27.4.2024 | Svátek má Jaroslav


Diskuse k článku

ROZHLEDNÍK: Zooterapie ve FN Motol

V poslední době se o canisterapii hodně píše i mluví a už méně lidí se mě ptá, co že je to ten "pes kanistr". Přesto si ale dovolím říci pár vět o canisterapii jako léčebné či podpůrné metodě, než se rozepíši o tom, jak taková činnost probíhá v motolské nemocnici.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Dede 5.8.2009 9:48

Re: hezký den

Děkuju za vzpomínku milá Xerxová :-)V My jsme dnes měli časné ráno jasné a se sluníčkem - Martin jel služebně pryč a vstávali jsme tak v půl šesté. Ale teď už je to po anglicku - mraky a co nevidět se nejspíš přikulí ony light showers, tedy přeháňky, které nám jsou ze všech dešťových nadělení přiřknuty meteorology pro tento den :-) U veterináře jsme se vzorně přihlásili, byli zaregistrováni a máme to kousek - v nejhorším dojdeme i pěšky, což je na vsi fajn. :-)

Xerxová 5.8.2009 10:09

Re: hezký den

měli jsme doma časné ráno ze stejných důvodů ;-D Troufla jsem si proto jít sama s háravkou na dlouhou procházku -  tak brzo ráno lidi (tedy psi) se v lese moc nevyskytují.

Vetrina blízko je dobrá věc :-)

Myš 5.8.2009 6:42

Mám radost

Krásný den všem přeju VV.

A musím říct, že mám velikou radost, že se canisterapie dostává i do nemocnice, že konečně padá předsudek, že zvířata "zanesou bacily". U nás ve škole se pejsci pohybují docela často a jedenkrát za rok se objevuje i pan Hořák ze zachranné stanice a představuje dětem i jiná zvířátka než jen psy a kočky, na většinu z nich si děti mohou sáhnout, prohlídnout si je zblízka a ještě o nich uslyší nějakou pěknou písničku. Ale HLAVNĚ- hodně se mění pohyb dítěte po obrně, když hladí chlupáče, když si může na něj položit hlavičku...to najednou přestávají pohyby se záškuby.Je to malý zázrak a mám  z něj pokaždé velkou radost. Sama mám zkušenost se svojí pejskovou, vždycky pozná, že mi něco je a přitulí se přesně tam, kde to právě potřebuji VV.Tak vám moc držím pěsti, aby se vám tahle bezva práce dařila.

Jakub S. 5.8.2009 8:31

Re: Mám radost

Po obrně... mluvíš o svém (aji letos?) bezvadném rozchechtaném kamarádovi trpaslíčkovi? Bylo tomu tak taky u něho? Pořád ho (jako celou partu) vidím před sebou! A myslím, že ti vracíme ve zpětném gardu tvou poslední větu...!

Michaela Fiedlerová 5.8.2009 9:12

Re: Mám radost

Teď jsem si vzpomněla na jednu situaci k pousmání, jak jste napsala o předsudku, že zvířata (očkovaní vydrhnutí psi!) zanesou do nemocnice (!!!) bacily... Přišli jsme na pokoj k seniorovi a on začal dost nevybíravě nadávat, že mu tam psi zanesou CHŘIPKU ;-D

Marička 5.8.2009 2:35

Polohování

Milá paní Fiedlerová - velice zajímavý a poučný článek. O tom, že zvířata léčí jsem nikdy nepochybovala a o skvělé léčbě - canisterapii jsem věděla. Ale "polohování" je pro mne úplně něco nového. Při tom je to vlastně tak jednoduché (tedy jistě ne ta práce s vycvičením psa, aby zůstal ležet 20 minut v klidu). Já třeba v posteli i za tmy přesně vím, která z našich koček mi leží na nohou. Obě kočky končetiny krásně prohřejí, ale Smoky - to jsou přímo sálající kamínka, často je to až moc a musím nohy odsunout. Nevím proč, ale její tělesná teplota je o několik stupňů vyšší, než ta u Dixie. Proto si dovedu představit jako blahodárně musí působit psí živočisná energie na prochladlé a ochrnuté lidské svaly - takové živé horské sluníčko. Vždyť už jen dotek jemného zvířecího  kožichu musí dělat tak dobře někomu, kdo je dlouhodobě odkázán na lůžko. Moc Vám ty úspěchy přeji a můžete na ně být všichni plným právem pyšní. Gratuluji, přeji mnoho dalších skvělých výsledků a vzdávám Vám dík za to, co pro nemocné lidi děláte.

