31.8.2016 | Svátek má Pavlína






AUSTRÁLIE: Požáry buše a Zelení

2.3.2012

...Až letos přijdou ohně od západu, musíš okamžitě do buše a zapálit to nejméně sto metrů hluboko... řekl Adrian po prohlídce buše za mým barákem ... jinak ti to spálí dům. Musíš vypálit pruh za barákem, aby oheň neměl co konzumovat, až sem dorazí, rozumíš?...

Rozuměl jsem moc dobře, a proto dneska chci psát o ohni. Ano, o tom Prométheusově daru lidem, bez kterého by rozvinutí lidské společnosti a tedy i naší civilizace nebylo možné. Jelikož však žijeme v duálním světě, je každý dar nejen požehnáním, ale i prokletím, jinak to ani nejde. Nejinak je tomu i s ohněm a především na nejmladším objeveném kontinentu, který je však geologicky tím nejstarším...

Asi před dvaceti až padesáti tisíci lety byla Austrálie poměrně zelená a zalesněná převážně děšťovými lesy. Pak na tento kontinent dorazili lidé, kteří tu zdomácněli, a tudíž se stali australskými domácími neboli domorodci, anglicky aboridžinály z latinského ab origine. A tihle lidé sem sebou přinesli oheň. Jeho používání během dlouhých tisíciletí přivodilo tomuto kontinentu takové změny, že se musela přizpůsobit nejen vegetace, ale i fauna. Nastal ústup děšťových lesů a rozšiřování listnatých porostů, což jsou v podstatě lesy suché, plné ohnivzdorných, a tedy přizpůsobených stromů, které ohně do značné míry tolerují. Některé se dokonce bez ohně nemohou ani rozmnožovat, lépe řečeno vysemenit. Nebudu teď řešit, zda každoroční domorodé vypalování lesů je čin dobrý či špatný, protože záleží na tom, zda se na daný problém díváme z hlediska historie dešťových lesů nebo ze stanoviště domorodců. Faktem zůstává, že příchodem bílých osadníků se situace změnila. Ti byli jako Evropané zvyklí s ohněm bojovat. Požár, každý požár, se jim jevil jako katastrofa, jako ničitel, když už ničeho jiného, tak aspoň toho dřeva, které spálil. Nějaké každoroční vypalování, které završovalo úspěšnost lovu a zároveň připravilo zemi na deště, a tedy rašení nových výhonků, Evropané neznali. Natož aby tušili, že vypalováním porostů se každoročně zbaví spadaných větví, neboli kvalitního paliva. Že se jedná o kvalitní palivo, samozřejmě věděli, protože je denně používali. Však tvrdé eukalyptové dřevo prosycené eukalyptovým olejem je jedním z nejlepších zdrojů dřevité výhřevnosti. Tento olej se ze stromů vypařuje, obzvláště v létě a "visíc" ve vzduchu dodává australským lesům modrý nádech. Proto také díky eukalyptovému oleji se protáhlé pohoří na západě Sydney jmenuje Modré hory...

Evropani se hned po svém usídlení dali do práce, jak mají ve zvyku, a zároveň začali bojovat s ohněm. Celkem se jim dařilo za tu dobu, co v Austrálii jsou, si vytvořit tradici dobrovolných hasičských sborů, které jsou dnes poměrně slušně technicky vybaveny, i když je ta moderní technika obsluhována "pouhými" neprofesionály, tedy dobrovolníky. Jejich znalosti environmentu časem rostly a nakonec potomci bílých osadníků pochopili i tradici černých domorodců, do které patřilo pravidelné vypalování lesů. Začalo se tomu říkat farmaření červeným kohoutem, protože to obdělávání půdy bylo přece jen trochu jiné, než na které byli Evropani zvyklí. Poměrně pozdě si Evropané uvědomili, že bojem a vítězstvím nad červeným kohoutem svou prohru s tímto tradičním nepřítelem v novém prostředí pouze oddalují. Uhašením všech potenciálních ohňů vzrůstalo na zemi pod stromy nespálené palivo. Shazování větví a zbavování se kůry je typickým a velice produktivním rysem všech eukalyptových stromů (česky blahovičníků).

Během několika let se vždy pod stromy nahromadí tolik paliva, že když se tato směsice zapálí, je vlastně vyloučeno takový oheň uhasit. Zvláště když se k tomu přidají dva další faktory. Vysoká letní teplota (přes čtyřicet stupňů) a silný vítr. V těchto kondicích se hasit nedá a mnoho dobrovolníků za tuto znalost zaplatilo životem. Proto se vytvořil systém, v kterém se buš vypaluje každý rok, přesně tak, jak to před bílými osadníky dělávali zdejší domorodci. Však na severu země tak černoši činí dodnes. Běloši tedy začali lesy a buš vypalovat vždy v zimě a zjistili, že takto vypalovaná země se lépe obrodí, stromy vysemení a oheň je mírný (nemá dost paliva). Vypalováním v zimě zmizel i další problém, vysoká letní teplota. Pokud se zvedne v zimě vítr, hasiči jednoduše vypalování odloží na příští týden nebo až bude zkrátka bezvětří. Takovéto vypalování se kontrolovat většinou dá a málokdy se vymkne z ruky. Bohužel, tato idylka vydržela jen několik desetiletí, než na scénu přišly nové politické síly jako strana Zelených....

