ROZCESTNÍK: Elvis a Mississippi (Memphis, Tennessee)
Mississippi Delta was shining like a National guitar*
I am following the river down the highway
through the cradle of the Civil War
I am going to Graceland
Graceland in Memphis Tennessee
I am going to Graceland...
http://crocmusic.com/p/paul_simon/graceland
Tohle je začátek titulní písně Paula Simona z alba jménem Graceland a písnička, kterou jsme si v autě vyhrávali s manželem, když jsme se před lety blížili z Nashvillu do Memphisu. Memphis je na řece Mississippi na jihu Tennessee a hraničí se státy Mississippi a Arkansas. Pozor, vyslovíme Arkansoo (jako dlouhé "o"), na rozdíl od Kansasu, který je Kansas. Proto Memphis je podstatně jižanštější město než Nashville, Tennessee, a je na začátku toho těžce pochopitelného a částečně zmateného území, kterému se říká Deep South - hluboký Jih.
Graceland a Elvis
Graceland je jméno veliké vily v Memphisu, kterou Elvis Árón Presley koupil poté, co k penězům přišel. Dlouhou dobu tam bydlel i se svými rodiči, zemřel tam a je tam pochován. Než se dostanu k tématu turistickému, tak bych chtěla krátce vysvětlit americkou fascinaci Elvisem. Pochopit fenomén Elvise v americké kultuře je pro nezasvěceného člověka dost složité. Je velmi jednoduché se vysmát adoraci Elvise ve formě impersonatoru, na kýčových malbách na černém sametu apod. a nemůžeme to vysvětlit jenom s poukazem na to, že Američané jsou (údajně) oddáni nevkusu. 
Než Elvis přišel na scénu, prominentní muzikanti, zejména běloši, ale i černoši, kteří pronikli na bílý trh, byli ve svých veřejných projevech poněkud konzervativní. I když v čistě černém prostředí se hudba provozovala velmi sugestivním stylem. A pak přišel Elvis, bílý chudý hoch z hlubokého Jihu, který nejen nádherné zpíval, ale houpal se v bocích a na jevišti vypadal, že se s mikrofonem miluje. "Nemůžeme se spokojit pouze s tím, že Elvis je hodný ke svým rodičům, posílá peníze domů a je to ten stejný nezkažený kluk, jakým byl před celým tímhle pozdvižením. To ho ještě neopravňuje k tomu, aby se choval na veřejnosti jako sexuální maniak." pravil v roce 1956 Eddie Condon, jinak úspěšný jazzový hudebník původem že státu Indiana - což je důležité, protože zjevně nepochopil prostředí, odkud Elvis přišel.
Elvisovi se spontánně podařilo spojit černý gospel, blues a i jistě aspekty černého manérismu spolu s prvky country a popu a zabalit to celé do krásného rokenrolového balíčku a vytvořit tak svůj vlastní unikátní styl. Baptističtí kazatele se hrozili, i v Grand Ole Opry hrál jenom jednou a víckrát ho už nepozvali, ale lidé méně tradiční a hlavně mládež se chytli a najednou bylo OK u hudby se vyblbnout. Svým způsobem spojil obě kultury a dal jedné generaci příležitost se opravdu uvolnit. Samozřejmě pro řadu lidí to byl prostě kluk, který nádherné zpíval a tím ke štěstí přišel - taková pánská Popelka.
Část vily a pozemků je zpřístupněna veřejnosti. Vzhledem k tomu, že Graceland sedí na čtyřproudové silné frekventované silnici, dnes Elvis Presley Boulevard, tak aby se dojatě davy nepletly pod auta a neodešly za Elvisem, prohlídka začíná u parkoviště naproti, kam se v určenou dobu dostaví minibus a převeze lidí přes silnici. To je taky zajímavé místo. Je tam restaurace, kde prodávají Elvisova oblíbená jižanská jídla, jako např. sendvič sestávající z velkého množství burákove pasty a banánů a posléze osmažený v oleji. Není divu, že ten sexy štíhlý hoch se posléze proměnil v impozantní širokou postavu a zemřel relativně mladý.
Už při čekání na autobus se ukázalo, že tahle exkurse bude stát za to. Ve skupině čekající s námi na prohlídku byla rodinka, která vzbudila nás zájem. Otec rodiny, typický tzv. redneck, vychrtlý, značně obtloustlá mamina v tričku s dírama, babička s tvrdou trvalou a modrým přelivem a asi čtyři děcka - tak sedm až patnáct let. Bylo kolem 10 ráno a všichni, včetně nejmladšího dítěte, kouřili. K naší radosti se dostali do stejného autobusu jako my.
