20.7.2018 | Svátek má Ilja


BEST OF HYENA: Nepotápěj se

6.3.2018

Jedna od druhé se učí? Samozřejmě. Nora naučila Garinu mnohým dovednostem. Tak například už i Gari „dělá horníka“: jak mají obě svoje křesílka, Nora si sedne a tlapkami drásá opěradlo. Je to znamení, abychom šli a přikryli ji dekou. Teď i Gari dělá horníka, třebaže se sama umí do deky zabalit: tohle Noru nenaučila.

Když nasazuju obojky, Gari si sedne, kdežto Nora se při tom potápí, jak tomu říkám – poklesne předními a prohne se, protahuje hřbet.
“Nepotápěj se!“ kárám ji každé ráno. A ona se potápí.
Obě se potápějí, musím konstatovat ode dneška. Nu co, i tak možno. Obojky nasazeny, glosa dopsána a vyrazíme do mrazu.

Nechoď Vašku…

To je starý Havlíčkův epigram, nabádá nás nechodit na led s pány – ono je to ošemetné i bez pánů. Ljuba vypráví, jak se jednou probořil led pod Iriskou, taky v době krutých mrazů, jaké panují dnes. V Břežanech máme tři vodní plochy, hned u baráku jezírko s kachnami, částečně zamrzlé, a pak dva regulérní rybníky. Ty jsou zamrzlé a bruslí se na nich. Naše pejsky nejvíc zajímá to jezírko s kachnami.

Včera se Garina odvážila vejít na led, Nora zůstala na břehu a rozčileně ji pozorovala. To se ví, že jsem Garinu hnal pryč! Ne snad, že by měla sebemenší šanci nějakou tu kachnu lapnout, kachny jsou mazané, ty se polapit jen tak nedají. Zato měla šanci se dostat na tenký led a prolomit se a věru, o lázeň v jezírku za desetistupňového mrazu opravu nestojím. Tuším, že mi věříte.

Kachna

Často teď píšu v ateliéru v Břežanech. Ten je v centru, hned u domu je velké jezírko a na něm bytují kachny. Pejsky samozřejmě ty kachny převelice zajímají, jenže kachny jsou na vodě, pejskové na břehu. S ledem nastala trochu jiná situace, nicméně nikoli zásadně jiná. V ledu je volný prostor, na něm kachny plavou a pejskové se bojí na led vlézt – a já je v té bázni podporu.

Jenže pak přijdou lidé a házejí kachnám housky a stane se, že kachny vylezou na břeh a domáhají se housek jaksi z první ruky. Což bylo včera. Vyjdeme z domu, já a pejskové, zahneme do průchodu, ten vede k jezírku. Tam na břehu sedí maminka s dětičkami a házejí kousky housek a kachna trůní vedle nich a kouká, jestli by zobákem nedosáhla do houskového pytlíku.
Pejskové strnuli. Kachna na břehu, kachna na dosah nebo přinejmenším na doskok! Kachna si jich nevšímala a hleděla si housek. Pejskové stáli. Teprve pak si jich kachna všimla a uletěla. To hned se rozběhli a tvářili se horlivě.
Ona nám uletěla, nezlobíš se, ptaly se mě pak očima.
Nezlobím se. Je to normální.

Nechali mě v tom

V neděli odpoledne mrazy polevily. Nastal čas na drobné domácí práce kolem chalupy. Uklidil jsem dřevník, nařezal nějaké to dříví a naštípal pár polínek do krbu.
Gari, ta nikdy se mnou nepracuje, zato Nora, ta pomáhá. Nosí klacek, žvýká šišku, občas se postaví někam, kam dopadají polínka a tak podobně. Nora je pomocníček, Nora je starostlivá o rodinu a o chod domu.
Nesmí ale mrznout. Ono sice nemrzlo, ale mohlo by...

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.