Netvrdím, že Zelení jsou pitomci nebo že nepřispěli do debaty o našem životním prostředí některými dobrými a dobře míněnými nápady, ale dovolím si tvrdit, že jako politická síla (chápej v Austrálii), která míní jen vše dobré, je jejich strana silně problematická. Původně snad jejich ideál byl čistý, chtěli bránit environment, a to za každou cenu, ale ty konce, ach ty konce, které to vzalo! Tak především - jsou prolezlí zavilými levičáky, kterým s koncem komunismu dohasla poslední jiskřička politické kariéry a kteří v Zelených vidí svou další možnost, jak ovlivňovat politické dění v této zemi a dál prospěchařit. Proto se jim také říká Melouni (na vrchu zelení, ale uvnitř červení). Jejich školené metody jsou prosté. Klást si takové podmínky, aby je nepřítel (tím se míní vláda) nemohl splnit. Čím větší rozruch, tím lépe! Čím větší nenávist, tím lepší boj! A nikdy, ale opravdu nikdy se nedomluvit! Dávalo by to věrohodnost těm, na které házíme odpovědnost za všechno světové strádání, tedy konzervativcům. Levicová nenávist ke všemu pravicovému nesmí zdechnout s odchodem komunistů ze scény! Presentovat se tím, čím vždy. Lákavými a jednoduchými říkánkami (hesly), kterým porozumí každý trouba a které mu dávají pocit, že všechno pochopil. Jedno takové je, že příroda a lesy se mají ponechat samy sobě. Však ona už se příroda zařídí. Člověk může vše jen zničit, protože mu jde o zisk, buržoustovi jednomu! A tak se skanduje ... lesy lesům!... Příroda potřebuje old growth forrests! A neničte naše lesy vypalováním!

Což je nejen zavádějící, ale i nepravda. Došlo to tak daleko, že legitimní vlády, které bojují o každý hlas, se k těmto křiklounům opatrně , ale hlavně hlasitě připojují, aby dostaly jejich hlasy. Potichu pak svým pravicovým voličům sdělují, že zákazy vypalování lesů jsou vlastně dílem těch zatracených Zelenáčů.....

Ve státě NSW, ve kterém teď žiji a kde je u vesla labouristická strana Práce, se nevypaluje už mnoho let. Palivo na zemi v lesích vzrostlo takovou měrou, že celý stát je jeden stoh - jen chytit! U nás ve Stuartově Pointu místní hasiči říkají, že jsme "sitting duck". Když jsem je v zimě požádal, aby vypálili buš za mnou, bylo mi taktně sděleno, že nesmí, ale kdyby tam někdo hodil vajgla....

Bohudíky, že už nekouřím, ale huba mě svědila! Požáry letos přijdou a budou hrozné, protože v Austrálii řádí sucho už několik let, ale přijdou až v australském létě, až bude opravdu horko a vát silný a horký vítr ze západních pouští.

Za barákem na západní straně mám neprostupnou a jako troud suchou buš. Sekám do ní cestičku mačetou. Pěkně na západ a hluboko, jako tunel...

Včera hlásili, že v Engadine (čtvrť v jižní Sydney) vypukl požár, proběhl údolím a pak se vyšvihl do kopce a vypálil v Engadině deset domů. Nikdo neuhořel, ale obyvatelé zachránili jen pyžama, která měli na sobě... tak rychle a náhle oheň udeřil. A to ještě není horko, ovšem větrno bylo, to ano.

Koupil jsem si krabičku sirek a asi letos zase začnu kouřit....

Oheň prý lidem přinesl Řek Prometheus, který jej ukradl Bohům. Tož tohle nám Čechům přišít nemohou ... ale já doufám, že ani ten požár, co vypukne v létě za mým domem....



Diskuse


M. Prokop
22:23
2.3.2012

P. Rada
14:57
2.3.2012

M. Prokop
22:24
2.3.2012

B. Rybák
11:01
4.3.2012

M. Varadinková
8:54
2.3.2012

P. Lenc
7:58
2.3.2012

P. Rada
6:18
2.3.2012

I. Schlägel
8:09
2.3.2012

M. Krátký
8:34
2.3.2012

J. Skála
10:51
2.3.2012

P. Rada
11:07
2.3.2012

P. Rada
10:56
2.3.2012

S. Rehulka
13:09
2.3.2012

P. Rada
14:43
2.3.2012

J. Vydra
22:23
2.3.2012

V. Kopta
0:59
2.3.2012

počet příspěvků: 24, poslední 4.3.2012 11:20









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.