12.12.2017 | Svátek má Simona


ASTRONOMIE: Královská klička v Panně

28.12.2016

aneb Dění na obloze v roce 2017

Pár zatmění Měsíce, velmi blízká setkání planet a Jupiter opisující elegantní kličku v souhvězdí Panny – to budou ty nejzajímavější očekávané události na naší obloze v roce 2017.

V roce 2017 nás nečeká žádný z atraktivních úkazů, jakými jsou zatmění Slunce nebo přechod planety přes sluneční disk. Uvidíme však dvě zatmění Měsíce. To první bude polostínové. Měsíc při něm nevstoupí do plného stínu Země, projde jen polostínem, který vzniká díky tomu, že Slunce není bodovým zdrojem světla. 11. února proběhne polostínové zatmění celé nad naším obzorem a Měsíc se při něm téměř dotkne zemského stínu, takže lehké ztemnění měsíčního kotouče, které při jiných polostínových zatměních snadno přehlédneme, by tentokrát mohlo být docela nápadné.

stin

Stín a polostín (zdroj:web ZŠ Matiční v Ostravě)

LE2017-02-11N

Další zatmění Měsíce, a to částečné, uvidíme 7. srpna při východu Měsíce nad náš obzor. O moc úžasnější než to únorové polostínové ale nebude. Zajímavé je však tím, že přímo předchází úplnému zatmění Slunce 21. srpna 2017. Z toho od nás neuvidíme vůbec nic, ale bude příležitostí udělat si prázdninový výlet do USA, protože pás totality (pruh území, z nějž je zatmění pozorovatelné jako úplné) se potáhne napříč celou Severní Amerikou:

solar-eclipse-2017-usa

Chcete-li vidět opravdu úplné zatmění, musíte se dostat přímo do pásu totality. Z celého kontinentálního území USA (anglicky přesněji contiguous United States) bude viditelné částečné zatmění Slunce. K podrobnějšímu plánování může posloužit například web: http://www.eclipse2017.org.

Se zatměními jsou příbuzné i situace, kdy Měsíc zakrývá jiné hvězdy než Slunce. Z těch nejjasnějších stálic v roce 2017 zakryje Měsíc dvakrát narudlé oko Býka zvané Aldebaran, a 8. prosince také hvězdu Regulus. Ta je nejjasnější ze souhvězdí Lva a její latinské jméno znamená doslova „malý král“, česky asi libozvučněji „kralevic“.

S pozorováním planet na tom budeme v roce 2017 takto:

Merkur – Slunci nejbližší planeta se usilovně skrývá v červáncích, ať už večer, nebo ráno. Nejdále od Slunce (28°) se při pohledu od nás dostává v létě, ale to je kvůli přesvětlené obloze a nevýhodnému úhlu, pod kterým se Merkur pohybuje vůči obzoru, naprosto nepozorovatelný. Šanci na jeho zahlédnutí máme v březnu spolu s Marsem (na večerní obloze) a v září (ráno). Graf napoví:

01-2017merkur

Venuše – v novém roce se ukáže večer i ráno. Na počátku roku je večernicí, maximálního jasu dosahuje v únoru; na konci jara pak bude jitřenkou (mezi tím projde mezi Zemí a Sluncem), druhé maximum jasnosti nastává v dubnu.

Mars – rok 2017 je pro jeho pozorování nepříznivý. Do léta je vidět na večerní obloze, na podzim a v zimě pak na ranní, ale je slabý. Až v roce 2018 nás čeká tzv. velká opozice, kdy bude Mars mimořádně blízko (57,6 Gm) a bude velmi jasný.

Jupiter – od začátku roku až do října opisuje mezi stálicemi kličku nedaleko hvězdy Spiky ze souhvězdí Panny; opozice se Sluncem (viditelnost po celou noc) nastává v dubnu.

Saturn – jeho prstence jsou nejvíce nakloněné severní stranou k nám, během našeho jara nastane na severní polokouli Saturnu letní slunovrat. Protože sklon rotační osy Saturnu činí 26,7°, střídají se na této planetě roční doby podobně jako na Zemi. Avšak za 29,5 roku. Opozice Saturnu se Sluncem (viditelnost po celou noc) nastává v červnu.

