7.5.2024 | Svátek má Stanislav


Diskuse k článku

PSI: Nesuďme prosím psy, ale lidi

Všichni známe mediálně "probrané" příběhy o napadení člověka psem. Sama jsem dlouholetou chovatelkou psů a jednoznačně mohu potvrdit to, co většina zkušených kynologů - pes se chová tak, jak mu dovolí jeho pán.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
tosca 8.10.2007 15:32

Re: To máte těžký, milí Zvířetníčci,

Baty hezky jsi to napsala! S tím počtem nechopný majitel vs. bezohledný řidič sice úplně nesouhlasím, ale jinak máš pravdu. Díky moc za Tvé vyjádření :-)

K tomu adrenalinu ... určitě to víš, takže spíš pro ostatní se strachem ze psů, a neberte to prosím jako omluvu těch, co se jim pes nechová jak by měl, spíš jako připomenutí několika pravidel pro zachování vlastního zdraví  ... nepokoušejte se cizímu psovi poroučet, snažte se zachovat klid a chladnou hlavu. Stát, neutíkat, nemávat rukama, nedívat se psovi upřeně do očí, spíš se dívat jakoby bokem. Zvládnete-li to, zkuste klidně mluvit - je jedno co, klidně mu říkejte, že je "hnusná, velká, protivná obluda ale že se ho stejně nebojíte a máte ho na háku", ale musíte to říkat v klidu ;-). Ano, je to psychicky náročné, ale prudký pohyb obvykle vyprovokuje "útok", zvlášť větší psi jsou nehybným člověkem spíš vykolejeni a neví co dál, takže chvilku poskakují a štěkají a pak začnou přemýšlet jak z toho ven, aby nevypadali jako blbci.

S "hysterickými smetáčky" je to horší, znám několik, co chňapou i po stojících nohách. Ale, zas, pokud stojím, odnese to většinou "jen" nohavice, při pohybu většinou i kotník nebo lýtko. A nejvíc mě (osobně) vytáčí, že se mi nedaří je "ulovit", jsou moc rychlí, mršky :-)

Znovu opakuji, nemá to být omluva za nezvládnutého psa. Pokud pes na veřejném prostranství někoho ohrožuje (obtěžuje), je chyba vždy na straně jeho majitele. Ale ohrožovaný může svým chováním přispět ke zmírnění vlastní újmy, což si myslím, že je dobré i pro jeho psychiku :-)

tosca 8.10.2007 15:36

Re: Re: To máte těžký, milí Zvířetníčci,

Jěště mě napadá ...

Baty, nechodíš náhodou s hůlkou? Případně ... nekulháš? Přece jen, na 200 m cítí adrenalin asi málokterý pes :-P, takže v případě NO tipuji spíš na jiný podnět.

Na posílení sebedůvěry doporučuji do kapsy pepřovou střelu (obdoba spreje, ale paprsek je úzký). Je teda účinnější na ležérní pánečky s hláškami "nebojte, on nic neudělá" než přímo na psí agresory (skutečné agresory). Reakce "on možná ne, ale já jemu asi ano" obvykle rozpohybuje každého :-) Od té doby, co ji babička nosí v kapse, neměla jediný konflikt se psem - jinak se psů taky bojí a to tak, že hodně, a potíží měla dost :-) Otrlejším jedincům z oblasti s velkými, opravdu problémovými, psy se doporučuje ještě el. paralyzér ....

Zvláštní je, že většina lidí, co mají se psy problém v důsledku svého strachu, tyto pomůcky po jejich pořízení nikdy nepoužije :-) Ti psi jako by to vědeli ... ale spíš se změní reakce člověka a pro psy přestane být zajímavý :-)

Štětinka 8.10.2007 16:49

Re: Re: Re: To máte těžký, milí Zvířetníčci,

moje zkušenosti taky říkají, že silně parfémované  (myslím opravdu skutečné voňavky)osoby jsou centrem zájmu.

Jinak ale baty, chápu tě, teda nechápu, ale cítím s tebou. V mých očích je něco takového nepředstavitelného. Na druhou stranu ale vím, že nejsem zrovna normální. Neboj, moje holky nikdy nikoho neohrožovaly, na to jsou příliš flegmatické. Nějak jsem měla štěstí na to, že hysterie je mým psům velmi vdálená. Naopak, daly by život za pořádný podrbáníčko po zádíčkách.;-)Takže klidně přijeď, uděláme seznámení. Možná bych ti mohla něco popovídat o řeči těla, abys nebyla tak bezradnáR^VV

Rpuť 8.10.2007 17:07

Re: Re: Re: Re: To máte těžký, milí Zvířetníčci,

Taky mě ta voňavka napadla, ale jak psala Tosca - 200m je celkem dost. Spíš to opravdu bude v postoji.

