Canisterapie je podpůrná terapie, která využívá přítomnosti speciálně vycvičeného psa k zlepšení pacientova psychosomatického stavu. Všeobecně se dělí do 4 skupin, z nichž dvěma nejčastějšími jsou aktivity za přítomnosti psa (takové ty návštěvy u pacientů či v domovech důchodců a u dětí, hlazení, muchlování se se psíkem, hry...) a pak opravdová terapie, kterou doktor popíše do pacientovy dokumentace (třeba polohování, o kterém bude řeč za chvilku).

Motolská nemocnice byla jednou z prvních v republice, kam za pacienty začali docházet psi, aby jim zpříjemnili pobyt v nemocnici, přivedli je na jiné myšlenky a zprostředkovali kontakt s vnějším světem. S podporou Dobrovolnického centra FN Motol dochází psíci na dětská oddělení (onkologie, psychiatrie, neurologie) i za dospělými (léčebna dlouhodobě nemocných) a pravidelně se pořádají Psí dny a jiné akce pro pacienty.

Nemohu se nepochlubit, že jsme jako první česká nemocnice, začali polohovat pacienta -seniora. Tahle věta některým asi moc neřekne, viďte? Co to je to polohování? A proč se vůbec něčím takovým chlubím?

Polohování je terapie vedená ve spolupráci s fyzioterapeutem, kdy (proškolený) psovod přivede vhodného (taky proškoleného) psa a terapeut nastaví pacientovo tělo do rehabilitační polohy s pomocí psa tak, aby se nemocné nebo postižené části prohřály, aby se uvolnily křeče a vůbec aby pacient nadšeněji spolupracoval.

V praxi, když jsme polohovali pana Jaromíra, pacienta po mozkové příhodě s nepohyblivou levou částí těla, to vypadalo tak, že ho Angie (fenka border kolie) olízala po celém obličeji, zatímco Barnei (pes téže rasy) ho důstojně přivítal, fyzioterapeut Petr pomohl panu Jaromírovi obtočit levou ruku kolem jednoho ze psů, přikryl ji prostěradlem, aby neutíkalo teplo, a tak vydrželi 20 minut.

Psovodi (psovodkyně, abychom byli politicky korektní) se snažili pacienta přimět k hovoru na různá témata, například pan Jaromír vyprávěl o svých psech, o rodině a o práci. Zpočátku bylo pacientovi těžko rozumět, což bylo způsobeno ochrnutím levé části obličeje, ale díky častým návštěvám (2-3krát týdně) se pan Jaromír stával komunikativnějším a i výslovnost se zlepšovala.

A proč že jsme to celé dělali? Mělo to výsledky? Je teda čím se chlubit? Určitě je! Pan Jaromír po 4 měsících polohování nejenže více a snadněji komunikoval, ale jeho ruka byla lépe rehabilitovatelná a i rozsah pohybu jeho trupu byl větší.

Kromě psů teď ve FN Motol těší pacienty i další zvířátka, raci, strašilky a šneci, kteří jsou součástí jednoho z druhů zooterapie, a sice výuky za asistence zvířat. Děti na neurologii a dětské psychiatrii se tak dozví spoustu informací a mají i jedinečnou možnost sledovat zvířátka naživo. A divili byste se, jak vzděláváme i seniory! Spousta z nich si třeba myslela, že rak chodí pozpátku. Že si to myslíte taky? Tak to se přijďte k nám do dobrovolnického centra podívat, jak takový ráček chodí...

Abychom udrželi krok s vývojem v zooterapiích, pořádáme a navštěvujeme konference na toto téma, organizujeme semináře a předáváme si tak užitečné informace. Pokud byste se chtěli dozvědět víc, zvu vás k návštěvě našeho dobrovolnického centra, až už osobní, či přes web www.dcmotol.cz. K dispozici jsou vám koordinátorky i na telefonech +420 224 431 970/971.

Dobrovolnické centrum FN Motol, Praha