Patří k nim neodmyslitelně barvená vejce, pentle, vrbové proutí, mazance, jidáše, nádivka, jehněčí nebo kůzlečí masíčko, kopřivy, stopečka dobré kořalečky a ledová voda… zkrátka zvyky a tradice.

Letos budou jiné… slunečné a domácí … takže Škaredá středa, Zelený čtvrtek a Velký pátek…

Já vás vezmu k nám. Podívejte se do galerie na ty, co u nás na Beaveru vejce produkují, div si zadelky nestrhají, a ještě se stihnou opečovávat tak, aby byly fotogenické… naše slepice plemene Horal (až na zlatou Pipin)… jsou zvídavé, upovídané, shánčlivé, hrabavé a taky kradou.

Beaverské komtesy pospolu

Kropenka

Nájezdy podnikají na Chinookovu misku s vodou a jeho granule. Chinook je dobrák, tak jim ty granule a zbytky dopřává. Kocour Kamil si misku zkusil bránit, ale poznal osobně zobák a tak si také nechá misku vyluxovat. Někdy nechtěně, někdy s radostí, když tam je něco, co považuje za nepoživatelné.

Chinook

Chinook v pohodě

 Opeřený gang má svoje zvyky a nároky. Carlos s Alenkou musí nedojedené misky svých zvířecích kamarádů schovávat. Přitom horalky mají stravu pestrou. Já jim nosím zbytky z kuchyně, ale bohužel toho moc nezbývá, všichni dojídají.

Vaření na Beaveru - šunkofleků bylo 8 pekáčů

Vaření na Beaveru

A povídáme si s nimi. Z jejich strany jde buď o radostné švitoření nebo výkřiky hesel, případně loudí sladkosti, což netuším, kdo je naučil, ale na otázku: Copak byste si daly dobrého? Odpovídají zásadně: Koko! Což je naprosto stručná a srozumitelná odpověď. Koko je přece sladkost. Na to se dočkají sdělení: Nemám! A vzápětí vrhnou takový zvláštní pohled – někdy z něho jde i strach. Vykoupím se jinou dobrůtkou. 

Pipin v celé kráse

Občas jim musíme přistřihnout křídla, ale jedinej, kdo to nese jako narušování osobní svobody, je Pipin. Minule se k nám otočila po exekuci zadničkou, ukázala nádherný rajtky z prachovýho peří, celá se nafoukla jako balon, zlostně zatřepala křídlama, chvíli funěla (přísahám, že jo!), potom něco zaskřípala – patrně nás proklela a důstojně se vzdálila. Ani se po nás nepodívala. Zlobila se na nás ještě druhej den. To už jsme se ponižovaly a udobřovaly si ji, protože jsme měly strach, aby jí nerupla cévka…. Je to osobnost! No, ono každá z nich ;)

Velikonoční kaktusy pro Apače Boba

Loni jsme jejich vajíčka barvily a Apači Bobovi jsem z nich vyrobila „kaktusy“… je na ně z Arizony zvyklej. Měl velikou radost. Byl tak překvapen z Apačských velikonoc, že po mně ani tomahavk nehodil!

Zavzpomínejte nebo se potěšte pohledem, jak jsme na jednom z Dubení byli na Velikonoční výstavě na pardubickém Zámku. Vejce, kam se podíváš, a jedno hezčí jak druhé…

7. Dubení

7. Dubení

7. Dubení

Je škoda, že už si lidi neposílají pohledy. Ty Velikonoční byly krásné a barevné: s kuřátky, kůzlátky, s piškotovými beránky, řehtačkami a zlaticí, s petrklíči a konvalinkami… Anebo měly i tvar veliké kraslice.

Moravská pomlázka

Děláte velikonoční věnec? Já to letos zkusila… chtěla jsem jen jednoduchý… snad se povedl.

Přeji vám všem na Velký pátek, abyste našli ten „váš“ poklad. Pokud se budete bedlivě dívat kolem sebe, mohli byste na něj narazit.V době, kdy byl Ježíš ukřižován (tedy kolem třetí hodiny odpolední), se totiž začínají otevírat skryté poklady. To prý lze poznat tak, že ve skalách vzniknou nové pukliny, z nichž bude zářit světlo, nebo uvidíte zářící kapradí.

V tento den se prý otevírá i Blaník ukrývající Blanické rytíře (ale asi zase nevyjedou) a hlavně, hlavně na Velký pátek bylo také zvykem, že se lidé po probuzení šli umýt do potoka, aby tak očistili své tělo před nemocemi. V tento den hospodyňky ani nepekly a nezametaly. Nesmělo se nijak pracovat se zemí, například orat, kypřit půdu nebo ji okopávat. Také se nemělo nic půjčovat, aby půjčenou věc neomámily magické síly vystupující tento den na povrch, a nesmělo se ani prát. Proč? Protože by se prý pralo v Ježíšově krvi.

Na Velký pátek se rovněž drží půst, nemělo by se tedy jíst žádné maso.

Psst! Neříkejte to před vašimi chlupatými kamarády!!!!

Vaše sharka.68

Foto: Sharka.68 a Raven