Ono  je to někdy těžké. Když vidím Blesana, jak upřeněš zírá po cestě, tak je mi jasné, že někdo jde a zavolám si ho. Ale tuhle vyběhl za roh plotu, tam stál chlapeček a leknul se .... toho se jeden nevyvaruje při nejlepší vůli.

Vave 8.10.2007 15:47

Re: Re: To máte těžký, milí Zvířetníčci,

Děkuju, Tosco, za Tvé rady, že tu zazněly.

Vím, že je moje chyba, že Anka na lidi se strachem blafe, ale mnohem rychleji se uklidní, když se lidi zachovají tak, jak jsi popsala. Ostatně, sama to znám z praxe, taky na mě občas nějaký chlupatec vystartuje. A je fakt, že ti malí jsou někdy horší, protože mívají větší sklon k hysterii.

tosca 8.10.2007 16:04

Re: Re: Re: To máte těžký, milí Zvířetníčci,

Vave, ono je to celkově o osvětě mezi lidmi. Kdysi jsme se jako vesnické děti už odmalička dozvídaly, že pes může kousat, ale nekouše pro nic za nic, když člověk zůstane v klidu. Už jako 6-letá jsem věděla, že když ke mně přiběhne cizí pes, tak ho:

a) nemám hladit (hladí se pouze známí psi, jejichž majitelé to dovolí)

b) mám zůstat v klidu stát, on si mě očichá a odejde

A ono to tak i fungovalo. Dnes je zvláštní doba a lidé, co mají fóbii ze psů, to nemají jednoduché. Baty má pravdu, psů je hodně (zvlášť ve městech jich hodně přibylo), takže se jim lze těžko vyhnout. Na druhou stranu - mé oblíbené srovnání s auty. Když mi bylo 8 let, tak naší ulicí projela 4 auta za den. Dnes tam jezdí 4/h. Nijak silný provoz, ale není tam chodník a dnešní děti se musely naučit s těmi auty v ulici žít. Není jim (ani jejich maminám) nic platné si stěžovat na to, že tolik aut kdysi nebylo. Prostě dětem bylo nutno vštípit definované chování, stejně jako by se dnes měla základní pravidla vštěpovat do majitelů psů i nepejskařů. To, co jsem napsala nejsou moje rady, jsou to obecné rady, které platily už v době, kdy mi bylo 6. Já je jen připoměla, protože dnes je spíš tendence prezentovat psa jako fajn kámoše pro každého. A majitelé psů by si měli uvědomit, že to tak není, že kamarádství může vzniknout jen tam, kde je zájem z obou stran. Stejně tak nepejskaři by si měli připomenout, že psi s lidmi žijí mnoho tisíc let a za tu dobu vznikla celkem známá pravidla, díky kterým lze minimalizovat problémy, které se psem mohu mít. Asi by nemělo být cílem nepejskařů dokazovat majitelům psů jací jsou "zhovadilí", že jejich pes není vychovaný, stejně tak by neměli pejskaři dokazovat nepejskařům, že jsou "divní", že se v dnešní době bojí psů. Asi bychom spíš měli všichni hledat cestu vzájemného poznání a pochopení :-)

Vave 8.10.2007 17:56

Re: Re: Re: Re: To máte těžký, milí Zvířetníčci,

Naprosto souhlasím a ještě jednou děkuju. VV

A teď se jdu věnovat naší smečce, mám tu stále Tádoše.

jiný Honza 8.10.2007 19:44

Re: Re: Re: Re: To máte těžký, milí Zvířetníčci,

Moc hezky řečeno. Fascinuje mne, jak umíš vyhmátnout podstatu.

