Z. Jenny 2.3.2016 9:47

Re: Až mě mrazí

Dalmi, to je krásný i smutný ale určo se přišel rozloučit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Dalmi 2.3.2016 9:40

Až mě mrazí

ale naprosto tomu věřím. Se mnou se přišel rozloučit Rony, můj dalmatin. Po jeho odchodu za Duhu se mi asi za dva dny zdál sen. Vybírala jsem si ze skříně oblečení a do pokoje vešel Rony. Jako obyčejně se kolem mě prošel a postavil. Já ho pohladila nebo lépe řečeno položila jsem na něho ruku. A najednou jsem si to i v tom snu uvědomila a volám na manžela: Rony, je tady Rony! To mě probudilo. Na pravé dlani jsem ještě cítila ten hřejivý chlupatý dotyk.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Ruščáková 2.3.2016 9:21

Re: hezký den

Zajímavé povídání a připojím se ke Xerxové - a vlastně i ostatním. Tyhle věci se mi nedějou, a popravdě, jsem za to vděčná. Ale pokud vím, můj děda i mamka tyhle schopnosti měli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Matylda 2.3.2016 7:58

Tak nevím,

tyhle věci asi nevnímám.A nemůžu úplně říct, že bych po tom toužila, jsem prostě přízemní plebejec.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Bernsteinová 2.3.2016 7:57

I když mi už pár koček

odešlo, tohle jsem nikdy neprožila.Asi na to nemám buňky.

Svou ztracenou němou Čárlinku III. (vypadala jako Terezka) jsem taky hledala až v noci, když všechno utichlo. Volala jsem a už jsem skoro brečela, a pak se ozval zvláštní zvuk. Nebylo to kočičí mňouknutí, znělo to spíš jako chraptivej nepovedenej pták. A pak z toho směru přišla moje němá holčička.

Nevím, jestli se ozvala ona, pak už nikdy nevydala žádný zvuk, ale jsem přesvědčená, že se prostě pokusila mě zavolat.

(Pak se ukázalo, že má neoperabilní nádor v krku, který jí později zahubil)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Inka 2.3.2016 7:17

i když mám se svými zvířátky velmi silný vztah

takovéto věci neumím. Vím, kdy se se mnou loučí, ale musí to být fyzický projev, takřka z očí do očí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Xerxová 2.3.2016 6:52

hezký den

Hezkou středu všem Zvířetníkům a zvířátkům :o) těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej. A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp.

Věřím, měla jsem kolegyni, která taky "viděla". Já jsem člověk příliš přízemní - mě se takové věci nedějí

• reagovat
• nahlásit příspěvek