Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ROZHLEDNÍK: Cukrovar je když...
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
zana 22.2.2008 23:20Re: No to vy mladý (mám u tebe kafe) nevíte, presíčko, kapučínko? |
|
|
Jakub S. 22.2.2008 23:51Ah, rien de rien - café au lait, simplement - c´est tout... Brou! |
|
|
Velká kočka 22.2.2008 23:23Re: No to vy mladý (mám u tebe kafe) nevíte, Jo to bylo nějakého sbírání! Moji rodiče odjížděli za prací již odpoledne a já musela hlídat mladší sourozence po dobu jejich nepřítomnosti. Ale ve škole byla velká akce sběru papíru a nikdo při tom nesměl chybět. To se chodilo po domech od rodiny k rodině a tvrdě se vyžadoval papír do sběru. Když jsem řekla panu soudruhu učiteli, že musím být doma a hlídat malé děti, cítil se velice zaskočen a asi se bál o učitelské místo či co a tak se mnou začal mlátit o tabuli. Už si dobře nevzpomínám jak to dopadlo, obávám se že jeho pádný důvod vyhrál, prašť jako uhoď. Tvrdost té tabule ještě cítím. A nebo je to fibromyalgie? To byl možná vznik mé choroby. |
|
|
Jakub S. 22.2.2008 23:54Bože - tak to je tedy ilustrace rčení prašť jak uhoď, že... to sou zážitky. No, někeří kantoři nechodili pro výchovný prostředek daleko... Brou! |
|
|
veram 22.2.2008 23:56Re: Re: No to vy mladý (mám u tebe kafe) nevíte, Velká kočko, tebe trápí fibromyalgie? To vím, že je to hodně nepříjemná i bolestivá věc, jedna známá to má a je pořád unavená a všecko ji bolí. Možná, že by ses mohla podívat na tyhle stránky, tady taky, vůbec celé ty stránky pro lidi s únavovým syndromem. Ta má známá si stěžuje, že kdo to nezná, tak si z toho třeba i dělá legraci, ale jsou to opravdu nepříjemné potíže, já to na ní vidím, jak se s tím nelehko žije. |
|
|
Velká kočka 23.2.2008 0:42Re: Re: Re: No to vy mladý (mám u tebe kafe) nevíte, Dlouho se tomu stavu tady lékaři vysmívali. Do žurnálů psali zkratku SVBK, což znamenalo : sveda (palčivá bolest), vark - s přehlasovaným "a" (bolest), branna - s přehlasovaným "a" (pálit, žhnout), karing - s přehlasovaným "a" (babka, čarodějnice). Teď už je to léta uznaná nemoc a dostala své číslo ve světové registraci nemocí. Bolest není to nejhorší, nejhorší je pocit naprostého vyčerpání, ani po vyspání nejsem odpočatá a plná sil. Jediná pomoc jsou endorfíny, náš vlastní morfín. Proto už desetiletí neustále cvičím, chodím se psy a kočkami na procházky a vyrábím si tak v těle endorfíny a snížím bolest. Úplně bez bolesti ale nejsem nikdy. Nedostatek spánku a jeho špatná kvalita způsobuje tu únavnost a vede až k depresím. Děkuji za odkazy, zítra se na ně podívám pořádně. |
|
|
Velká kočka 22.2.2008 23:03Re: Re: Re: Re: Re: Tak já nevím! Na to prádlo a žehlení mám jeden fígl. Většinou tedy nežehlím. Dám si práci s pověšením a suché pak pečlivě složím a uložím úplně dospod již uloženého prádla. Vlastně se tak jakoby vymandluje. Nefunguje to na všechno ale podstatně to ulehčí situaci. |
|
|
radanova 25.2.2008 10:26Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak já nevím! tak to se musím přiznat dělám taky, a taky téměř vše oblečení a prádlo nakupuji tak, aby to fungovalo, opravdu to jen chce víc péče po vyprání před věšením, žehlení nějak nemusím, z páry od žehličky mě natahuje a to zkouším všelijaká ovonítka, bez aviváže nebo s nejlepší možnou aviváží asi je to obraná reakce mého organismu |
|
|
aida 22.2.2008 22:46Re: Re: Re: Re: Tak já nevím! Baty, ani mě nemluv. Poslední dobou jsem víc v matičce než doma (tenhle týden "jen" 4 dny, příští týden menší repete); příští rok, teda první půlrok bude hůř, to budu kdoví kde. Prádlo už ani nežehlím, ale "šikovně" věším po vyprání; stejně je to většinou s příměsí nějaké uměliny, tak se to při nošení "srovná". P.S. Co říkáš na to, že zavřeli tu samku (Brněnku) na Palajdě? Přišla jsem na to zrovna dneska a docela mě to mrzí, ráda jsem tam chodila pro pečivo. |
|
|
YGA 22.2.2008 22:00Re: Tak já nevím! Milá Velká kočko - já tu tedy moc v noci nebývám, ale ráno nejprve přečtu to, co jsem v noci propásla - kolikrát je mi i líto, že jsem místo spaní nebyla zde (někdy tu bývají pěkně vesele hovory), ale fakt poctivě čtu. No, je fakt, že ne vždycky odpovídám, za prvé si říkám že dost bylo YGY a nemusím být všude (ale ráda bych |
|
|
Medvídek 22.2.2008 22:12Re: Tak já nevím! Velká Kočko, piš proboha živého !!! Nezapadne to, nemysli si. |
|
|
MaRi 22.2.2008 22:18Re: Tak já nevím!