Štětinka 8.10.2007 16:39

Re: Re: Re: To máte těžký, milí Zvířetníčci,

Jasně Vaví, viz blafání Anky a malej Ondráš...taky se bála podivného vetřelce ;-D

 Jo, ale nechalo to na něm dojem, jak se mu více či méně úspěšně snažím vštěpovat, aby neubližoval hodné Čelzině, tak od té doby, co zažil Anku z oka do oka, má aspoň z velkých psů respekt. Taková canisterapie;-)R^

jenny 8.10.2007 17:51

Re: Re: Re: To máte těžký, milí Zvířetníčci,

Milá Vave, opět se mi zdá, že to tak funguje i u lidí, protožë můj přednosta na mně taky hned blafe,jenom když vytuší,že má něco dělat. Už  předem  ze strachu prudí. Tak nevím, buď je hysterik nebo to dělá ten adrenalin.;-D;-D

Apina 8.10.2007 15:50

Re: Re: To máte těžký, milí Zvířetníčci,

S takovým malým "hysterickým smetákem", i když to zvíře bylo naprosto hladkosrsté, jsem kdysi udělala zkušenost. Chodívala jsem od koní už potmě, když jednou na mě začal štěkat takový malý pejsek, který byl příliš hbitý na to, abych měla vůbec šanci ho popadnout za krkem, jak zasluhoval. Problém byl, že nejdříve jen tak vyřvával, tak jsem si ho nevšímala (byl fakt jako střela a vyřvávat za něčím, co se pohybuje rychlostí blesku se moc nedá), časem začal kroužit blíže, pořád jsem si ho nevšímala, což možná byla chyba. Vzal to totiž jako důkaz mé zbabělosti, a tak jednou přilítl a zahryzl se mi zezadu do achilovky. Má jediná klika byla, že jsem měla kozačky (byla zima), ale tu kozačku úplně prokousl. To ale neměl dělat, vyřítila jsem se za ním se strašným řevem, vzteklá jsem byla, že se to ani nedá popsat. Samozřejmě utekl, protože byl opravdu jako blesk. Tohle nicméně dokonale pochopil a od té doby byl konečně klid. Od té doby se jen tážu, měla jsem už dříve reagovat jinak a vyletět na něj dříve? Z mé strany to totiž až do jasného útoku byla naprostá ignorance., potom ale ze mě musel vycítit naprostou fůrii, čehož bych bez té prokousnuté kozačky asi ani nebyla schopná.  Jen na okraj, tady se jedná o 80. léta, tedy dnes již o vymřelou psí generaci.

tosca 8.10.2007 16:18

Re: Re: Re: To máte těžký, milí Zvířetníčci,

Zajímalo by mě, zda jsi při tom ignorování zůstala stát, nebo jsi prostě pokračovala v chůzi.

Jinak tenhle typ chování znám moc dobře právě od malých psů. Pokud si jich člověk nevšímá, upevňuje to jejich sebevědomí a jsou čím dál drzejší. Osobně mám jedno pravidlo - nepustím si psa za záda (teda snažím se nepustit si ho za záda :-)). I když člověka velký pes obchází dokola (což velcí dělají málokdy), lze se pomalu točit na místě. Malí raťafáci však krouží téměř pravidelně a většinou si netroufnou na přímý útok - koušou zezadu ... a bohužel to ukazuje, že shrnutá pravidla nelze použít na úplně každou situaci, že platí spíš pro setkání s větším psem :-(

Apina 8.10.2007 16:29

Re: Re: Re: Re: To máte těžký, milí Zvířetníčci,

Pokračovala jsem v chůzi, doslova jsem na něho kašlala, protože jsem tamtudy chodívala na autobus - tohle totiž bylo delší časové období. On okolo mě kroužil nejdříve hodně daleko. Časem, když mě viděl procházet častěji se stále více přibližoval, ale pořád v poměrně uctivé vzdálenosti, až jednou přilítl zezadu a bez varování me kousl do nohy - díky té kozačce se naštěstí nic nestalo. Což jsem zase vyletěla já, jak už jsem popsala. Podle toho, co popisuješ, zřejmě klasika. Já jsem ale do poslední chvíle v takovém mrňousovi neviděla v zásadě žádný problém, vůbec jsem ho nebrala vážně, přesně až do toho kousance.

Medvídek 8.10.2007 17:02

Re: Re: To máte těžký, milí Zvířetníčci,

Pamatuju se na scénu z českého filmu Bumerang. Na vězně tam bachaři poštvali dva německé ovčáky, ovšem vězeň byl chytrý, lehl si na záda a nehýbal se. Rozběsnění NO doběhli k němu, očuchali ho, čuchali bezradně chvíli kolem a pak se vrátili. Neumím posoudit, nakolik je scéna reálná, tzn. jestli by mu to bylo doopravdy něco platné proti vycvičeným psům.

