To je i v předpisu zdůrazněno, takže na tato upozornění dbejte a čtěte pozorně veškeré mé komentáře. Zejména nebezpečná je pro pylového alergika šťáva z bezinkových květů. Mohlo by zde dojít až k velice nebezpečnému alergickému šoku a až  k dušení alergika.

Obyčejné bylinkové masti

Heřmánek (kvetoucí úbory = květy s 0,5 cm stonku)
Použití:  nehojící se, mokvající rány, rozpukaná kůže, mírné opruzeniny.

Řepík (vrcholy  kvetoucí natě i s listy a částmi stonků, které seřezáváme  ostrým nožem nebo odstřihujeme nůžkami maximálně 10-15cm od vrcholu rostliny, aby se nezabránilo jejímu dalšímu množení). Lze použít i nekvetoucí nať, ale mast není tak účinná.

Použití: řezné rány, hnisavá,mokvavá a nehojící se zranění kůže, opruzeniny a "vlk" = spařená, odřená, zarudlá a bolavá místa, vznikající při velkých teplech a  zvýšeném pocení,(při dlouhé chůzi, delší jízdě na koni a na kole v místech velkého tření (vnitřní plochy stehen, okolí konečníku atd.), hemeroidy

Tytéž účinky má i spaření  2 vrchovatých lžic nařezané suché nebo i čerstvé kvetoucí i nekvetoucí natě 200 ml vroucí vody. Vše se  ihned přikryje a nechá se 10 minut stát. Pak se  výluh scedí.

Používá se vlažný také ke kloktání při bolestech v krku a při chrapotu a zánětu hlasivek.
Lze  ho pít i při  bolestech žaludku.

Stejné zklidňující účinky má i heřmánek a třezalkový výluh ze sušené i čerstvé byliny.
Protizánětlivé výluhy se dělají tímtéž způsobem ze sušené i čerstvé šalvěje, tymiánu, dobromyslu (oregana), mateřídoušky nebo 0,5 lžičky nastrouhaného ČERSTVÉHO kořene zázvoru. Všechny tyto výluhy také uvolňují hlen a pomáhají proti bolestivému a "štěkavému" kašli při zánětu průdušek, chrapotu a zánětu dýchacích cest.

Při bolestech zubů a zánětu dásní lze žvýkat i syrové čerstvé listy šalvěje, která také pomáhá při odstranění úporného zápachu z úst.

VÝLUHY MAJÍ VŠECHNY STEJNÉ DEZINFEKČNÍ A PROTIZÁNĚTLIVÉ  ÚČINKY.

Měsíček zahradní (žlutě! kvetoucí úbory)
Použití: nehojící se rány, rozpukané ruce a rty, bolesti zad, křečové a zanícené žíly.

!!!POZOR VŠAK NA ALERGICKOU REAKCI NĚKTERÝCH CITLIVÝCH JEDINCŮ!!!, která se projeví silným zarudnutím, zduřením až zpuchýřkováním a úporným svěděním místa, na které byla mast nanesena.
Proto je lepší mast aplikovat zkušebně na maličkou plošku a počkat 15 minut, zda není alergická odezva.

Kostival - list  (zjara)
Použití. bolestivé, oteklé klouby, bolesti zad.
Způsob užití: lihový extrakt
 
Jitrocel kopinatý (listy NEKVETOUCÍ rostliny)
Použití: nehojící se rány, hnisavá ložiska, bércové vředy, na něž aplikujeme mast střídavě ob den spolu s řepíkovou, kdy střídáme také i vlažné obklady  z obou , vroucí vodou spařených  a  po dobu deseti  minut zakrytých, vylouhovaných a následně scezených bylin.

Postup výroby bylinných  mastí je shodný,jen se liší druhem použitých syrových a čerstvých (NE  SUŠENÝCH!) rozsekaných bylin. Výjimku tvoří účinnější měsíčkové masti, které též popisuji níže.

Obyčejné masti:
Řepíková, měsíčková, jitrocelová, heřmánková a kostivalová (z rozsekaného kořene kostivalu, vykopaného v září až koncem října po odkvětu byliny) mají všechny stejně hojivé účinky na drobná  poranění kůže a zanícená a bolavá místa se vyrábějí takto:
Nejdříve si opatříme 1 kg SYROVÉHO vepřového (nejlíp vnitřního) sádla, které zvolna škvaříme. Během škvaření sádlo postupně odebíráme a ještě vroucí naléváme na zvolené byliny. PEČLIVĚ DBÁME,ABY SE SÁDLO NEPŘEPÁLILO, protože by se mast rychle zkazila a páchla by.
Z uvedeného množství syrového sádla získáme nejméně 700 ml čistého, vyškvařeného.
Vždy 4 velké hrsti uvedené  byliny vhodíme do 200 ml (větší přesnídávková sklínka) vroucího vyškvařeného sádla. Pak sklenici uzavřeme, postavíme směs do vodní lázně a aspoň 1,5-2 hodiny vaříme na velmi mírném ohni, aby nedošlo k přepálení.
Je výhodnější a energeticky úspornější, vaříme-li najednou několik bylinných mastí, pokud je to možné. Povařené směsi vyndáme z vodní lázně a ponecháme uzavřené mimo teplo do 2. dne.

Druhý den sádlo rozpustíme aby zkapalnělo a mohlo se přecedit. Scezené byliny vyhodíme. Pokud chceme riskovat zkažení masti hnitím zbytků rostliny, lze to jen rozmixovat. Ještě v teplém roztoku rozpustíme aspoň 50-100 g pravého včelího vosku (vyžebráme ho od včelaře nebo zakoupíme v prodejně včelař. potřeb). Pokud máme vosku méně, nebude mast tak tuhá a bude se po namazání trochu víc roztékat. Toto však nevadí, protože včelí vosk funguje jako ztužovač masti, ale žádné léčebné účinky nemá.

Speciální měsíčkové masti:

1 . Na bolest kloubů a zad
Do  obyčejné měsíčkové směsi zhotovené dle výše uvedeného návodu, ale zatím bez vosku, přidáme po jejím roztavení kuličku borové pryskyřice (smůly), která  má průměr aspoň 1cm, je zabalená v gáze a zavěšená na pevné niti. Vše společně vaříme asi 45 minut ve vodní lázni. Kulička nesmí ležet na dně nádoby.
Přidáním smůly se do masti  dostanou hojivé terpenové silice. Zbytek smůly (kalafuna) se vyhodí. V teplém roztoku se rozpustí 2 čajové lžičky kafru a 50-100g včelího vosku.
Mast uchováváme v chladnu, aby nežlukla. Vydrží od sklizně do sklizně. Déle ji nepoužíváme. Ztrácí pak účinnost.
Mastí nejprve namazané a  bolavé místo 10-15 minut masírujeme. Pak přikryjeme mikroténovým sáčkem a necháme v klidu vstřebat.

2. Na zanícené a křečové žíly
200 g obyčejné měsíčkové masti ve vodní lázni smícháme s tinkturou ze sekaných květů kaštanu a dobře promícháme. Mastí potíráme bolavá a zanícená místa. Místo překryjeme kouskem gázy, mikroténovým sáčkem a mírně stáhneme elastickým obinadlem. Necháme působit přes noc.
Všechny bylinné přípravky (masti, olej) kromě tinktury se uchovávají v chladu a na tmavém místě.