Jo, vám, kdo jste dnes nebyli na Hadopasech, dávám na vědomí, že dobrá duše Zvířetníku (jméno si doplňte sami, vím, že je vám jasné), dnes leží nemocinkaná a léčí se, ani nemá sílu tady počíst a slovo přičinit. Drž se, milá přítelkyně |
fňuk, teď lituju, Velká kočko, žes nemohla vidět moje nadšení, když ses po čase znovu objevila
. My skřivani, jejichž mentální schopnosti prchají po deváté hodině večerní, jsme odkázáni na ranní čtení - a tím se u nás doma začíná. Chodívám sem během celého dne - za odměnu, když se něco podaří (to není tak často
), nebo se utěšit, když se nedaří a nemůžu najít to správné slovo, nebo se osvěžit.|
|
Jakub S. 22.2.2008 22:23Jejda - Hela? Nebo kdo? Už tam skáču. |
|
|
MaRi 22.2.2008 22:28Re: Jejda - Hela? Nebo kdo? ale vždyt píšu MODŘE |
|
|
YGA 22.2.2008 22:30Re: Jejda - Hela? Nebo kdo? Asi spíš Vave - si včera stěžovala, chuďa malé. |
|
|
Velká kočka 22.2.2008 22:51Re: Tak já nevím! Tak já zase nevím. Tentokrát tedy nevím kam to přilepit a tak to přilepím rovnou na můj nerozhodný příspěvek. Nerozhodný v tom, že se dlouze rozhoduji jestli mám na Zvířetník psát či ne. A to tedy klaňák a klobouk dolů za tu vaši trpělivost se mnou. Dyť já vás k sakru potřebuju a vy to moc dobře víte, neníliž pravda? Všechny vás objímám na dobrou noc a mějte se jak nejlíp můžete. |
|
|
zana 22.2.2008 23:22Re: Re: Tak já nevím! No vidíš |
. Dobrou|
|
P i t r ý s e k 22.2.2008 23:49Re: Re: Tak já nevím! Velká kočko, nebuď jak malá. Vždyť Ty stejně dobře víš, že na Zvířetníku nezůstane nikdo neoslyšen. Tak vyhlédni na nás z toho svého severského doupátka a pojď si s námi povídat. Vždyť Ty jsi tu pro nás a my pro Tebe. A plšišáků jsou tu mraky lidí. A tak ulož Garyka pod stůl, aby Ti hřál nožky a pojď si povídat. Žádné zabukysty neberem. To je levné, chechtat se do hrsti za bukem. Vždyť jsi naše. No né, Zvířetníci? |
|
|
Zdena b.p. 23.2.2008 0:28Re: Re: Tak já nevím! Co je to tady za hesla???? Jsem se konečně zmátožila. Dopoledne mi dali na cestu do tunelu nějaké prášky a já jsem měla obrovský problém dorazit dom vpořádku. Celé odpoledne jsem byla nepoužitelná a spala jsem s utevřenýma očima. No, a jen jsem se exhumovala, tak si tu čtu a čtu a čtu. Když nestíhám dočíst, tak se další den poctivě vracím. Milá velká kočko, koukej okamžitě zaplašit ty nesmyslné nápady a nepsat. Budu mít zase nepříjemné tušení, jestli ti něco není, když tady neuvidím, že jsi něco přisadila. |
|
|
Jakub S. 22.2.2008 20:39A v naprosto unikátních vzpomínkách Augusty Šebestové, starostky slovácké obce, zvaných Lidské dokumenty, je jedna z dětských "her" Hraní na cukrovar: tož to děcka dělajú všecko tajak hrubí... oni ti znali, chodili pomáhat s lecčím rodičům do hrušovanského (?) cukrovaru. No nebojte, já vám to řeknu: hrubí = dospělí. No vidíte. |