Štětinka 8.10.2007 18:12

Re: Re: Re: To máte těžký, milí Zvířetníčci,

říká se, že nejlepší je se stulit do klubíčka, břichem k zemi a eliminovat všechny výčnělky = ruce, nohy pod sebe. Uši se asi obětují,pánšto si neumím představit, kdo z lidí je umí sklopit;-D

tosca 8.10.2007 20:33

Re: Re: Re: To máte těžký, milí Zvířetníčci,

Nevím, nezabývám se výcvikem, ale podle toho co vím by snad pes cvičený na zadržení osoby v takovém případě "vyštěkával" a čekal, až dojde psovod a zadrženého převezme. Neměl by od něj odejít.

Lucka V. 8.10.2007 15:37

Re: To máte těžký, milí Zvířetníčci,

Milá Baty, ačkoli jsem velmi psí člověk, naprosto tě chápu.Pokud člověk udělá špatnou zkušenost, těžko nachází ztracenou důvěru.  Škoda, že jsi z daleka, s naší smečkou bys určitě kamarádila. Hlavně s Xenou, ta má podobný problém, jako ty, jenže se naopak bojí lidí. Věřím, že vy dvě byste si rozumělyVV

Rpuť 8.10.2007 15:41

Re: To máte těžký, milí Zvířetníčci,

baty, nedá se nic dělat, musíš si pořídit psa. A to myslím, zcela výjímečně;-), úplně vážně. Navrhuju mopse nebo bostonteriéra. Anebo prostě prímovýho vořecha.:-)

baty 8.10.2007 17:23

Re: Re:Díky všem

za pochopení. Ten NO tehdy asi zbadal zdaleka, že se mu někdo courá v teritoriu - šli jsme po silnici kolem jejich zaparkovaného auta, oni byli těch 200 metrů - no nejděte po silnici z výletu k nádraží v polích, když vám za pár minut jede poslední vlak a domů je 70 kilometrů. Já ho chápu, to auto bylo jejich a my jsme se potloukali :-D. Díky za všechny rady, většinu jich do mně moji psy chovající kamarádi vtloukají celý život, ale prostě adrenalin je vegetativní systém. A víte, co vám uděla se srdeční arytmií předpisové chování k cizímu psu - von snad musí ty moje extrasystoly slyšet.A kamarádi zase-ty se sice nehejbeš, ale stejně se bojíš, to se nesmíš bát - zkrátka, je to můj problém. Opravdu, je to ryze můj osobní problém, každý máme nějaký. Jen jsem si zde v kruhu spřízněných duší vylila srdce a jsem vám všem vděčná za všechna ta podrbání za ušima;-DV

YGA 8.10.2007 19:05

Milá Rputi

- ohledně pořízení psa pro Baty - já nevím. Mám známou, která se šíleně bojí psů. Pořídili si proto domů pejska - křížence jezevčíka, takovou rukavici. Ptám se - "a toho vašem Filipa se taky bojíš?" A ona "no, normálně nebojím, ale když se na mě podívá a má tu hlavičku tak na stranu ...."  To je potom těžké. A Baty úplně chápu - tedy já se zase šíleně bojím pavouků a taky vím, že těch lidožravých u nás žije minimum ;-)!

Rpuť 8.10.2007 20:41

Re: Milá Rputi

Pavouka bych v posteli asi taky nesnesla - ale když je Baty schopná se známými slušnými psy komunikovat, tak by to možná šlo.

zana 8.10.2007 20:54

Re: Re: Milá Rputi

musel by to bejt známej slušnej pabouk;-)

P i t r ý s e k 8.10.2007 18:10

Re: To máte těžký, milí Zvířetníčci,

 přitom ,věřím, že většina,  pejskařů  má psy vychované a ten zlomek nám to pokaká. O slušně vychovaném psu se v novinách nemluví, to není atraktivní. Že někde pes zachránil páníkovi život? Nezájem.

P i t r ý s e k 8.10.2007 18:23

Re: Re: To máte těžký, milí Zvířetníčci,

1/2 majlíku fuč. psala jsem, že je mi to líto a že Tě chápu Baty. Že by mi také nebylo dobře, kdyby se tak kolem mě motal cizí pes. No a v dalším se shoduji s předřečníky.

