25.5.2016 | Svátek má Viola






ARCHITEKTURA: Friedrich Ohmann

26.11.2013

Mistr neobaroku i secese

Friedrich Ohmann

Před 155 lety se ve Lvově (Lembergu) narodil významný architekt středoevropského regionu Friedrich Ohmann. Působil také v Praze, kde mimo jiné vedl architektonický ateliér na Uměleckoprůmyslové škole; ta mu teď připravila komorní výstavu, jejímž autorem je Jindřich Vybíral (potrvá do 4. ledna).

Ohmann studoval vídeňskou techniku i Akademii, kde byl žákem Friedricha von Schmidta. Po příchodu do Čech na sklonku 80. let XIX. století se intenzívně zabýval barokní architekturou a my mu vděčíme za rehabilitaci tohoto stylu, který v době národního obrození zůstával ve stínu české renesance. Ohmann napsal o českém baroku rozsáhlou publikaci a podílel se na rekonstrukci kostelů ve Zlonicích a Přešticích. V Kutné Hoře dokonce postavil kapli inspirovanou neprovedeným návrhem Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Vliv opulentního stylu je pak patrný na řadě dalších pražských Ohmannových staveb, jako je neobarokní dům U Zlatého kříže na Havelském trhu, Valterův palác ve Voršilské ulici nebo dům U Tří bílých beránků v ulici 28. října. Dále je to palác pojišťovny Assicurazioni Generali na rohu Václavského náměstí a Jindřišské ulice nebo budova Plodinové burzy na Senovážném náměstí (dnes součást České národní banky). Z interiérů je třeba připomenout úpravy Průmyslového paláce na Jubilejní výstavě 1891 nebo vnitřek karlínského Varieté (dnes Hudebního divadla), který se dochoval dodnes.

Ohmann - Kramářova vila

Ohmann - Assicurazioni Generali

Znalost středověké nebo renesanční architektury rakouský architekt zase prokázal na návrzích Štorchova domu na Staroměstském náměstí s Alšovými freskami a domu U České orlice na Ovocném trhu (s průčelím i do Celetné). Ohmann také vítězí v soutěži na budovu muzea v Liberci. V roce 1897 také vzniká jeho projekt paláce Corso na pražských Příkopech, který je označován za první secesní stavbu v naší metropoli. Budovu freskami vyzdobil malíř Viktor Oliva a nás může mrzet, že byla později zbořena (na jeho místě dnes stojí funkcionalistický palác Broadway). Další Ohmannovo secesní dílo mimořádné kvality však najdeme v Hybernské ulici. Jde o hotel Central z let 1898-1900. Ten sice prošel později dosti necitlivou přestavbou, ale alespoň průčelí byl nedávno vrácen původní vzhled. Na konci devatenáctého století Ohmann získává v rakouské metropoli významný post architekta Hofburgu a po smrti prof. Victora Luntze i profesuru na prestižní umělecké akademii. Jeho pražské realizace proto dokončují Ohmannovi věrní žáci Alois Dryák a Bedřich Bendelmayer.

Ohmann - palmové skleníky Vídeň

Ohmann - muzeum Liberec

Ve Vídni získává Ohmann skvělé zakázky, vedle dostavby císařského paláce zejména projekt palmových skleníků nebo úpravy Donaukanalu v Městském parku, přesto s Čechami nepřerušuje kontakt. V Karlových Varech například přestavuje dům U Tří mouřenínů a staví kolonádu nad Zámeckým pramenem, v Praze pak – poté, co na projekt rezignuje Jan Kotěra – převzal návrh rodinného domu pro politika Karla Kramáře a jeho ruskou choť. Rozlehlá vila, umístěná na prominentní parcele někdejšího bastionu Máří Magdalény na hradčanských baštách je pojednána v oblíbeném neobarokním stylu, ale detaily jsou už secesní. Na přání zadavatelky nechybí ani v našem prostředí dosti kuriózní výzdoba ve stylu ruského folklóru. Rusofil Kramář jistě ocenil i štukového lva s medvědem na rizalitu stavby. Dům dnes slouží jako vládní rezidence.

Ohmann - Kutná Hora

Ohmann byl rovněž autorem několika významných pomníků. Ve Vídni vytvořil se sochařem Hansem Bitterlichem památník císařovny Alžběty (Sissi), v Karlových Varech ve spolupráci s Maxem Hillerem pomník Schillerův. Málo je známo, že měl být rovněž autorem podstavce Myslbekova svatého Václava v Praze, nakonec ale doporučil zadat úkol svému žáku Dryákovi. Friedrich Ohmann byl rovněž respektovaným pedagogem. Na pražské Uměleckoprůmyslové škole patřili k jeho žákům Rudolf Němec, Bedřich Bendelmayer, Alois Dryák, Jiří Justich, Alois Masák, ale také třeba známý grafik Vojtěch Preissig. Řadu českých studentů vedl i na vídeňské akademii. Patřili k nim např. Jaroslav Rössler, Ernst Wiesner, Rudolf Wels, František Krupka, Ladislav Skřivánek, Antonín Blažek, Claudius Madlmayer, František Šrámek a další. Prof. Friedrich Ohmann (1858-1927) patří zkrátka k nejvýznamnějším osobnostem evropské architektonické scény přelomu století; bohužel nebylo u nás dosud jeho dílo adekvátně reflektováno. Díky tedy alespoň za výstavu a doufejme, že se dočkáme i monografie, zaměřené na jeho tvorbu v českých zemích.

LN, 9. 11. 2013

Foto autor

ZdenekLukes.eu

zl@zdeneklukes.eu
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



Maminka hledá maminku!
Maminka hledá maminku!

Na eMimino.cz najdete maminky s dětmi ve vašem okolí na společné procházky i hraní

Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.