Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ROZHLEDNÍK: Zooterapie ve FN Motol
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Dede 5.8.2009 9:48Re: hezký den Děkuju za vzpomínku milá Xerxová My jsme dnes měli časné ráno jasné a se sluníčkem - Martin jel služebně pryč a vstávali jsme tak v půl šesté. Ale teď už je to po anglicku - mraky a co nevidět se nejspíš přikulí ony light showers, tedy přeháňky, které nám jsou ze všech dešťových nadělení přiřknuty meteorology pro tento den U veterináře jsme se vzorně přihlásili, byli zaregistrováni a máme to kousek - v nejhorším dojdeme i pěšky, což je na vsi fajn. |
Xerxová 5.8.2009 10:09Re: hezký den měli jsme doma časné ráno ze stejných důvodů Troufla jsem si proto jít sama s háravkou na dlouhou procházku - tak brzo ráno lidi (tedy psi) se v lese moc nevyskytují. Vetrina blízko je dobrá věc |
Myš 5.8.2009 6:42Mám radost Krásný den všem přeju . A musím říct, že mám velikou radost, že se canisterapie dostává i do nemocnice, že konečně padá předsudek, že zvířata "zanesou bacily". U nás ve škole se pejsci pohybují docela často a jedenkrát za rok se objevuje i pan Hořák ze zachranné stanice a představuje dětem i jiná zvířátka než jen psy a kočky, na většinu z nich si děti mohou sáhnout, prohlídnout si je zblízka a ještě o nich uslyší nějakou pěknou písničku. Ale HLAVNĚ- hodně se mění pohyb dítěte po obrně, když hladí chlupáče, když si může na něj položit hlavičku...to najednou přestávají pohyby se záškuby.Je to malý zázrak a mám z něj pokaždé velkou radost. Sama mám zkušenost se svojí pejskovou, vždycky pozná, že mi něco je a přitulí se přesně tam, kde to právě potřebuji .Tak vám moc držím pěsti, aby se vám tahle bezva práce dařila. |
Jakub S. 5.8.2009 8:31Re: Mám radost Po obrně... mluvíš o svém (aji letos?) bezvadném rozchechtaném kamarádovi trpaslíčkovi? Bylo tomu tak taky u něho? Pořád ho (jako celou partu) vidím před sebou! A myslím, že ti vracíme ve zpětném gardu tvou poslední větu...! |
Michaela Fiedlerová 5.8.2009 9:12Re: Mám radost Teď jsem si vzpomněla na jednu situaci k pousmání, jak jste napsala o předsudku, že zvířata (očkovaní vydrhnutí psi!) zanesou do nemocnice (!!!) bacily... Přišli jsme na pokoj k seniorovi a on začal dost nevybíravě nadávat, že mu tam psi zanesou CHŘIPKU |
Marička 5.8.2009 2:35Polohování Milá paní Fiedlerová - velice zajímavý a poučný článek. O tom, že zvířata léčí jsem nikdy nepochybovala a o skvělé léčbě - canisterapii jsem věděla. Ale "polohování" je pro mne úplně něco nového. Při tom je to vlastně tak jednoduché (tedy jistě ne ta práce s vycvičením psa, aby zůstal ležet 20 minut v klidu). Já třeba v posteli i za tmy přesně vím, která z našich koček mi leží na nohou. Obě kočky končetiny krásně prohřejí, ale Smoky - to jsou přímo sálající kamínka, často je to až moc a musím nohy odsunout. Nevím proč, ale její tělesná teplota je o několik stupňů vyšší, než ta u Dixie. Proto si dovedu představit jako blahodárně musí působit psí živočisná energie na prochladlé a ochrnuté lidské svaly - takové živé horské sluníčko. Vždyť už jen dotek jemného zvířecího kožichu musí dělat tak dobře někomu, kdo je dlouhodobě odkázán na lůžko. Moc Vám ty úspěchy přeji a můžete na ně být všichni plným právem pyšní. Gratuluji, přeji mnoho dalších skvělých výsledků a vzdávám Vám dík za to, co pro nemocné lidi děláte. |