Beda 8.10.2007 19:02

já tu nebyla

ale musím taky připsat, že baty chápu a lituju ji, protože psům se těžko cela vyhne a strach - může ovlivnit své chování, nebude křičet, poskakovat, utíkat, mávat rukama... ale svůj pocit asi nezmění a ti psi to nejspíš cítí... tak držíém palce, ať to zvládá a ať se jí konflikty vyhýbajíR^R^R^

já to mám skoro opačně;-D ... taky mě jako malou kousl pes (prostě jsem u kamarádky šla kolem něho, on byl u misky s jídlem a pověsil se mi na ruku) - nějak se to na mě nepodepsalo... nebojím se ani opravdu velikých psů, teda aspoň do chvíle, kdy zle vycení zuby, to pak cítím respekt - takhle nas.. pes (aspoň tak vypadá) působí dost nebezpečně.... připomíná se mi teď jedna fotka na "hadech" (nevím teď rychle čí), u které jsem si říkala : "No potěš, takhle bych se bála i vlastního"8-o 

už jsem se tu ale vycepovala, že se je neběžím hned muchlat, i když by se mi chtělo;-) ... jen přemýšlím, jestliže psi vycítí z člověka strach, co asi cítí ze mě???? moje představa - vypadám v jejich očích jako od ucha k uchu vytlemený vořech s nadšeně vrtícím ocáskem;-D

tosca 8.10.2007 19:53

Re: já tu nebyla

Nebyla ta fotka "krokodýl" Ronyša? ;-) Myslím, že jsem jedna z mála, co tam má "zlého" psa ;-D;-D

tosca 8.10.2007 20:04

Re: Re: já tu nebyla

Ještě tahle to mohla být :-)

Pokud to byla Psina Rony, tak největší sranda je, že jako jediný pes, co je doma, snese od kohokoliv domácího naprosto libovolnou manipulaci. A veterinář ji v naši přítomnosti ošetřuje naprosto klidně i bez náhubku :-)

On i ten výraz na fotce je nahraný, to není skutečná zloba :-)

Beda 8.10.2007 21:37

joooooo, to je ona!!!

promiň, tosco....;-P 

ano, tady bych se toho psa opravdu bála, i když fotka je opravdu moment (a tahle se tedy povedla, hihi)... možná je to tím, že ten pes je velký, nebo já nevím... prostě mě takhle vyceněné tesáky děsí víc než třeba tygří;-D ... možná je tam ve vzhledu něco, čemu já nerozumím a proto mi to tak přijde

šiš, jak jsi to našla????8-o já vážně nevěděla, co to bylo za pesa, jen si pamatuju, že jsem si tehdy řekla to, co jsem už psala výš... ovšem "naživo" a foto jsou dvě různé věci... tak ji ode mě podrbej:-)R^

baty 8.10.2007 20:09

Re: Re: a to mám sestru,

která nikdy psa neměla, ale jíž nadbíhají všechny rasy, všechny velikosti a vlísávají se do její přízně v tu i cizozemsku, na ulici, přes plot, jsou ochotni opustit pánečka a jít s ní kus cesty. Když jí byl rok a půl, seděla před obchodem v kočárku, v roce 1946 dosti nízkém, nad ní se skláněla cizí doga, ona ji tahala za uši a volala   mami, pešááánek, zatímco já, polomrtvá druhačka, jsem letěla do kšeftu zvěstovat mamce, že už asi brzo bude Evička sežraná, jestli hned nepřijde ven. Maminka získala psovy sympatie rovným dílem a já jen zírala. A tak to jde celej život.:-D:-D:-D

Velká kočka 8.10.2007 20:52

Re: To máte těžký, milí Zvířetníčci,

   Moji psi -  samé collie -  byli vždy velmi přátelští k lidem, což vlastně neodpovídá rase. K cizím jsou collie většinou zdrženlivé. Protože vím, že je spousta lidí alergických a nebo mají strach ze psů, snažím se vlídnost mých psů omezovat. Je to někdy těžké balancování, nechci aby své přátelské chování ztratili. Garyk je taky takový lidumil a k tomu ještě malé třeštiprdlo. V pondělí 5.listopadu jde tedy do psí školy. Nevím jak to moje psisko bude fungovat, musíme totiž jet přes město a to nejdříve autobusem a potom tramvají. Stále se takových cest děsí a já tím pádem taky. Tak na nás v ty pondělky myslete.

    Pes musí svého pána poslouchat, to jinak nejde, zvláště ve velkém městě. Já jsem moc ráda, když ti co mají před psy strach mi to už na dálku oznámí abych mohla psa včas přivolat a připnout, pakliže je na volno. Nemohu ho mít na vodítku po celou procházku, je to pastevecký pes a musí se pořádně vyběhat.

    Je mi líto, že má baty se psy špatné zkušenosti a dovedu si představit jak nepříjemné je být neposlušnými psy obtěžován. Dělám vše, aby moji psi takoví nebyli.