1.6.2024 | Svátek má Laura


Diskuse k článku

PSI: Procházky se psem

V roce 2005 do našich životů vstoupili psi. Nejprve sousedovic bílá fenka Sadie, později černá Trixie.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Pajakerryková 6.3.2017 13:35

Re: já tak ráda čtu

no měli jasno rychle :) a tak jak jsem si myslela. Napíšu neboj. Už jsem slíbila článek kapitánce

M. Crossette 6.3.2017 18:40

Re: já tak ráda čtu

Pájo, děkuji. Jééé jedna holčička už má nové pániky! To muselo být dost smutné a radostné zároveň. Tak ať se u nich má stejně dobře jako Conny u Jenny ! A budu se těšít na povídání.

T. Zana 6.3.2017 10:20

Maričko!

Vaši psi (resp. pejsky vaše i nevaše) se s vámi mají báječně. Procházky přesně na míru, po návratu zákusek, večery u televize :-)

Akorát je vidět, že terén musíte vybírat obezřetně... Taky jsem koukala, že na některých fotkách je tvůj muž dost oblečený (dlouhé kalhoty, dlouhé rukávy) - to je zrovna chladno, nebo to používáte jako ochranu před hmyzem.

Fotka psí tetičky v šátku je neodolatelná :D !

M. Crossette 6.3.2017 18:38

Re: Maričko!

Zano díky. Procházky si užíváme všichni. A ano, vidět Trixie, jak se večer rozvalí v obýváku jako na té fotce - to je nesmírně radostný pohled. Asi jí takhle poloha dělá dobře na kyčle či co, ale je dokoncal uvolněná, jasně spokojená a stačí ji oslovit a její ocas se v téhle poloze "rozvrtí" aniž ona se jinak pohnula. Tomu se člověk prostě musíme usmívat :). ̈

V "zimních" tak dvou měsících tu dokáže být chladno na dlouhé kalhoty, bundu a občas i čepici. Ale jinak kraťasy jako manželovo vycházkové oblečení převažují. Já jsem choulostivější a nosím nejen dl. kalhoty, ale často i lehkou budnu v době, kdy choť už dávno chodí "letně". Ale máš pravdu, že do divočiny se většinou vyplatí i v parném létě jít v dlouhých kalhotách a dl. rukávech, protože ta kousavá havěť nezná smilování.

Z. Yga 6.3.2017 8:25

A OTéčko

Tady je pár fotek z minulého týdne - jsou tam hlavně zvířátka

http://yga.rajce.net/2017_Zviratka_na_zacatku_brezna

D. Ruščáková 6.3.2017 8:16

Ach Maričko, vaše oddanost zvířatům vašeho

světa mě pořád dojímá - prostě Sadie si zvykla na vycházky s pánečkem, který jí ani oficiálně nepatří, tak tvůj muž den co den jde a udělá fence radost - a ty jí dáš přesně tři (!) mrkve!:)) Zajímalo by mě, jak by koukala na čtyři... :P Třeba by podezíravě došla k názoru, že jste zapomněli počítat do tří:)))

Trxie - to je ještě spletitější cestička lásky a péče, protože Trxie k vám přišla ne příliš zdravá a s jizvami na duši - a některé jsou pořád znát - viz její neochota opustit své území. I ona má krásný psí život!

Jen ty vaše neprocházkové (resp. přes jedovaté tvory nebezpečné) lesy by mě netěšily... upřímně řečeno, zvykla jsem si posuzovat místo k životu podle důležitého parametru - bylo by kam chodit se psima? :D

M. Crossette 6.3.2017 18:27

Re: Ach Maričko, vaše oddanost zvířatům vašeho

Dede děkuji. Víš Sadie byla taková výhra pro všechny. Objevila se na scéně, zrovna když šel manžel nejen do důchodu, ale krátce před tím mu vyměnili první kyčel. Mladá Sadie na své zahradě vypadala smutná (panička v práci, kluci ve škole), manžel potřeboval "rozchodit nohu". No a moje výhra byla ta, manžel se rozhodně v důchodu nenudí a naví se mu Sadie stará o výborné zdraví. No a Kris zase ví, jak moc Sadie procházky dělají dobře, že na manžela je splehnutí a je mu za to patřičně vděčná.

Před chvilkou pro Sadie odjel a přiveze ji sem. Já tentorktá zůstala doma - když tu mám článek, že? Takže Sadie asi za necelé dvě hodiny zase dostane svoje mrkve! Ona si umí spočítat tři mrkve "jako minimum", klidně by snědla 4, ale to bychom jich pak museli začít kupovat ještě víc, než teď.

Přiznávám, že na zdejší hady si nezvyknu(nezvykneme) nikdy, oba se jich bojíme(jen proto, že tu jsou i ti jedovatí). Ale faktem také je, že je vídáme hodně vyjímečně. A protože do zdejší divočiny bez psů nechodíme (nebo jen vyjímečně projít se s návštěvou), ten strach je právě o ně, abychom stihli případného hada zahlédnout dříve, než pes. Proto manžel Sadie vždy říká : "ty na procházce hlídáš mě a já zase tebe".

