Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ROZHLEDNÍK: Zooterapie ve FN Motol
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Efka 5.8.2009 22:09Re: A když už prolétám Hlavně, že nejsi žádná lehká! |
|
|
Jenda 5.8.2009 16:12Re: A když už prolétám Pridavam se. Taky zadne pytle s brouky nenosim! |
|
|
zana 5.8.2009 18:09Re: A když už prolétám No dobrý, ale kerej to teda byl |
|
|
Jakub S. 5.8.2009 20:12Re: A když už prolétám Rozhodně je představitelné spíš tohle než Jujda, jujda, ta hmotnost je věru po čertech značná - !! |
|
|
Jakub S. 5.8.2009 20:37Re: A když už prolétám Tak to je fakt. A přitom by bylo nabíledni (to je slovíčko, co?) přejmenovat je na hmotítko nebo tak nějak stejně parádně. No jsem měl navrhnout, když jsem byl v oborové názvoslovné a normalizační komisi - Normalizace mělo tehdá, milé děti, jiný význam, áno, chrchly chrchly, áno... |
|
|
Xerxová 5.8.2009 13:38Re: A když už prolétám tak to krásně rostou - mimísci chlupatí |
|
|
Vave 5.8.2009 13:53Re: A když už prolétám Téda! Lidunko
|
Hihi, cholerik Falco - je úžasné, že už takové válečky projevují svou individualitu. Jsi šťastná babička! 
|
|
jiný Honza 5.8.2009 13:53Re: A když už prolétám Páni, ti jedou! Asi jim od maminky chutná. Ten štěkot bych chtěl slyšet. |
|
|
Dede 5.8.2009 15:15Re: A když už prolétám Blahopřeju milá Li, já bych je tak chtěla vidět a poňuchňat |
Máš radost, viď? |
|
zana 5.8.2009 18:10Re: A když už prolétám to musí bejt taková nádhera |
|
|
Kytka 5.8.2009 22:02Re: A když už prolétám jo jo JO |
|
|
Li 5.8.2009 12:31Michalo děkuji za krásný článek. Psí duše je obrovská, jsou tu od toho, aby nám pomáhali s životem - radovat se, blnout, smutnit, ale i léčit a pokud se sejde šikovný pejsek se šikovným psovodem a potkají člověka jako jsi Ty... |
|
|
Jakub S. 5.8.2009 12:11Mrkněte se, je-li někdo vlastněn rotvajlerem, na světovou rekordmanku - vedle na LN! Ovšomž v Anglii. |
|
|
Medvídek 5.8.2009 12:34Re: Mrkněte se, je-li někdo vlastněn rotvajlerem, na světovou O vlastnictví mého tatínka se dělí dvě rottweilerky. |
|
|
Jakub S. 5.8.2009 11:41Speciálně pro Zanu - po půlnoci níž napsal Jenda, nemělo by zapadnout: Pastuju: V Bohnicich jsem bydlel. Krasny bylo kdyz jsem kdysi jel odtamtud busem, nejaky chytrak blokoval dvere a z davu se ozvalo "No tak uhnete! No vy snad jedete z Bohnic!". Dav se sypal. |
|
|
jiný Honza 5.8.2009 11:44Re: Speciálně pro Zanu - po půlnoci níž napsal Jenda, nemělo by zapadnout: Jo, tenhle se povedl. Stejně je ale legrační, jak se podle vyjádření mluvčího dá zjistit odkud je - jestli ho odvezou do Bohnic, Kroměříže, Opavy... |
|
|
YGA 5.8.2009 11:47Re: Speciálně pro Zanu - po půlnoci níž napsal Jenda, nemělo by zapadnout: Jo - to se mi moc líbilo - to je přímo ze života. V ranném dětství nás odváželi do Kromclu, později již jen do Černovic - je to blíž, tudíž je to ekonomičtější |
|
|
Bubu 5.8.2009 12:15Re: Speciálně pro Zanu - po půlnoci níž napsal Jenda, nemělo by zapadnout: U nás do HavlBrodu..... |
|
|
Renie 5.8.2009 12:46Re: Speciálně pro Zanu - po půlnoci níž napsal Jenda, nemělo by zapadnout: Já jsem si napřed přála být vezena do Dobřan, teď už jen do Bohnic |
|
|
zana 5.8.2009 12:03Re: Speciálně pro Zanu - po půlnoci níž napsal Jenda, nemělo by zapadnout: Jsem to ráno viděla |
|
|
jiný Honza 5.8.2009 11:11Milá paní Fiedlerová máte můj hlubokosklon. Tohle je něco úžasného! O canisterapii vím, o polohování také a jako člověk ve vlastnictví tří psů a dvou koček dobře vím, jaké pocity vzbuzuje kontakt s nimi. Obdivují vás i vaše kolegy i chlupaté terapeuty a díky za to, že jste. |
|
|
Michaela Fiedlerová 5.8.2009 14:26Re: Milá paní Fiedlerová Děkuju, vyřídím předně psíkům (stejně my, psovodi, jsme tam jenom od toho, abychom své miláčky dovedli k pacientům, protože samotné psíky by nepustili přes vrátnici |
