aneb Topocentrický pohled na vesmír v červenci 2012

www.stellarium.org

Už na začátku roku překazila Venuše Jupiterovy plány na ovládnutí oblohy tím, že oslnila všechny pozorovatele večerního nebe. Na jaře dala na frak ještě Marsu a Saturnu, v červnu přešla přes Slunce a řádí dál. Tentokrát na ranní obloze – je tedy Jitřenkou.

Opět pronásleduje Jupitera. V červenci se spolu s ním nachází v souhvězdí Býka. K těsnému přiblížení dochází hned 3. července, kdy bude obě nejjasnější planety na pozemské obloze dělit necelých pět obloukových stupňů. V souhvězdí Býka je také nápadná jasná hvězda Aldebaran a známá otevřená hvězdokupa Plejády. Nádherný pohled na dvě planety, jasnou hvězdu a nápadnou hvězdokupu bude zdobit i následující letní rána. 9. července bude Venuše od Aldebaranu vzdálená necelý stupeň, 12. července dosáhne Venuše nejvyšší jasnosti. Venuše, Venuše, Venuše. Zdá se vám, že už je Venuše v tomto povídání příliš mnoho? Podívejte se ráno na oblohu! Zjistíte, že naopak příliš málo. Venuše je ze všech planet na naší obloze daleka nejjasnější a Jupiter, jindy nádherný zářivý vládce bohů i nebes, teď, stejně jako počátkem roku, v její bezprostřední blízkosti vypadá jako chudáček.

Přesto alespoň v jedné scéně letního nebeského divadla bude hrát Jupiter důležitější roli než Venuše. V polovině července se totiž ke dvojici planet přidá ještě srpek couvajícího Měsíce. Pouhým okem tedy budeme moci sledovat Měsíc, Venuši, Jupiter, Aldebaran a Plejády. V nejtěsnější konfiguraci se budou nacházet mezi 14. a 16. červencem. Vrchol přijde 15. července. Měsíc na několik desítek minut zakryje Jupitera.

Měsíc a planety 14. 7. 2012 ráno

Co uvidíme bez dalekohledu: Při pozorování pouhým okem Jupiterovy galileovské měsíce nerozlišíme od planety. Zákryt samotného Jupitera je ale velmi dobře pozorovatelný. Nejefektnější je výstup zpoza neosvětlené části Měsíce. Protože trvá přibližně 1,5 minuty, uvidíme nejprve světlý bod na okraji měsíčního popelavého svitu, který bude postupně zjasňovat.

Co uvidíme dalekohledem: Zákryt bude možné pozorovat ráno na východě. Několik minut po půl čtvrté letního času vstoupí za osvětlenou stranu Měsíce nejprve Jupiterovy satelity Europa a Io, přibližně ve 3:40 SELČ se začne zanořovat za měsíční srpek i Jupiter. O něco později se za Měsíc skryjí také další dva satelity – Ganymed a Kallisto. Ve čtvrt na pět pak Jupiter se svou suitou začne vystupovat zpoza měsíčního kotouče, tentokrát za neosvětlenou stranou. Jako zákusek mezi prvním dějstvím – vstupem Jupitera a jeho satelitů za Měsíc a dějstvím druhým – výstupem zpoza Měsíce, můžeme v bezprostřední blízkosti (tedy také v souhvězdí Býka) vyhledat ještě planetku Vesta a trpasličí planetu Ceres. Tato malá tělesa Sluneční soustavy jsou viditelná pouze dalekohledem, prostýma očima nikoli.

Další planety jsou viditelné večer. Merkur jen krátce na začátku července nízko nad západním obzorem. Ještě na konci července (28. 7.) se stihne dostat do dolní konjunkce se Sluncem. Projde tedy mezi Sluncem a Zemí, ale sluneční kotouč mine. Docela dobře jsou po celý červenec vidět planety Mars a Saturn. Obě se nacházejí v souhvězdí Panny a obě už jsou mnohem méně nápadné než v době opozice se Sluncem, kterou prošly na jaře.

Měsíc je 3. července (ve 20:52) v úplňku. Svítí na obloze celou noc a trochu překáží tím, že světlem odraženým od Slunce přesvětluje hvězdy ve svém okolí. Poslední čtvrť nastává 11. července (ve 3:48). O čtyři dny později dojde ke konjunkci s Venuší a zmíněnému zákrytu Jupitera. Poté se Měsíc v novu (19. července v 6:24) z oblohy na chvíli ztratí, aby se mohl znovu vynořit na večerní obloze. 24. července se setká tentokrát dorůstající srpek Měsíce s Marsem a o den později se Saturnem. První čtvrť nastává 26. července v 10:56 (všechny údaje v SELČ).

A také bychom neměli zapomínat na planetu Zemi. Ta se, jako vždycky počátkem července, ocitne nejdále od Slunce. Letos to bude 5. července, kdy bude vzdálenost mezi Sluncem a Zemí činit 152,1 miliónů kilometrů. Jak je možné, že léto vrcholí v době, kdy je Země nejdále od Slunce? Tento problém jsem tady rozebíral už před rokem, a tak se tentokrát omezím jen na konstatování, že začátkem ledna budeme ke Slunci o pět miliónů kilometrů blíž. Snad nás ta vědomost aspoň trochu zahřeje. Do té doby přeji čtenářům hezké léto a prázdniny.

Převzato z blogu JanVesely.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora.
Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária v Hradci Králové