|
|
Velká kočka 22.2.2008 20:26Cukrovar Zasvěcená reportáž a tím pádem děsně napínavá. Když komunisti tatínka zavřeli (udělali to dvakrát) a mamince zakázali pracovat ve svém oboru tak aby nás čtyři děti uživila pracovala v místním cukrovaru. Naše vzpomínky na cukrovar nejsou tedy sladké. Ale maminka už vzpomínat nemusí, je za duhovým mostem se všemi jejími kočičkami a pejsky a na cukrovar a ty těžké doby nemyslí. |
|
|
alimo 22.2.2008 20:32Re: Cukrovar Zdravím do daleka, Velká kočko vím, práce v cukrovaru opravdu nebyla lehká.... |
|
|
Velká kočka 22.2.2008 22:16Re: Re: Cukrovar Moje maminka byla drobná paní asi 150 cm vysoká, ale vlastnila neuvěřitelnou sílu a to nemyslím fysickou. Otec jí padl v první světové válce někde v Itálii, to jí byly snad tři roky. Matku ztratila ve svých 17-18 letech. Neměla to v životě lehké ale nikdy neztrácela optimismus, jenom se chudák zhroutila, když komunisti zavřeli jejího manžela už po druhé. Já jsem pidimalinko její síly zdědila, ale kam se na maminku hrabu. |
|
|
Jakub S. 22.2.2008 22:20Každý soudný člověk (natož zvířecí) velice dobře tuší, kolik ste tam museli mít do začátku sil. Já sem se toho neodvážil. Klobouk dolů! |
|
|
zana 22.2.2008 22:24Re: Re: Re: Cukrovar před časem jsem v Itálii viděla některá bojiště z první světové. Většinou v Alpách. Ježkovyvoči, když si představím, že tam ti vojáci pochodovali v zimě, s plnou polní, s kanonama, se zásobama ... asi by bylo po mně, než bych tam vylezla, a nějakej nepřítel by se vůbec nemusel namáhat |
|
|
Velká kočka 22.2.2008 23:50Re: Re: Re: Re: Cukrovar To nejsmutnější na dědově smrti bylo, že se to stalo na Sylvestra, tedy v době příměří. Jel prý důstojníkům pro alkohol k novoročním oslavám a zabila ho zbloudilá střela. A to se stalo těsně před koncem války. Vloni v létě jsem dostala od sestřenice kopii dopisu, kde popisoval jeho spoluvoják dědečkovu smrt. V civilu to byl mistr kominický a podle maminčina vyprávění měl rezaté vlasy. Strašně jsem si tu barvu vlasů přála a tak jsem si asi 30 let barvila vlasy henou. Snad si je z piety zase obarvím, vždycky se mi po neznámém dědovi stýskalo, přivlastnila jsem si maminčinu touhu po něm. |
|
|
Jakub S. 23.2.2008 9:19Ale to by bylo krásné, takhle uctít dědečka!! |
|
|
JoVo 22.2.2008 20:06R O Z V E R N Í Č E K .
|
|
|
Jakub S. 22.2.2008 20:29No jo... to mu ovšem bylo houby platné, když mu to došlo až co ho pustili, no! |
|
|
YGA 22.2.2008 20:37Re: No jo... to mu ovšem bylo houby platné, když mu to došlo Ale vodní lyže nemusí přece znamenat, že se s nima jezdí po vodě. Přece s vodní postelí si taky nelebedíte v rybníku. Zkrátka vodní lyže jsou plněné vodou, to dá rozum |
