28.7.2016 | Svátek má Viktor






ARCHITEKTURA: 100 let domu U Černé Matky Boží

30.10.2012

Když jsem byl před pár lety v Japonsku, zjistil jsem zajímavou věc. Nejenže tam populární jméno českého architekta Jana Letzela, tvůrce známé budovy, která přežila jadernou katastrofu v Hirošimě, ale také znají a milují český architektonický kubismus.

Gočár - Dům U Černé matky Boží

Gočár - Dům U Černé matky Boží, interier

Jistě, ne každý Japonec slyšel jména Janák, Gočár, Chochol, ale mnozí se zajímají o to, co je v naší zemi originální, co jinde nemají. To je jejich vášeň a proto při své cestě do Prahy vyhledávají také stavbu, která nemá ve světě obdoby. Dokončena byla přesně před sto lety, nachází se na nároží Ovocného trhu a Celetné ulice na Starém Městě a nese poetický název dům U Černé Matky Boží. Styl, ve kterém byla postavena, se tedy nazývá architektonický kubismus a zrodil se v Praze v roce 1911, kdy Pavla Janáka napadlo vytvořit dynamickou architekturu expresívních forem, která byla inspirována Picassovým výtvarným kubismem, ale také třeba pozdní gotikou nebo Santiniho barokní gotikou. V tomto kuriózním stylu navrhl nejprve rodinný dům v Jičíně, ale první skutečně výraznou kubistickou stavbu projektoval až jeho přítel a někdejší spolupracovník Josef Gočár (1880-1945) v Praze.

Josef Gočár

Přitom první Gočárův návrh byl jiný - modernistický. Architekt navrhoval v roce 1911 stavbu polyfunkčního domu pro podnikatele Františka Herbsta s obchody, kavárnou, krejčovským salonem i byty ve stylu moderny, podobně jako svůj slavný Wenkeův dům v Jaroměři. Janákův objev ho však natolik okouzlil, že původní projekt v průběhu stavby zkubizoval. Novostavba byla ostře sledována památkáři, neboť se stavělo v historickém centru na místě dvou pozdně barokních domů, z nichž dům Granovských nesl na nároží sošku Černé madony, jež byla pak přenesena na novostavbu a dala jí také jméno. Projekt však byl schválen a stal se důkazem, že kubismu to v sousedství pražského baroka a dalších historických stylů skutečně sluší. V pozdním létě roku 1912 (o tomto pro českou architekturu klíčovém roce píšu zde) byla stavba dokončena. Populární se stala zejména kavárna Grand café Orient, kterou Gočár zařídil kubistickým nábytkem, lustry, tapetami, ba dokonce i věšáky na kabáty.

Foto: Jiří Wagner

dům U Černé Matky Boží 1

Foto: Jiří Wagner

dům U Černé Matky Boží 2

Nový styl se ale neprosadil v Praze, ani jinde. Vzniklo jen pár staveb – sám Gočár navrhl např. dva domy v Tychonově ulici na pražských Hradčanech, lázeňský pavilon v Bohdanči ve východních Čechách a Bauerovu vilu v Libodřicích u Kolína. Po roce 1913 kubismus nadobro opustil, podobně jako Pavel Janák. Po válce byl propagátorem národního dekorativismu a nakonec dospěl až k funkcionalismu. Na kubismus se rychle zapomnělo, kavárna časem zmizela. Nová vlna zájmu o poněkud nepraktický a bizarní styl přišla až v šedesátých letech a pak znovu po Sametové revoluci. Dnes dokonce inspiruje současné designéry a architekty, jak se můžeme přesvědčit v pražském Karlíně, kde byl nedávno dokončen dům, inspirovaný kubismem, od mladých Švýcarů ze studia EM2N.

Dům U Černé Matky Boží měl ale složité osudy. V devadesátých letech byl v majetku ministerstva kultury, to jej však muselo dát do zástavy bance po nezdařeném rozjezdu loterie. Nyní je ve správě Státního fondu kultury. Po rekonstrukci architekta Karla Pragera vznikla v polovině 90. let ve třech horních patrech stálá expozice českého kubismu (nejen architektury, ale i výtvarného a užitého umění), kterou připravila Středočeská galerie ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým a Národním technickým muzeem. Tu později nahradila již méně zdařilá výstava Národní galerie. Ta ovšem nyní dům opouští. Údajně se nyní jedná o tom, že by se ho ujalo Uměleckoprůmyslové muzeum, které má k danému tématu nejblíže a má i řadu skvělých exponátů. Držme tedy palce, aby se sem co nejdříve expozice vrátila.

U Černé Matky Boží - archivní foto 2

U Černé Matky Boží - archivní foto 3

Neméně důležitá je i slavná kavárna, vyhledávaná nejen výše zmíněnými Japonci, ale také dalšími turisty a především Pražany. Tu z vlastní iniciativy před pár lety obnovil podnikatel Rudolf Břínek přesně dle původních Gočárových plánů a fotografií (samozřejmě černobílých, takže jsme pak vedli nekonečné debaty, zda byly použité textilie barvy zelené nebo hnědé). Zatím mu nebyla prodloužena nájemní smlouva, takže i osud jediné kubistické kavárny na světě může být brzy zpečetěn. Nerad bych se dožil chvíle, kdy by v domě sídlily kanceláře a v prvním patře nějaký butik. Knihkupectví už z přízemních prostor zmizelo před několika lety, nahradil jí obchod s módou. Alespoň v sousedství najdete prodejnu se současným designem i kubistickými replikami.

A na závěr upozornění: O díle Josefa Gočára budu přednášet v břevnovském Kaštanu v úterý 6. listopadu od 18:30 (viz www.kastan.cz).

ZdenekLukes.eu

zl@zdeneklukes.eu
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.