Louk 5.8.2009 6:53

Re: Polohování

Pravda Maričko, kočka je poznat i po "hmatu" a hřejí různě. Navíc každá z našich tří má nějaké vybrané místo k uhníznění v posteli. Ovšem při dnešním dovolenkovém ránu přistupuji k felisterapii dost nevděčně ;-P. Horko a brnění v nohách od nejtěžšího mouratce Čendy, neodbytný Vincin ulehává na krku či hlavě a do toho Fanka šimrá fousama že jako už je ráno (5:15hod.) je nudáá a hláád. A když už mě kočendy vyštípou z postele, zjistím že ten zatracenej neřád buldočí ožvejkal i cejchu se zipem na novém povlečení. U starých už mi nezůstal jediný knoflík nebo šňůrka. Roztrhnu Pedrouše!!

Jinak canisterapie a zapojení dalších zvířat do léčby lidí je pochopitelně skvělá věc a dobrovolníkům patří veliký dík.

Vave 5.8.2009 7:17

Re: Polohování

Hihi!R^VV Proč mu neušiješ vlastní, mnohaknoflíkový polštářek? Vždyť ty jsi na svého buldoga jak na psa! Měla by ses nad sebou hluboce zamyslet, milá Louk! ;-)VV

Moje Píďulka VVměla svůj polštářek, nosila si ho po bytě a kde si chtěla lehnout, tam si ho položila a dala si na něj hlavičku. To by byl pes naprosto vhodný pro canisterapii a polohování. Já jsem s Píďulkou praktikovala intuitivní "přikládání" - prostě jsem si ji k sobě přitiskla tam, kde mě něco bolelo a trápilo a ona hebce a něžně hřála a léčila. :-)VV

Milá paní Fiedlerová VV, velmi Vaši činnost obdivuji. Určitě to chtělo překonat nemálo předsudků, aby se pes mohl dostat až na lůžko k pacientovi. Jste obdivu hodní! VVVVVV

Přeju všem krásný den! VV

Jakub S. 5.8.2009 8:33

Re: Polohování

Fakt. To mu nemůže darovat jeho vlastní cejchu? Já nevím...

Michaela Fiedlerová 5.8.2009 9:24

Re: Polohování

Jo, předsudků bylo (a je...) hodně. Ale jak říkám, už to aspoň není "pes kanistr". :-D A ve FN Motol máme úžasnou podporu personálu, což znamená hodně.

Michaela Fiedlerová 5.8.2009 9:18

Re: Polohování

To naše psisko polohování taky praktikuje i doma v noci - ale ne už s takovým repsektem a pozorností, jakou vykazuje pacientům. V zásadě se polohování u nás doma dá shrnout takto: Angelka = 2/3 postele + 1/2 polštáře + 1/2 peřiny; já = 1/2 polštáře + 1/2 peřiny + zbyteček postele :-D Jako malá si mi pokládala hlavu za krk a s oblibou mi funěla do ucha. :-)

zana 5.8.2009 9:58

Re: Polohování

Chudinka Pedrouš;-DVV. Já jsem jako malá (no, tak do deseti;-)) cumlala rohy polštářů a cejch ... taky to našim furt vadilo;-).

Jenda 5.8.2009 10:52

Re: Polohování

Bratr jako malej cumlal a zvejkal limce od kosil. Ktery jsem po nem coby mladsi dedil. Agrrrr. Zvejkal jeden. Krom toho rozzvejkal nekolik plnicich per a propisek o tuzkach nemluve. Cert vi cim von byl v minulym zivote.

Psaci potreby jsem nastesti nededil.

Jakub S. 5.8.2009 11:32

Re: Polohování

Jo to činil můj nejmladší bráška taky, furt... usínal s peřinou v hubě. A dneska je ředitelem konstrukční kanceláře - no co!

Jenda 5.8.2009 15:21

Re: Polohování

U mladšího je to člověku buřt, ale když má člověk nepoděděný tak maximálne kapesníky a (některý) ponožky, tak jsou oděvně-stravovací zvyklosti starších sourozenců dost podstatné. :-|

Michaela Fiedlerová 5.8.2009 9:22

Re: Polohování

Díky za milý komentář, jsem ráda, že jsem Vám přiblížila "nový" druh terapie. Ono polohování není ani ve světě nijak rozšířené, už jenom proto, že je to náročné i pro doktory (dokuemntace), fyzioterapeuty, psovody a v enposlední řadě hlavně psy. Ale třeba dlaň a zápěstí můžete polohovat i s kočičkou :-)

Polohování u seniorů je hodně specifické a ještě méně rozšířené než u dětí, jak jsem se snažila v článku naznačit. Ale asi se shodneme, že taková terapie pomáhá všem bez rozdílu věku :-)