D. Ruščáková 6.3.2017 19:10

Re: Ach Maričko, vaše oddanost zvířatům vašeho

Maričko, prostě jak hodně a ze srdce rádi dáváte (lásku a péči), tak to dostáváte i zpátky:)) Víš, udivuje mě, že Sadie zpocívá takové množství mrkve denně a není to na jejím sněhobílém kožichu vidět. Já jsem totiž kdesi četla (když jsme měli nové Nazgúly a já si ještě myslela, že bych třeba někdy i na tu výstavu s Daníkem šla:)), že když pes jí hodně karotenu, odrazí se to na barvě srsti - resp. mi chovatelka na dotaz řekla, že černá srst může mít potom nádech do rezata.

Nevíte někdo, jestli je to pravda?

Jinak všichni moji psi jsou byli a jsou běhací i čuchací zároveň. Mezi Ariberry je Berry ta čuchavější - resp. déle se u zajímavých míst zdržuje:))

M. Crossette 6.3.2017 20:02

Re: Ach Maričko, vaše oddanost zvířatům vašeho

Dede, ještě jednou děkuji. No Sadie ty tři mrkve žere jen jednou týdně, vyjímečně 2x, kdy jde na procházku tady u nás. Spojuje si je právě jen s naším domem a na jiných místech o mrkve nežebrá. Podruhé v týdnu sem s ní manžel přijede jen tehdy, když počasí vypadá nejisté (déšť se může přihnat fakt nečekaně). Tak přijede sem, protože auto zůstane u domu,v případě nečekaného lijáku či bouřky mi zavolá a já pro ně rychle zajedu (už se párkrát stalo). To Trixie sbaští mrkví za týden daleko víc, někdy jednu, dvě denně. Když z lednice vyndavám balík mrkví abych oddělila tři pro Sadie a Trixie je zrovna uvnitř, samozřejmě musí také jednu dostat! Takže 3 mrkve týdně Sadie kožich určitě nezbarví, na Trixině černé barvě to znát není. Tedy schválně jsem teď projela její kožich a zrzavý mi nepřipadá, tak nevím kolik by těch mrkví muselo být najednou.

Apropos kožich. Včera cestou z procházky, jak jsem ji ze zadního sedadla rukou hladila, našla jsem ji v kožichu klíště ! Myslím, že úplně první, co kdy měla! A bylo už tak napité, že jsem ho jen maličko pootočila a spadlo mi do dlaně! Bylo stale živé ale kulaté jako hrášek a když jsem ho rozmáčkla, nechtělo se mi věřit, že ten "černý maz" byla Trixina krev. ̈Nechápu, že jsem si klíštěte nevšimla dříve, přeci jen Trixie během dne hladím mockrát. Nebo se stačilo takovým fofrem nacucnout (tedy během procházky sotva hodinu?). Doma jsem ji na tu "ranku" namázla jód, ona si to místo ani nedrbala a dneska už naštěstí ani nenajdu, kde to kousnutí bylo.

D. Ruščáková 6.3.2017 20:09

Re: Ach Maričko, vaše oddanost zvířatům vašeho

Maričko, radši klíšťata do holých rukou neber, nebo se je aspoň snaž nerozmáčknout. Počítám, že sis ruce důkladně umyla - a náš vet dodává, že v takovém případě, že se klíště rozmáčkne, je dobré ty ruce i vydezinfikovat...

Jinak já jsem už taky našla jedno klíště - asi před 4 dny na Ari, ale maličké a ještě nezakousnuté.

M. Crossette 6.3.2017 20:14

Re: Ach Maričko, vaše oddanost zvířatům vašeho

Dede, díky za radu. No já to klíště měla v autě a protože bylo stále živé, chtěla jsem ho co nejrychleji zneškodnit (rozmačkla jsem ho na T. Frisbee karabinkou vodítka a musela jsem fakt přitlačit a ten černý hnus vystříkl na Frisbee!). A ano, na ruce jsem si hned nalila vodu co vozíme na procházky a doma pak poctivě umyla mýdlem. Tak teď si budu pro příště pamatovat "rukama ne"!

Z. Iva 6.3.2017 22:54

Re: Ach Maričko, vaše oddanost zvířatům vašeho

Dede, když byla Fleur malá, tak jsem jí vyvařovala vepřové nožky, srdíčka, jazyky (měli je v jednom řeznictví neskutečně levné), pak jsem do vývaru dala vařit mrkev a vločky. Fleur byla opravdu dost rezavá na ocase, někteří choďáci rezli třeba po Eukanubě. Myslím, že syrová mrkev nic neudělá, ten karoten musí být s nějakým tukem, aby se vstřebal.