Když se Elvis nastěhoval do Gracelandu, tak to uvnitř zrenovoval dle svého vkusu, který by se nedal nazvat přímo vybraným. Známá je tzv. Jungle Room a Kulečníková Místnost, které figurovaly v nesčetných interview a filmech. Zvídavý manžel si prohlížel řemeslné práce v renovované části a upozorňoval mne na detaily. Jako např. dveřní rámy z hrubého dřeva, včetně třísek, natřeného nahnědo (skoro jak vyjetý olej) a přitlučené neuměle k původním rámům hřebíkama. Vypadalo to tak poněkud mimo v tom jinak aristokratickém jižanském domě.
Zeptali jsme se průvodce, jestli neví, kdo se podílel na renovaci, a bylo nám řečeno, že Elvis pozval na jistě práce nějaké bratrance z Mississippi. Aby to člověk pochopil, tak se musí podívat, odkud Elvis přišel. Narodil se velmi chudým rodičům v Tupelo, Mississippi, malém městečku asi hodinu cesty na jih od Memphisu. Když mu bylo asi 12, tak se přestěhovali za prací do Memphisu, ale moc si nepolepšili. Hvězdný Elvis nikdy na svou rodinu nezapomněl a vždy ji podporoval, a dával jim příležitosti.
Dojemným dokladem jeho velkorysosti je, že když jsme vstoupili na dopolední prohlídku v r. 1993, tak se touto rozlehlou vilou nesla nezaměnitelná vůně tradiční venkovské snídaně - smažená vejce, slanina a klobáska - nepochybně s kukuřičnou kaší. Ptali jsme se průvodce, je-li tam uvnitř hospoda. Kdepak, odvětil průvodce, to jenom Elvisova stará teta, která bydlí nahoře, si dělá snídani. Ukázalo se, že Elvis zařídil, aby jeho teta mohla dožít v Gracelandu do smrti.
Za domem v zahradě jsou hroby Elvise a jeho rodičů, vždy obklopené množstvím květin. Tam jsme opět narazili na rodinku z parkoviště. Byli všichni dojati a v transu, a babička s modrou trvalou tiše plakala. Nekouřili.
Beale Street a okolí
If Beale Street could talk, if Beale Street could talk,
Married men would have to take their beds and walk,
Except one or two who never drink booze,
And the blind man on the corner singing "Beale Street Blues!"
Beale Street je ulice v Memphisu, kde se hrálo blues už od konce 19. století. Beale Street Blues, částečně citované nahoře, snad dokresluje náladu 20. let minulého století. Za rohem Beale Street je mrňavé nahrávací studio, kam mladý automechanik Elvis zašel nahrát písničku mamince k narozeninám - a zbytek je historie. Tahle malá nezávislá nahrávací studia roztroušená po Jihu se v 50. letech zasloužila o vzestup mnoha hvězd americké hudby. 
Ray Charles, Aretha Franklin, Jerry Lee Lewis a spousta dalších - vlastně i Johny Cash začal v něčem takhle malinkatém. Dnes je Beale Street turistická atrakce se spoustou barů a hospod, včetně některých licencovaných legendami blues, jako třeba B. B. Kingem. Hudba se tam samozřejmě hraje, ale už to nemá ten autentický nádech. Nedávno jsem se dočetla, že v posledních letech se tam velmi rozmohla zločinnost...
Mississippi
Mississippi je v Memphisu neuvěřitelně široká - mnohem širší než v New Orleans, kde už se řeka rozlila do mnoha ramen. Velmi zajímavé je nábřeží v centru města - nesmírně široké a vydlážděné kameny. Tam se na lodě nakládaly balíky bavlny, která se pěstovala široko daleko v okolí. Turistickou atrakcí jsou jízdy na replikách těch výletních parníků s velkým kolem vepředu. Tak jsme po shlédnutí Gracelandu a obědu na Beale Street nasedli na jeden takový parník. Maji dvě až tři paluby, my jsme s Chetem seděli v prostřední.
Tiše jsme obdivovali ohromnou řeku a tu naráz šup, kolem do řeky letí plechovka Bud Light - toho zde nesmírně populárního hnusného nápoje neprávem nazývané pivo. A za chvíli letí další a další ... Pohoršeni, ač ne v konfrontační náladě, jsme se vydali na horní palubu - a tam seděli naší známí z Gracelandu - celá rodina, babička, rodiče a děti, všichni hulili cigára, z tašky vytahovali plechovky Buď Lights i pro děti a po vypití odhazovali do řeky. Taková to byla krásná dovolená. Elvis a Mississippi.
*National Guitar je vynález slovenských bratrů Jana a Rudyho Dopiery, kteří přišli s rodinou do Ameriky před první světovou válkou. Napřed vynalezli "dobro" - kytaru s vestavenýma kovovýma zesilovačema (resonatory), která se o mnoho let později stala neoddělitelnou součástí bluegrass hudby. Poté vymysleli National Guitar, která má taky resonátory, ale je celá z kovu a velmi oblíbená u bluesmanů. A ta delta Mississippi se skutečně v dobrém světle třpytí jak naleštěný kov...
Foto: net
