Varování: Tento článek obsahuje nadměrné množství arogance a egoismu. Pouze k vnějšímu užití. Doporučujeme kombinovat s vysokým množstvím nadhledu. Před přečtením se poraďte se svým psychoterapeutem.

Ze všech stran slýchám, že studia jsou nejkrásnější léta života. Říkali mi to už od základky, kde jsem byl skálopevně přesvědčenej, že to je něco jako Ježíšek_existuje_2. Na gymplu přišlo pochlastávání (a jiný srandy s vrstevníkama) a vlastně to byly nádherný 4 roky, to ne že ne. No a pak přišla ta slavná univerzita. A víte, ono to moudro, jakkoliv může bejt pravdivý, není úplně správně zformulovaný. Ale já už od gymplu vím, že správně to je „Škola je voser, ale vždycky, za každejch okolností, neopomeň dát pořádnej kouř těm, co choděj na jinou školu než ty“.

Znáte to, jak v Americe panuje jistá soutěživost mezi školama? Na Harvardu si dělaj srandu z Princetonu, tam si utahujou z Berkeley a tak by se dalo pokračovat do nekonečna. Je pravda, že tam je kolikrát ta soutěživost (podpořená univerzitním sportem) až extrémní. Ale občas není špatný si vzít příklad, takže ze silný soutěživosti jsme v Čechách udělali iracionální přesvědčení o nadřazenosti. A já ty Amíky konečně pochopil, je to děsná bžunda.

Začalo to už na gymplu. V praze jsou různý gymply. Kepler, Alej a joudi z Nerudovky si taky řikaj gympl, i když všichni víme svoje. Ale kdo chce bejt King, ten musí chodit na Arabskou. No a kdo chce bejt vládcem vesmíru, ten musí na přírodovědnou Arabskou, poněvadž humáči a tlačmeni (programátorská větev) jsou... jiný. Ale ať nežeru, kdo si u přijímaček vyslouží právo nosit modrou mikču se jménem školy na prsou, ten je doživotně členem všeobecně uznávanýho gangu. Od tý chvíle je vaší povinností pro gympl dejchat, pít i zvracet (protože prostě nenecháte ten beerpong vyhrát Kepleráky!!!).

Co třída, to parta, která vešla do dějin. No a profesorský legendy typu Hrozinka, Halenková nebo jeho fotografická excelence Škapa snad netřeba představovat. Na Arabský se ve třeťáku taky zrodila skupinka ze dvou zadních lavic, kterou si odteď pamatujte jako Harém (samostatnej článek o Harému taky bude). Tvořili a dodnes ji tvoří tři půvabné slečny, říkejme jim Bloncka, Prcek a Koňařka... a Hřívnatec. Původně teda ještě Zrzka, ale ta byla ve čtvrťáku odejita. Vzájemně jsme se vyhecovali ke složení maturity i k přijímačkám na vejšku.

A v tu chvíli to šlo do kytek, protože já a Koňařka jsme šli na Zemědělku, zatímco Bloncka, představte si to, na Karlovku. Prcek měla taky krátký mezidobí na hnojárně, ale pak tak nějak skončila v prvním semestru, odjela na hory a teď je na ČVUTu. ČVUT Prckovi nepomlouvám, jelikož tam učil děda, často se nacházím v jejich kampusu a v okolí mám pár oblíbenejch hospod. Ale Bloncčino FTVS, to je nepřítel (až si tohle přečte, zas mě bude mlátit).

Suchdolský Jeník (pivo). Převzato z www.izun.eu se souhlasem autora

Jinak ČZU, to je škola, na kterou je strašně snadný bejt hrdej. Celá je ucelená do jednoho kampusu. Při víc jak 20k studentů je kampus vlastně město ve městě. Jsou tu restaurace i nálevny, cluby, knihovna, kaple, vietnamská večerka, řeznictví, bazén, čtvrteční trhy, sportoviště všeho druhu a donedávna i sauna. Máme i vlastní zoo, kde jsou lamy a chodí se na ně dívat děti (co ty na to, Andrejko?). A hlavně, jsme jediná univerzita v Praze s vlastním ofiko pivovarem. Jmenuje se Suchdolský Jeník, podle bejvalýho rektora. Sídlí v budově technický fakulty a studenti tam vařej moc dobrou dvanáctku. Bohužel vzhledem ke studentskýmu životu vařej nepravidelně, ale na velkejch akcích typu Miss Agro nebo reprezentační ples nikdy nechybí. A pokud se dostanete do hádky s úkáčkařem (student UK) o tom, která škola je the best, tak na argument „My máme pivovar“ prostě neexistuje adekvátní odpověď, ať si říkaj, co chtěj.

Jako každá škola, i hnojárna v průběhu akademického roku pořádá spoustu akcí. Mejdany na Céčku ku příležitosti Halloweenu, Valentýna, volby krále ČZU nebo prostě z potřeby upustit páru. Běh o pohár rektora, vánoční turnaj v nohejbalu nebo Suchdolskou pivní ligu (běh po suchdolských hospodách). Mezi všema naprosto vyčnívá Miss Agro. Není to jen obyčejná soutěž o nejhezčí selku. Je to celodenní festival s kapelama typu Skyline, Sto zvířat nebo Žlutý pes, na kterej se sjede i osazenstvo ostatních škol.

Ondřej Hejma na zahradní slavnosti na CZU Praha. Převzato z www.czu.cz se souhlasem autora

Vlastně takovej modernější, menší, vysokoškolskej Woodstock. V kampusu studentsvo polehává na trávníku, popíjí, občas i nějaká ta zeleň zavoní a co se děje v lesících, nevím. Do toho se čepuje Jeník, griluje maso a klobásky, smaží se hranolky ze školních brambor a zároveň děvčata plní disciplíny v honbě za korunkou. Mezi ty patří klasické, jako promenáda v plavkách a tužba po světovém míru, jakož i alternativní, jako jízda na elektrickém býku či souboj molitanovým kopím. Vítězka pak obdrží ceny v hodnotě asi bžilionu piv, od ledničky, pračky, přes roční zapůjčení auta, až po poukazy na šperky. Následnej koncert headlinera málem zbourá přilehlou kolej EFG a ráno naběhne úklidová četa (enjoy guys).

Ano, můžete se ČZU smát za spoustu věcí. Za to, že je to hnojárna, že na Fakultě tropickýho zemědělství končej tragédi, co se nikde jinde nedostali, za bus 107, za školní traktory, krátkou historii nebo za poslední výsledky našeho hokejovýho týmu. Ale až na posledně zmíněnou, my si všechny tyhle chybky střežíme jako neodmyslitelný jizvičky z dětství. Milujeme tu naši zelenou alma mater se vším, co k ní patří. A hlavně, máme pivovar. Co máte vy?

Hřívnatec