Uran a Neptun – nejvzdálenější planety Sluneční soustavy se pohybují tak pomalu, že jejich viditelnost na obloze se z roku na rok mění jen málo. Mohu proto směle napsat, že obě ledové planety tradičně uvidíme nejlépe na konci léta a na podzim, ovšem jenom pomocí dalekohledu. Uran je v opozici se Sluncem v říjnu, Neptun v září.

Jak vidno, s viditelností planet je to v roce 2017 tak „střídavě oblačno“ – některé jsou vidět lépe, jiné hůř. Protože všechny obíhají až na malé odchylky okolo Slunce ve stejné rovině, pohybují se po obloze v poměrně úzkém koridoru podél tzv. ekliptiky, což je zdánlivá dráha Slunce mezi hvězdami, ve skutečnosti průmět oběžné dráhy Země na oblohu. Díky tomu bývají vzájemná setkání planet na obloze poměrně těsná, v roce 2017 je však těch opravdu blízkých setkání nadprůměrně mnoho. Než se pustím do výčtu, tak pro představu o měřítku uvádím, že úhlový průměr měsíčního disku na obloze činí 0,5°).

Hned 1. ledna se Mars přiblíží k Neptunu až na několik úhlových minut (0,02°). Bohužel, pod naším obzorem. Ale ještě na Silvestra večer, 31. 12. 2016, budou na naší obloze. V dalekohledu je uvidíme v úhlové vzdálenosti 0,3°. A 12. ledna 2017 se k Neptunu přiblíží Venuše na 0,4°. Opět to budeme moci pozorovat večer. Venuši nelze přehlédnout, takže vyhledání Neptunu, který se jinak i v dalekohledu snadno splete s hvězdami, bude díky ní snadnější. Je však třeba upozornit, že pohyb Venuše je tak rychlý, že musíme mít štěstí na počasí právě toho 12. ledna.

V únoru se zase Mars přihrne do blízkosti Uranu. V nejmenší úhlové vzdálenosti (0,6°) se planety ocitnou až 27. února po půlnoci, ale my je budeme moci pozorovat o několik hodin dříve, tedy 26. února večer na jihozápadě. Také tentokrát bude třeba mít dalekohled.

Další blízká setkání planet se budou konat až na sklonku léta a na podzim. Opět se bude účastnit Mars, okolo kterého tentokrát prosviští Merkur (je ze všech planet na obloze nejrychlejší). Nejmenší úhlová vzdálenost bude 0,05°, ale my uvidíme obě planety až ráno 17. září, kdy budou 0,3° od sebe. Právě v té době začíná období viditelnosti Merkuru na ranní obloze, takže v tomto případě máme docela štěstí.

O den později pak na ranní obloze uvidíme sice méně těsné, zato velmi fotogenické, seskupení Měsíce, Venuše, Marsu a Merkuru v blízkosti hvězdy Regulus:

170918-venuse-mesic-regulus-mars-merkur

Na podzim pak přijde těsné setkání Venuše s Marsem (0,2°) 5. října večer. My ovšem planety uvidíme 6. října na ranní obloze. Také Venuše s Jupiterem se setkají (0,3°) 13. listopadu ráno – pozorování dvou nejjasnějších planet se snadno obejde bez dalekohledu a když vyjde počasí, spolehlivě přitahuje pozornost chodců i ve městech, kde je obloha přesycená světelným znečištěním. V listopadu se rozednívá v době, kdy se většina z nás chystá na cestu do práce, takže planety uvidíme v docela příhodnou dobu, ale budou jen nízko nad jihovýchodním obzorem, takže výhodu mají ti, kteří pracují či bydlí na věži nebo aspoň na kopci.

Na kopec (pokud možno s holým vrškem) se vyplatí vyjít také při pozorování meteorů, lidově „padajících hvězd“. Nejznámější Perseidy mají mít v roce 2017 maximum v noci z 12. na 13. srpen. Měsíc, bude mezi úplňkem a poslední čtvrtí, takže k ránu bude poněkud rušit a přesvětlovat slabé meteory. Podobně vydatné Geminidy (zdánlivě vylétají z Blíženců) mají maximum 14. prosince a jejich pozorování Měsíc tentokrát nenaruší – bude mezi poslední čtvrtí a novem.

A na závěr ta slíbená královská klička:

PF2017-kralovska-klicka

Převzato z blogu JanVesely.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora.
Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária v Hradci Králové



Diskuse


V. Vaclavik
20:35
28.12.2016

počet příspěvků: 1, poslední 28.12.2016 08:35









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.