Jsme s Ljubu v Římě. O Noru se stará ve Zvoli Anna. Odjížděli jsme včera dopoledne na letiště a Nora musela počkat u Věry a Pepíka ve společnosti Fanánka.
Ráno jsme to tu obešli jako obvykle, po návratu jsem Noře řekl: "Jdeme k Fanánkovi!"
Následovala velká radost. Do auta skočila střemhlav a celou - nedlouhou - cestu koukala ven, kdy už tam budem. Dojeli jsme a Fanánek ji už vítal u vrat. Vpustil jsem ji dovntř. Skákala a tančila kolem něho.
"Tak ahoj, Noro, měj se tu dobře, brzy se vrátíme."
Přestala skákat, postavila se k vratům a dívala se na mne.
Z těch očí mám dvě dírky v duši.

Dva Podgerové

Aha, ty nevíš, Noro, kdo je to Podger? To je postava, kterou vytvořil spisovatel Jerome Klapka Jerome. Vyznačuje se popleteností a proto, když někdo něco poplete, říkáme mu s Ljubou Podger. Protože jedná jako Podger.

Takže ti budeme vyprávět, jak jsme my dva dělali na římském letišti Fiumicino Podgery. Jak víš, o Velikonocích jsme byli v Římě.
Dostavili jsme se naprosto včas, snad dokonce trochu se zbytečným předstihem, takže jsme v pohodě stihli oběd, salátek a pizzu. Pak jsme se volným krokem odebrali do brány 4 v terminálu C. Ukázali jsme slečně u vchodu palubní vstupenku a za námi šli ještě nějací další Češi. Sedli jsme si a čekali, až začnou pouštět do letadla. Najednou nás popadl jakýsi divný pocit. Pořád se nic nedělo, ačkoli už se za pět minut mělo letět. "Jdi se zeptat," pravila Ljuba. Odpověď byla kormutlivá. Tohle je sice brána C4, ale odtud letí Blue Line do Tramtárie, a odkud letí letadlo ČSA do Prahy si máme najít na tabuli.

Úprk. Tabule. Nalezena Prague. Už se mělo letět! Prague je na C14. Chvála bohu, není to daleko. Doběhli jsme do C14. Už pouštěli do letadla. Fronta, postavili jsme se na konec a po chvilce jsme přišli na řadu.

Jenže tohle je charterový let do Prahy, nikoli linka ČSA do Prahy. Odkud letí? Najděte si to na tabuli.

Zase tabule. No ano, ČSA letí z brány D4!

Tak to vidíš, Noro, takoví jsme byli Podgerové. Přiletěli jsme, jinak bych ti tohle nemohl vyprávět. Doběhli jsme do D4, třebaže jsme si mysleli, že to nemá smysl, protože už doba odletu minula. Jenže oni měli zpoždění...

Během letu se kapitán třikrát za zpoždění omlouval. Škoda, že neviděl naše blažené úsměvy.

No a že jsme si pak v Praze stoupli k jinému pásu na vydávání kufrů, sic označenému jako Řím, ale pro kufry z toho charterového letu, to samozřejmě byl taky výkon podgerovský. Ale významu minimálního.

Tak už víš, kdo je to Podger? Vidím, že nechápeš. Ale to nevadí. Ono se to bude v obměnách opakovat a nakonec pochopíš.

Zmizelo to

Psal jsem včera odpoledne článek do dnešního Digineffu a pak se to všelijak semlelo a musel jsem restartovat a článek jsem neuložil, a tudíž všechen ten text zmizel.

Stalo se mi to v krátké době podruhé. Píšu na Open Source editoru a on tam má klávesovou zkratku Ctrl+W a ta způsobí, že text bez varování spadne. Hned vedle mám Ctrl+Q a na tu mám nadefinované makýrko "přehoď písmena". Píšu třemi prsty, jak jsem se to naučil, když jsem si od pěti let hrál s psacím strojem mých rodičů, a z toho jsou strašné překlepy – a přehozená písmena jsou nejčastější. Takže Ctrl+Q je u mě v provozu pořád. No a protože Ctrl+W je hned vedle... Ale ne. Není to pořád. Stalo se mi to minulý týden, po dlouhé době. Včera to bylo tím restartem. Jsem zvědav, čím to bude příště.

Nicméně pokaždé je to strašně pitomý pocit. Opravdu si nepřipadám chytře a bystře. Nemám si komu postěžovat. Už slyším, jak by se mě ten dotyčný ptal: A proč sis to neuložil?

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena