců, které od poloviny roku 2013 vzrušují celý svět.

Tento postoj, jakkoliv se tváří „proamericky“ (což je u zpravodajské služby nepřípustné), je svou implicitní devótností ve skutečnosti „protiamerický“ (což je též nepřípustné). Užitečný vztah musí být férový, to znamená v případě potřeby tvrdý. A že to jde, potvrdilo se v případě Schwarzenbergovy kritiky výstavby izraelských osad na okupovaném území. Izraelci prohlásili, že skuteční přátelé se poznají právě tím, že si říkají pravdu.

Ochrana ústavnosti a demokracie

BIS označuje zvýšené mezietnické napětí za potenciálně větší problém než pravicový extremismus. Tento poněkud schizofrenní postoj je však v dalším textu korigován připuštěním vzájemné souvislosti těchto dvou jevů. BIS konstatuje, že vzrůst protiromských nálad byl zpočátku spontánní, postupně však iniciativu začali přebírat pravicoví radikálové a přibývalo násilí. K uklidnění situace nepřispěla ani média, ani jednostranná vyjádření politiků. Ta naopak frustrované obyvatelstvo z míst konfliktů ještě spíše radikalizovala.

Ze zprávy BIS lze dovodit, že stát by měl důsledněji prosazovat své pravomoci vůči všem zúčastněným stranám, protože nebude-li konfliktní situace řešena, bude vzrůstat podpora radikálním, až extrémním postojům a řešením.

Terorismus

Je příjemné, když BIS zveřejní, že nějaké poznatky se šetřením nepotvrdily. Stará zpravodajská poučka totiž zní, že kvalitně potvrzená informace je stejně dobrým výsledkem jako informace kvalitně vyvrácená.

Velmi dobrým výstupem je i poznatek BIS ohledně projevů tzv. islamoskepticismu (zřejmě politicky korektní náhražka islamofobie), které ve své radikální podobě mohou radikalizovat dosud umírněné muslimy.

Práce BIS v této oblasti je zřejmě poučena chybami v minulosti, a je tudíž co do výstupů velmi zdrženlivá, což nelze nikdy dostatečně vynachválit.

Kybernetická bezpečnost

Tato část výroční zprávy je opět asymetrická, byť ve své publikované části nesporně kvalifikovaná. Nicméně obsahuje pouze kritiku čínských IT společností Huawei a ZTE a jejich hardwaru (problematika vzdálené neautorizované manipulace), ačkoliv celý svět mluví o zneužívání IT firem a technologií v souvislosti i s americkými produkty a společnostmi.

Tento zvláštní asymetrický postoj BIS (dříve známý jako syndrom Velkého bratra) začíná být zřejmě trvalejšího rázu. Přílišná politizace vidění světa, projevující se dokonce pokusem mentorovat akce akademiků, včetně asymetrického hodnocení operativní situace, to jsou signály, které naznačují, že určitá velmi rozvážná a klidná změna klimatu ve službě by mohla být k prospěchu věci.

LN, 1.11.2014



Diskuse


počet příspěvků: 2, poslední 5.11.2014 07:10









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.