Proč chleba KDYŽ?

Protože – když jste na chalupě a ten koupenej, který jste koupili po sto letech, protože jinak peče vynikající chleba drahá půle, tak když ten koupenej nečekaně zplesniví, pak jste bez chleba. Co pak? Zachrání vás chleba KDYŽ.

Protože – když chystáte grilování, nebo prostě jen tak posezení a chcete být poměrně nenáročným způsobem za vynikající hostitelku a chcete svý hosty potěšit dobrůtkou, pak je tady nenáročný chleba KDYŽ.

No a protože – když prostě máte chuť na něco dobrýho, něco, čím se rozmazlíte, pak je tady zase chleba KDYŽ.

No a KDYŽ ho můžu vyrobit v polních podmínkách na chalupě a upéct ho v remosce, tak doma to půjde jako prt.

Tak co budeme potřebovat – krom zrzavého asistenta... :-) a kávičky... to nám řekne obrázek:

• Polohrubou mouku, sůl, sušený droždí, semínka – to jsou ty sypký části
• Uvařený brambory, olivy – to jsou ty matlavý části
• Olej a trocha vodičky – to jsou ty tekutý části
• Mísa a vidlička, to jsou ty vyloženě tvrdý části, který ovšem použijeme pouze k výrobě, nikoliv spotřebě. Nic dalšího nepotřebujete. A podle obrázků přesně uvidíte, co v daným kroku ubylo, takže vás to povede.

Recept neobsahuje množstevní údaje, ale neděste se, všechno se dá doladit dle potřeby. Mouky bylo prostě míň jak půlka pytlíku, soli tak lžička – malinkatá lžička, droždí taky tak půlka pytlíku, prostě posypáno po povrchu a semínek? Co mě napadlo. Brambory byly dvě a je myslím jedno jaký velikosti, pouze bych se vyhnula těm obřím :D. A oliv celý pytlík. Oleje tak nějak nalito, prostě pošplícháno, aby byl chleba pěkně vláčný a ne suchý. A vody ve sklínce, jak vidíte, tak 3/4, ale rozhodně tam nešla celá.

Tak a co teď? Tohle:

V prvním kroku si rozmatláme brambory na kaši a nakrájíme olivy.

Tím máme přípravy úplně hotový a jde se na to:

V dalším kroku nasypeme do mísy všechno, co je suchý, aaa promícháme.

Do sypkýho promíchanýho vkydneme neprve rozhňahňaný brambory a... promícháme.

Totéž uděláme s olivama... :-) promícháme.

Přilijeme něco oleje... jak jinak... promícháme a vznikne toto...

A teď přišla na řadu vodička ze sklenice, nedáme všechno, aby nám nevzniklo bláto, ale těsto – kdyby bylo potřeba, přidáme.

Tím skončila fáze „promícháme“, postoupili jsme do fáze „hňahňáme“. Nejprve vidličkou, kterážto je nám lepčím pomocníčkem, než je kdo? Vařečka, páč na vidličce nic neulpívá a v těstě se s ní prostě i líp manipuluje.

A hňahňat chvilku, pěkně, nic velkýho, jen aby se to prostě promíchalo.

Po chvilce už zapojíme ručku a těsto dopracujeme. Máme-li málo mouky, dojdeme si ještě pro další a trochek přidáme – jak je patrno z dalšího obrázku, kam se nám mouka zase vrátila, poněvadž jí bylo málo.

Dohňahňáno, vyrobíme pecen a v misce vymazané olejem ho šupneme pod starou utěrku,

kde ho necháme na slunku odpočívati tak třeba 3/4 hodinky, ať si chlapec dáchne a dělá, co chce. Hlavně teda ať kyne :-D

Poté ho narveme do remosky – do té nejhlubší nádoby a remosku zapneme. Stejně jako minutku, kterou si nastavíme tak na 20 minutek. Abychom na chlebíček nezapomněli. Jakmile nám dá minutka vědět, pomažeme olejem a zase pokračujeme v pečení. Jak dlouho? No to musíte zjistit, já mám starou remosku, bez jakýkoliv možnosti nařízení teploty :D Takže jsem vždycky po nějaký?? době cca 10-15 min. přišla, vypla, koukla, zapla. Pak už jsem to hlídala ke konci častěji. V troubě se to peče nějakých 25-30 min., podle trouby.

No a tohle je pak výsledek:

náš vítězný šampion, který prošel tepelnou úpravou. Bohužel švestek nedožil. Sežrali jsme ho obratem. Byl výýýbornej.

Chleba je to moc dobrej, a věřte, že já nejsem nějaká šéfkuchařka a podmínky byly polní, nicméně i tak byl výbornej. Takže pokud ho budete vyrábět doma a v troubě, tak se ničeho nemusíte báti. Do chleba lze – pochopitelně ve fázi výroby :D – krom uvedeného zabudovat třeba taky česnek nastrouhaný, nebo chili papričky, sušený rajčata, nějaký oříšky, sýr... ach bože já mám hlad, jen to píšu. Takže s chutí do toho a pak s chutí do jídla.

Dobrou chuť.

Foto: Petra K.

Osobní stránky autorky: zrzavec.com.cz