Z. Yga 6.3.2017 8:08

Milá Maričko,

Tak opět smekám před odhodlaností, odpovědností a oddaností - tentokrát tvého muže. Protože jakože původně nepsí člověk (jak jsi říkala) se změnil v páníčka, jakého si přeje úplně každý pes. Dvakrát denně časově náročné vycházky a pokaždé s jiným psem - je fakt super. Prosím vyřiď mu, že podle mne je úplně nejúžasnější - a navíc je podobný na jednoho herce (:o)), akorát si nejsem úplně jistá, na kterého ... až na to přijdu, dám vědět.

Jinak Toya byla pes procházkový - sem tam si začuchala, sem tam popoběhla, ale hlavně si užívala chození. Brooke je především pes běhací, to je její největší radost. A Ernest - tak on by taky byl rád běhací, ale jeho tělesná stavba ho k tomuto nepředurčila (:o)) - tak uvidím, jestli se časem nesprofenalizuje (to je slovo!) na čichacího psa ... (:o))

M. Crossette 6.3.2017 18:03

Re: Milá Maričko,

YGO, moc děkuji a pochvalu choti ráda vyřídím. Ano fakt nebyl psí(vlastně ani kočičí)a když přišlo na to zachránit Trixie, byla její cesta k nám už "uhlazená" právě Sadie, to už byl dva roky "psy naočkovaný". Jestli přijdeš na manželova hereckého dvojíka, napiš, budu zvědavá :)

A výraz pro Toyu, že byla "pes procházkový" se asi take lépe hodí na Trixie. Tedy ona je především čmuchací, ale když má náladu, tak ji baví i ta procházka. A když se prochází tak půl hodiny, jedeme domů s komentářem "to se dneska hezky prošla". Že Brook je především běhací, to mě ani trochu nepřekvapuje a rozkošný Ernest je zase "vodní". Nějak mi nejde otevřít tvoje album. Tedy jde, ale jak začnu klikat, tak mi místo obrázku naskakují vykřičníky a musím začínat snad po každé druhé fotce znovu. Tak to nechám na pouději, třeba se to samo urovná.

Z. Matylda 6.3.2017 7:27

Strakatice

jsou běhací i čuchací, Karamel je víc čuchací- dokáže letět po stopě s čenichem u země. Na procházkách musela začít cvičit, protože se s ní nedalo vydržet- pokud po hodině a třičtvrtě venku nejevila známky únavy, musela nastoupit i spartakiáda typu sedni-lehni, aby dostala podněty i hlava. A to ji po cestě usměrňuju povely kam smí a občas cvičně přivolávám, když se mi něco nezdá nebo to vypadá, že rozum to už zase vzdal a tělo ovládly jen nohy. Světluška se občas zasekne u zajímavé myší díry- to zas Karamelka nehrabe vůbec. A to jsou stejné plemeno :)

M. Crossette 6.3.2017 17:50

Re: Strakatice

Matyldo, jak sama občas "lamentuješ", opravdu nemáš doma gaučáky ani náhodou. To "zaseknutí u myší díry" moc dobře znám, jen tady nejsou ty díry myší a bývají o dost větší. A čenich u země! Když vidím, jak Trixie tím svým nosem pomalu drhne o zem, že v ten moment nikoho nevidí,neslyší, nic jiného ji nezajímá - prostě jde za pachem, tak si uvědomuji, jak snadno se takový pes zaběhne. Že si v tu chvíli ani neuvědomí, jak rychle se vzdaluje od domova a když to zjistí, ne vždy se umí rychle zorientovat a vrátit, nebo ho zláká jiný pak a běží dál (od domova). Naštěstí Trixie většinou jen tak kličkuje po trávě, málokdy se chystá vyrzait v dál. Pouze, když někde na louce zvedne čenich "do nebe", pokrucuje hlavou (směrem do houští)a celé tělo jakoby větřilo - tak to ji pak raději honem pro jistotu běžím připnout.

Z. Xerxová 6.3.2017 6:37

hezký den

hezké pondělí všem Zvířetníkům a zvířátkům :o) těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej. A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp.

Night potřebuje VŠECHNY procházky :o) Do sídliště večer chodíme na čmuchací, do lesa chodíme na lítací (jeho šílené trýýýskání sem a tam a sem a tam.... s klackem či hadrem v hubě ho stále neopouští), na výlety na průzkumné a na zahradě řádící míčovoprací...

Je to aktivista aktivní - od pátku do sobotního večera měl dům plný lidí (tudíž u všeho musel být a nespal), navíc v sobotu jsme konečně obešli velký okruh v lese (sníh skoro zmizel), včera ušel 17 kiláčků v náročném terénu Kokořínska - a přesto jsem s ním večer musela na čmuchací sídlištní...

M. Crossette 6.3.2017 17:37

Re: hezký den

Xerxová, o tom, jak si španělský krasavec (stejně jako všechny vaše dogy) u vás užívá báječný psí život už bylo na Zv. tisíce "důkazů" :) Cestuje s vámi (nejen k moři), je obklopen milujícími lidmi, v domácí krajině se vylítá do sytosti a dokonce si vede(páníkovým jménem) vlastní týdeníček. S takovým výčtem "kvality psího života" se rozhodně naši S&T pochlubit nemohou. Přeji vám to všem.