Dovozuje z něj, že Česko zaplatilo za prakticky stejné stroje až čtyřikrát více než Portugalsko.

Jsem přesvědčen, že tento dokument, jehož autentičnost a původ není možné doložit, nikdo nespatří. Stalo se to už v několika předchozích případech a zdá se, že se situace opakuje.

Tyto zásadní dokumenty jsou zřejmě dostupné pouze pro redaktory dotčeného listu, kteří je pak komunikují české veřejnosti. Spoléhají na fakt, že se po reálných podkladech těchto tvrzení nikdo neptá. Proto se podle mého názoru dá spíše očekávat, že půjde pouze o spekulaci stejně jako v případě účelově upravených výpovědí pánů Habitzla a Jedlaucznika použitých jako základ tzv. kauzy pandury či jiných zmanipulovaných zdrojů.

Autor článku Janek Kroupa, který mimochodem v této oblasti postrádá jakoukoli erudici, nepředkládá porovnání zbrojních prvků a celkového vybavení strojů, tedy přehled toho, v čem by měly být portugalské obrněné vozy údajně lepší či proč jsou údajně levnější. Rozdílů mezi českými a portugalskými stroji je přitom celá řada a byly v českých médiích i odborných kruzích častokrát diskutovány.

Mezi nejzjevnější odlišnosti patří fakt, že většina českých pandurů je vybavena samoobslužnou věžovou stanicí Rafael, zatímco ty portugalské jsou osazeny pouze lehkými kulomety. Nezdá se nicméně, že by tato fakta oproti senzačním diskreditačním odhalením zaujala, přestože Kroupa a jeho tým provádějí srovnání vybavení obrněnců postupem: portugalský pandur – kanón, český pandur – kanón atd., což je přibližně stejné, jako kdybychom srovnávali Škoda Fabia – volant, Škoda Superb – volant.

Uvedený článek povrchně a bez jakékoli objektivity dospívá ke zcela falešnému závěru, že české pandury jsou čtyřikrát dražší než portugalské. Chybí jakékoli zhodnotitelné zdůvodnění, proč by tomu tak mělo být. Hlavním důvodem je skutečnost, že se jedná o zjevnou a doložitelnou nepravdu.

Zlikvidovat něčí dobré jméno či poškodit a znehodnotit úsilí řady odborníků posvěcené rozhodnutím právoplatné vlády je snadnější než nějakou událost objektivně zhodnotit, eventuálně uznat chyby, které byly v průběhu zuřivé a takzvaně investigativní žurnalistiky učiněny. Nedávný případ paní Věry Jourové je jedním z mnoha důkazů tohoto honu na čarodějnice. Bývalá náměstkyně ministra pro místní rozvoj se stala obětí naprosto zpolitizovaného případu a strávila měsíc ve vazbě. Český stát ji nyní musí odškodnit částkou přesahující 3,5 miliónu korun a opravdu mne zajímá, zda se paní Jourové redaktor Kroupa, spoluautor zmanipulovaného budišovského případu, omluví.

Nemohu pana Kroupu vyzvat, aby se paní Jourové omluvil za utrpení, které jí způsobil. Vyzývám jej však, aby předložil veškeré důkazy, jimiž by podložil svá tvrzení o nepřiměřené ceně českých pandurů, a aby bylo provedeno detailní a objektivní porovnání jednotlivých komponentů a jiných faktorů ovlivňujících jejich cenu.

Právo, 12.7.2011

Autor je bývalý náměstek ministryně obrany a bývalý ministr obrany

Uveřejněno se svolením autora