Louk 5.8.2009 6:53Re: Polohování Pravda Maričko, kočka je poznat i po "hmatu" a hřejí různě. Navíc každá z našich tří má nějaké vybrané místo k uhníznění v posteli. Ovšem při dnešním dovolenkovém ránu přistupuji k felisterapii dost nevděčně . Horko a brnění v nohách od nejtěžšího mouratce Čendy, neodbytný Vincin ulehává na krku či hlavě a do toho Fanka šimrá fousama že jako už je ráno (5:15hod.) je nudáá a hláád. A když už mě kočendy vyštípou z postele, zjistím že ten zatracenej neřád buldočí ožvejkal i cejchu se zipem na novém povlečení. U starých už mi nezůstal jediný knoflík nebo šňůrka. Roztrhnu Pedrouše Jinak canisterapie a zapojení dalších zvířat do léčby lidí je pochopitelně skvělá věc a dobrovolníkům patří veliký dík. |
Vave 5.8.2009 7:17Re: Polohování Hihi! Proč mu neušiješ vlastní, mnohaknoflíkový polštářek? Vždyť ty jsi na svého buldoga jak na psa! Měla by ses nad sebou hluboce zamyslet, milá Louk! Moje Píďulka Milá paní Fiedlerová , velmi Vaši činnost obdivuji. Určitě to chtělo překonat nemálo předsudků, aby se pes mohl dostat až na lůžko k pacientovi. Jste obdivu hodní! Přeju všem krásný den! |
Jakub S. 5.8.2009 8:33Re: Polohování Fakt. To mu nemůže darovat jeho vlastní cejchu? Já nevím... |
Michaela Fiedlerová 5.8.2009 9:24Re: Polohování Jo, předsudků bylo (a je...) hodně. Ale jak říkám, už to aspoň není "pes kanistr". A ve FN Motol máme úžasnou podporu personálu, což znamená hodně. |
Michaela Fiedlerová 5.8.2009 9:18Re: Polohování To naše psisko polohování taky praktikuje i doma v noci - ale ne už s takovým repsektem a pozorností, jakou vykazuje pacientům. V zásadě se polohování u nás doma dá shrnout takto: Angelka = 2/3 postele + 1/2 polštáře + 1/2 peřiny; já = 1/2 polštáře + 1/2 peřiny + zbyteček postele Jako malá si mi pokládala hlavu za krk a s oblibou mi funěla do ucha. |
zana 5.8.2009 9:58Re: Polohování Chudinka Pedrouš. Já jsem jako malá (no, tak do deseti) cumlala rohy polštářů a cejch ... taky to našim furt vadilo. |
Jenda 5.8.2009 10:52Re: Polohování Bratr jako malej cumlal a zvejkal limce od kosil. Ktery jsem po nem coby mladsi dedil. Agrrrr. Zvejkal jeden. Krom toho rozzvejkal nekolik plnicich per a propisek o tuzkach nemluve. Cert vi cim von byl v minulym zivote. Psaci potreby jsem nastesti nededil. |
Jakub S. 5.8.2009 11:32Re: Polohování Jo to činil můj nejmladší bráška taky, furt... usínal s peřinou v hubě. A dneska je ředitelem konstrukční kanceláře - no co! |
Jenda 5.8.2009 15:21Re: Polohování U mladšího je to člověku buřt, ale když má člověk nepoděděný tak maximálne kapesníky a (některý) ponožky, tak jsou oděvně-stravovací zvyklosti starších sourozenců dost podstatné. :-| |
Michaela Fiedlerová 5.8.2009 9:22Re: Polohování Díky za milý komentář, jsem ráda, že jsem Vám přiblížila "nový" druh terapie. Ono polohování není ani ve světě nijak rozšířené, už jenom proto, že je to náročné i pro doktory (dokuemntace), fyzioterapeuty, psovody a v enposlední řadě hlavně psy. Ale třeba dlaň a zápěstí můžete polohovat i s kočičkou Polohování u seniorů je hodně specifické a ještě méně rozšířené než u dětí, jak jsem se snažila v článku naznačit. Ale asi se shodneme, že taková terapie pomáhá všem bez rozdílu věku |