24.8.2016 | Svátek má Bartoloměj






ARCHITEKTURA: Odhalená krása betonové konstrukce

21.2.2012

Od zprovoznění Hlávkova mostu v Praze uplynulo 100 let

Před sto lety byl v Praze slavnostně otevřen nový most přes Vltavu, vedoucí z Holešovic-Buben na Nové Město. Kdysi býval na tom místě důležitý brod, po roce 1900 tam byl postaven provizorní dřevěný most. Nové dílo, nazvané po známém staviteli a mecenáši Josefu Hlávkovi, který zemřel v roce 1908, navrhl v letech 1909-12 tehdy ani ne třicetiletý architekt Pavel Janák (1882-1956) ve spolupráci s respektovaným konstruktérem Františkem Menclem.

Pavel Janák - portrét

Janák - Hlávkův most

Přes své mládí toho měl Janák v roce dokončení mostu za sebou už hodně. Byl absolventem pražské techniky a žákem Josefa Schulze a Josefa Zítka. Již jako student se zúčastnil architektonických soutěží – na karlínskou školu nebo na dostavbu Staroměstské radnice. V letech 1906-7 pak studoval na proslulé speciálce prof. Otto Wagnera na vídeňské umělecké akademii. V roce 1907 podnikl cestu do Itálie. Po návratu se stal spolupracovníkem nejvýznamnější osobnosti české architektury té doby, Jana Kotěry. Pracoval v jeho ateliéru ve stejné době jako Kotěrův nadaný žák Josef Gočár. Spolu s Kotěrou a Gočárem se Janák v roce 1908 podílel na projektu velkého pavilonu Obchodní a živnostenské komory (OŽK) na pražském Výstavišti. Stavba ve stylu moderny měla zajímavý půdorys ve tvaru písmene "U" a výraznou sochařskou dekoraci Jana Štursy, s nímž pak Janák často spolupracoval až do sochařovy sebevraždy v roce 1925. Pro velkou výstavní akci OŽK navrhl Janák ještě dvě drobné stavby: pavilon uzenářské firmy Krása a stánek družstva Artěl, u jehož založení Janák s Gočárem v té době stáli. Artěl se stal respektovaným výrobcem bytových doplňků a mladý projektant pro něj později navrhl i řadu svých známých kubistických váz, dóz nebo kávových servisů.

V letech 1908/9 probíhala další soutěž na dostavbu pražské Staroměstské radnice. Janák navrhl invenční řešení ve stylu wagnerovského secesního klasicismu. Neváhal přitom virtuálně zbourat i nedávno postavené domy architektů Rudolfa Kříženeckého a Osvalda Polívky v severní frontě náměstí. Chtěl tak dát najevo svůj odpor k ozdobné secesi a vyprázdněnému historismu. Arkáda, obíhající západní a severní část náměstí byl zajímavý a radikální prvek (Janák se k němu vrátil ještě v soutěži z roku 1946), ale porota tehdy asi více diskutovala nad známým projektem obří věže od jeho přítele Gočára.

Hlávkův most 7

Hlávkův most 6

Janáka zaujalo také téma vodních děl, která dle jeho přesvědčení umožňovala využít moderní materiály a asketický výtvarný výraz. V roce 1909 proto navázal aktivní spolupráci s mostním oddělením Městského stavebního úřadu. Projektoval jednoduchý, ale působivý jez v Obříství (jeho část se zachovala dodnes) a o něco později další jez v Předměřicích nad Labem (ten se v původní podobě nedochoval). Pro nás je ale důležité, že v roce 1909 byl Janák pověřen, aby navrhl druhou část Hlávkova mostu v Praze. Partie z novoměstského břehu od Těšnova na ostrov Štvanici byla totiž v té době už ve stavbě. Šlo o ocelovou konstrukci a autorem architektonického řešení byl přednosta Stavebního úřadu Mečislav Petrů (později byla tato část mostu nahrazena moderní betonovou konstrukcí). Janák se ale rozhodl využít pro zbývající část mostu ze Štvanice na bubenské nábřeží beton. Ten se sice používal již v druhé polovině XIX. století jako výplň mostních pilířů, ale byl maskován kamenným obkladem. Pohledový beton byl totiž tehdy považován za výtvarně nehezký. Mladý architekt chtěl dokázat, že to není pravda a že jde o zcela rovnocenný materiál. Sedm oblouků mostu spojuje elegantní zvlněná linie, cvikly jsou zdobeny medailony významných osobností, jež jsou dílem Otto Gutfreunda a Rodinova žáka Josefa Mařatky (je zajímavé, že Hlávkův portrét tam původně chyběl, byl doplněn až v osmdesátých letech, podobně jako podobizna Janákova). Na ostrově jsou na mostě také reliéfy, resp. jejich kopie, neboť most byl na přelomu padesátých a šedesátých let rozšířen a sochaři pak museli v úzké mezeře mezi starou a novou mostovkou plastiky odlít, zhotovit kopie a ty pak osadit na rozšířenou část.

Štursa - Práce

Štursa - Humanita 1

Součástí Hlávkova mostu byly i budky pro výběr mýta (při přejezdu z jednoho břehu na druhý se muselo platit), které byly umístěny v soklech dvou monumentálních pískovcových sousoší Práce a Humanita, jež byla dílem Jana Štursy. Sochy byly odstraněny v souvislosti s rozšiřováním mostu, ale nakonec se v osmdesátých letech vrátily na bubenské předmostí (velkou zásluhu na tom má sochař Vlastimil Večeřa, který o návrat cenných plastik léta bojoval). Dnes je ovšem Hlávkův most (mimochodem asi jediný most v Praze, který nebyl nikdy přejmenován) v bídném stavu. Ublížila mu necitlivá (a nesmyslná) úprava západního předpolí i masívní dopravní zatížení, neb je součástí neblahé severojižní magistrály. Poškozena je betonová konstrukce i dnes zvlněný dlážděný povrch komunikace. Léta se mluví o generální rekonstrukci, ale ta se stále odkládá, vzhledem k tomu, že uzavření mostu by vedlo k dopravním problémům značného rázu. Jako objezdná trasa by paradoxně mohl sloužit nedaleký most Libeňský (dříve Baxův, Stalingradský). I ten je mimochodem dílem Janákovým a Menclovým, dokončen byl v roce 1928. Problém je ale v tom, že je také v dezolátním stavu…

V době dokončení Hlávkova mostu už ovšem jeho autor styl kotěrovské moderny opouští a začíná snít sen o kubistické architektuře, to už je ale jiná kapitola. K dílu Pavla Janáka se ještě vrátíme, neboť tento mimořádný umělec – vizionář, architekt, designér, urbanista, památkář a pedagog se narodil 12. března 1882. Za pár dní to bude 130 let.

LN, 18. 2. 2012

Foto archív autora a Jiřího Wagnera

P.S. Na závěr jedna pozvánka: Ve čtvrtek 23. února od 19 hodin mám v kubistické kavárně Grand café Orient v domě U Černé Matky Boží na Ovocném trhu v Praze už třetí díl cyklu Kontroverzní pražské stavby, tentokrát z období 1945-1989. Vstupenky je možno zakoupit předem v kavárně.

zlukes@mistral.cz
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.