25.9.2016 | Svátek má Zlata






ARCHITEKTURA: Mistr secesního ornamentu i moderního klasicismu

3.4.2012

Před 140 lety se v Praze narodil architekt Bedřich Bendelmayer

Přede dvěma týdny (viz zde) jsem připomněl dílo architekta Aloise Dryáka a slíbil, že přiblížím i tvorbu jeho přítele, vrstevníka a spolužáka Bedřicha Bendelmayera, od jehož narození uplyne 8. dubna 140 let a o dvanáct dní později si připomeneme i 80. výročí jeho úmrtí. Tak jako Dryák, je i Bendelmayer autorem řady významných budov zejména v české metrpoli, ale dnes už patří mezi pozapomenutá jména. Narodil se v Praze a vystudoval speciální školu architektury Friedricha Ohmanna na pražské Uměleckoprůmyslové škole. Po Ohmannově odchodu do Vídně pomáhal dokončit jeho v pořadí druhou pražskou secesní stavbu – hotel Central v Hybernské ulici (1899-1900). Se spolužákem ze studií Rudolfem Němcem navrhl v téže době dvě významné obytné stavby v neorenesančním stylu: dům U České královny na královéhradeckém Eliščině nábřeží a dům U sv. Jiří na nároží ulic Kamenická a Kostelní v Praze-Holešovicích.

Respekt mu přinesl především projekt průčelí hotelu Arcivévoda Štěpán (neboli Archduc Etienne, později Šroubek a Evropa) na Václavském náměstí ve stylu secese se slavnou kavárnou, na jejíž dekoraci se podíleli rovněž jeho mladší kolegové Jan Letzel a Bohumil Hübschmann. Stavebníkem budovy, jakož i sousedního hotelu Garni (dnes Meran) s Dryákovým průčelím byl další významný pražský architekt a stavitel té doby Quido Bělský. I dnes je hotel vyhledávanou secesní atrakcí města, jen by si zasloužil citlivou rekonstrukci, neboť během úprav v osmdesátých letech zmizela řada původních detailů a celkově je stavba dosti zchátralá. Existuje i kvalitní projekt dvorní přístavby od ateliéru DaM, nedávného vítěze Grand prix architektury za dům na Petrském náměstí a ještě prestižnějšího ocenění za nejkrásnější administrativní budovu ve světové soutěži (získala ji stavba Main Point v Karlíně). Přimlouval bych se také za odstranění jedovatého ostře žlutého nátěru fasády, který neodpovídá původnímu tónu a hodí se spíše na nějaký moderní plastový výrobek.

Ve stylu secese a moderny Bendelmayer projektuje před první světovou válkou další výrazné pražské stavby. Spolu s Ohmannovým vídeňským žákem Emilem Weichertem navrhují krásný dvojdům s ateliéry za Prašnou branou, který prozrazuje vliv prací Otto Wagnera, dále palác Hvězda (později Melantrich, nyní Marks and Spencer) na Václavském náměstí, propojený původně pasáží se sousedními Šupichovými domy a palácem Lucerna, nebo Národní dům v Bořivojově ulici na Žižkově. Bendelmayer je rovněž autorem řady kvalitních činžáků, které najdeme v holešovické ulici V Háji 30, vinohradské Anglické ulici 17 a 19 nebo v oblasti asanace na Josefově a Starém Městě: v ulici Kaprově 6, Valentinské 10-12 a Pařížské 19 (dům U První reduty). Nárožní dům Závist, který stával na místě, kde je dnes piazza za hotelem Intercontinental, byl zničen na konci druhé světové války. Na domě U Kosinů v ulici Ve Smečkách 31 v katastru Nového Města, který je pravděpodobně také jeho dílem, najdeme jednu kuriozitu: na štítě je zobrazen automobil.

Před první světovou válkou navrhl ve stylu moderního klasicismu i rozlehlý objekt Průmyslové (později Obchodní) banky na nároží ulic Na Příkopě a Panská, stavba však byla realizována až v průběhu dvacátých let (dnes z ní zbyla jen průčelí, na adaptaci zřejmě nemá současný vlastník finanční prostředky). Cenná je i vila v ulici U Vorlíků 3 v Bubenči, již působivě dekoroval malíř Vratislav Mayer, podobně jako výše zmíněný palác Hvězda.

Dvacátá léta přinesla Bendelmayerovi řadu zakázek na bankovní paláce a zejména soudní budovy, které najdeme v řadě měst, např. v Klatovech, Chrudimi nebo slovenském Ružomberoku. Nejznámější z nich je ale jistě soudní areál s věznicí na pražském Pankráci s průčelím ve stylu těžkopádného klasicismu. Pražané si asi vybaví i další jeho stavbu ve Spálené ulici 51, která byla původně navržena pro pojišťovnu Continentale, ale naše generace ji spíše znala jako sídlo Státního nakladatelství technické literatury (důvěrně nazývaného Sentinel) s prodejnou, do níž jsme v sedmdesátých a osmdesátých letech chodili nakupovat nejen technickou literaturu, ale také kvalitní zahraniční knížky o umění a architektuře. Knihkupectví s elegantním portálem se po převratu v roce 1989 stalo bohužel jednou z mnoha obětí českých bank, které umrtvily řadu parterů v centru našich měst. Výkladce byly zazděny a dnes je tu pobočka Komerční banky.

K tématu rodinného bydlení se architekt vrátil i v letech po první světové válce. Projektoval vily v pražských ulicích Bubenečské 57 nebo Bratří Čapků 18 na Královských Vinohradech, kde také bydlel.

Dílo Bedřicha Bendelmayera se uzavřelo v roce 1932. Na rozdíl od jeho spolužáka Aloise Dryáka nedospělo až ke konstruktivismu. Od historismu a secese, přes modernu k modernímu klasicismu – to je cesta architekta, který se výrazně zapsal zejména do tváře české metropole prvních tří dekád minulého století.

LN 31. 3. 2012

Foto Ester Havlová

zlukes@mistral.cz
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.