M. Crossette 3.7.2020 16:22

Šárko, lákavě vyhlížející husí pečínka, nedivím se, že strávníci utíkali postavit se do fronty. Ale toho sádla, co v ní bylo!

Husí stehýnko jsem měla po mnoha letech v říjnu v Praze při rodinné oslavě v rest.(jednotné menu, takže stehýnka měli všichni). Moc jsem si pochutnala.

Pamatuji se, jak jsme se jednou krátce po revoluci vraceli z Čech do Německa a kousek před hranicemi byl vedle statku nápis (v češtině a němčině) že prodávají husy. Navrhla jsem, že zajdu a jednu koupím. Na dvoře se batolily pěkně macaté husy a po chvíli vyšla majitelka. Když jsem projevila zájem o koupi, s omluvou řekla, že cedule je sice i v češtině, ale raději prodává jen Němcům, protože platí markami (DM 40 za kus). A abych pochopila, že to je pro ní výhodnější prodej. Jasně, že jsem chápala a mohla jí také dát marky, místo korun,. Ale byla jsem tam "za Češku", manžel zůstal v autě. Nutit jí prodat mi husu za koruny se mi nechtělo, jaksi jsem ztratila zájem. Tak jsem jen projevila zklamání o dost nefér obchodu a odešla.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Zemanová 3.7.2020 12:41

Husička, když se takhle pěkně povede, je jídlo celoroční. Pekla jsem ji asi jen dvakrát, na nás je moc velká, ale ráda si ji dám kolem Martina v hospodě. I jindy, když je. Nebo kachničku. Nebo i králíka pečeného s bůčkem.

Sakra, Sharko, to mi nedělej, úplně jsem se tu rozněžnila.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jenny 3.7.2020 10:35

Husu míváme, občas,akorát ne celou, takže chybí ten krásný pohled na opalujícího se bezpeřence. Kupuji vždy až po sv. Martinovi, mívají pak balená stehna,či prsa,po dvou kusech v balíčku a to je má chvíle,pro nás dva to bohatě stačí, zelíčko,knedlík a trocha Plzně na zapití. Mňam, blíží se naše místní hody a to je taky správný čas na husu. Šárko díky ale sakra ,jakej já mám hlad a nic hotovo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Ruščáková 3.7.2020 10:22

Sharko, to je koncert pro ducha i slinící ústa! :) Musela být úžasná a já jsem si užila i moc hezký styl, jakým jsi psala. Husa se u nás nedělá, jednou za rok na ni jdeme do hospody, kde ji umějí. Doma by mi na ni chyběli strávníci...

Jo jednou jsem měla domácí kačenu a to bylo něco báječného. Leč teď mám problém s těmi kupovanými No co už. Ale ráda si o tom přečtu:))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Yga 3.7.2020 10:20

U nás jsme jeli v kačenách a v sezónu jsme jich snědli požehnaně. Jo a sezóna byla právě od července do října. A taky nám nepřipadalo, že by bylo na takové jídlo horko . Holt byli jsme bohatýři - jak k dílu, tak k jídlu.

Husu jsem zatím pekla jen dvakrát u Terky - hódně pomaloučku v přiklopeným kotchanu. Po ukončení procesu se tak rozsýpala, že vytvořit z ní vzhledově hezký kousek téměř nešlo - což nám nevadilo, málem jsme ji "sežrali" přímo plechu - to by u Sharky asi neprošlo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Matylda 3.7.2020 9:17

Husu peče na Vánoce mamka, ale vždycky mi přijde vysušená... já dělávám kachny, ty sa dají koupit snáz, kus husy jen na Martina. Kachna je u nás jídlo velikonoční, hodové a případně božíhodové. Hody jsou v srpnu a nikdy jsme si nevšimla, že by byl problém s kačenou :)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 3.7.2020 7:57

Přeji všem krásné dobré ráno a dobrou chuť. Husa k obědu - to je opravdu sváteční jídlo. A nějaká pěkná, macatá, se dá koupit i v této době. U nás ji někteří strávníci striktně vyžadují na Štěpána. V jinou roční dobu by k ní asi potřebovali ten správný beaverovský vzduch a duch :-)

Moc díky, Sharko. Husa se ti náramně povedla - nepraskala, má nádhernou barvu. Šestikilovou jsem teda viděla jenom jednou :D

• reagovat
• nahlásit příspěvek