|
|
Alex 5.8.2009 11:00MIlá Míšo, dík za článek a díky za všechny pacienty, ať seniory nebo děti, kterým se věnujete. Moje kamarádka má se zlatým retrívrem také canisterapeutické zkoušky a dojížděla do domova pro dospělé, mentálně postižené klienty. Musela toho po dvou letech zanechat, protože cítila, že to psa úplně vyčerpává. Ještě se nějakou dobu věnovala asi osmiletému autistickému chlapci, kterého vozily jeho rodiče k ní domů a dopadlo to tak, že dítě dělalo takové pokroky v komunikaci s okolím, že pořídili vlastního zlaťáka Ono v Tvém případě patří ještě poděkování i všemu personálu Motolské nemocnice za vstřícnost a pochopení. Jak už psali jiní, už jsou sice malé kapky, ale bohužel v naší společnosti pořád ještě neprší. |
|
|
Michaela Fiedlerová 5.8.2009 14:29Re: MIlá Míšo, No, zpočátku jsme po hodině odcházely obě dvě neuvěřitelně unavené, ale teď už odtamtud to zviřítko musím téměř násilím odvádět |
|
|
Bubu 5.8.2009 10:52báječné Děkuji za vaši práci a přeji hodně osvícených lékařů i pacientů, protože ač my, kdo máme psíka či kočku, víme, jak pouhá přítomnost mazlíčka pomáhá, mnoho lidí nesnese zvíře v posteli. Přitom kočky už pouhou svou přítomností absorbují stress. Stačí, když kočka přijde, ducne do mne hlavou a začne příst. A nebo mi čubizna Bára přinese hračku. A to naše "polohování" - když mi teploučká Bářina záda přitisknutá k mým bolavým zádům v noci pomáhají usínat. Prostě to funguje. I kdyby to "jen" těm lidem zvedlo náladu. Tak držím palce. |
|
|
Apina 5.8.2009 11:04Re: báječné Máš samozřejmě pravdu, ale také záleží na osobnosti toho kterého zvířete. Co se týká koček, vlastně mám v tomto směru zkušenost, bohužel spíše negativní, akorát s naší Micinkou. Jak vycítila nemoc, dotyčnému se vyhýbala velkým obloukem - udělala to mámě před a po operaci - to k ní přišla, až když definitivně pochopila, že jsou problémy pryč, a i tátovi, kterého jinak naprosto zbožňovala. On tohle věděl, takže mu to na náladě jistě nepřidalo, když viděl, jak se mu ta kočka najednou vyhýbá. Jak já bych byla ráda, kdyby se ta kočka přišla k němu pomazlit, jako to dělávala celý život. Raději jsem na toto téma nezaváděla hovory. Kocourovi je to, myslím, spíše jedno. Ani tak, ani onak. |
|
|
Bubu 5.8.2009 11:11Re: báječné Určitě. Ani zvířata nejsou roboti. Naše kočky jsou empatické a kocour je individualista, který se mazlí jen zřídka a musí si o to říct, jinak je nerudnej jak dědek. |
|
|
Olga 5.8.2009 14:02Re: báječné Maminka si libovávala kocoura Reaumura, že zaleze pod deku, natáhne se a okopíruje její bolavá záda. opouštěl to místo, až když bylo pod dekou moc horko., |
|
|
Jakub S. 5.8.2009 15:06Re: báječné A Fárenhajta a Celsia jste měli taky? Ich bin der Graf von Réaumur - Já z Réaumuru hrabě jsem, na vás bych tasil dýku... znáte? Motem té slavné knížečky bylo Nietzscheovo: V pravém muži je skryto dítě. Chce si hrát... |
|
|
Dede 5.8.2009 10:00o polohování jsem zatím slyšela jen u dětí, ale když si vzpomenu na doby, kdy jsem chodila za dědou do různých LDN a potom do Domova, tak jsem viděla plno lidí, kterým by takový kontakt moc prospěl A obdivuju vaše psy S předsudky se to jinak myslím trochu lepší - třeba v královédvorské LDN jsem se psy neměla problém (nebyla to přímo nemocnice, já vím) už před čtyřmi lety. Ale třeba jsem chtěla se psy chodit k lidem s roztroušenou sklerózou v Domově s. Josefa, ale slyšela jsem spoustu výmluv, proč ne zrovna dnes. I když musím uznat, že tam to asi nebylo tím, že by byli apriori proti psům, ale Nazgúlové na ně byli prostě moc velcí, chlupatí a navíc černí |
Nazgúly bych neudržela z jediného důvodu - bylo by jim strašně horko. Doma do postele nechodí vůbec (leda nastrčí hlavu k podrbání) a ani na gauči nevydrží déle než deset minut (Kazan) či půl hodiny (Daník:))
