Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KOČKY: O mých kočičkách
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Jakub S. 27.1.2009 23:07No to je neskutečné! Lenko, jak píše Alimo - teprve teď je potřeba se do toho obout, a dvojnásobně. Chucpe. Slušný člověk ovšem nechce dělat bengál, hned se cítí provinile a sám ten špatný, že vrtá zle a svévolně do instituce, která j i n a k přece je úžasná, jenom někdy holt - ale ty v tom máš, doufám, oporu celé tvé krásné rodiny - ? |
|
|
Kačer 27.1.2009 13:50Přízrak houpacího křesla... tak mám doma 2 naprosto melancholické čtyřnožky, včera je poprvé vzal Brian, od té doby co má ty zdravotní trable, večer na procházku, každou zvlášť, přijde domů a povídá: Tak ti jdu kolem tý skládky a někdo odtáhl naše vyhozené houpací křeslo blízko chodníku, Abbie jak ho spatřila vyrazila k němu, radostně ho vítala a kvíkala, musel jsem ji odtáhnout pryč. To samé se opakovalo s Bambou, ta k němu taky běžela a vrtěla se a s výrazem "Páníčku, podívej co jsem našla, ono se nám neztratilo!" byla taktéž odtažena. P.S. abyste si nemysleli, že pohazujeme nábytek po okolí, máme u trafostanice sběrné místo, kam 2x do měsíce přijíždí vůz a vše naloží |
Chudinky naše, vůbec nechápou proč to znovu nalezené křeslo neodtáhl zpátky domů! Chápete jak ke kusu nábytku může pes přilnout?
už aby to bylo. Teď musíme chodit obklikou!!!|
|
Xerxová 27.1.2009 13:54Re: Přízrak houpacího křesla... chudinky malé - vždyť křeslo houpací bylo přece jejich Tady právě prosvítá troška sluníčka - musím toho využít a klusat na procházku. Podrbej chudinky pitinky bezkřesílkové |
|
|
Kačer 27.1.2009 15:00Re: Přízrak houpacího křesla... s balónem jsem je obě přistihla, plížila jsem se do kuchyně pro vodu, seděly před ním a Andula do něj strkala, tak jsem je musela ohouknout, protože Anča kdysi zničila 2 |
|
|
jiný Honza 27.1.2009 14:18Re: Přízrak houpacího křesla... Bodejť by se nevítaly holčiny - nejednu krásnou chvilku v křesle poseděly. Tak tohle je přesně to, co se musí prožít! Směšné a trochu smutné zároveň. Alespoň se s našimi miláčky nenudíme. Jak je Brianovi? |
|
|
Kačer 27.1.2009 14:57Re: Přízrak houpacího křesla... To bys musel vidět Abbie a ten výraz vyčítavej, a smutno mi z toho bylo i když, přesně jak říkáš, jsem se smála |
|
|
jiný Honza 27.1.2009 18:34Re: Přízrak houpacího křesla... Tak se držte a podrbej psinda. Brianovi držím palce průběžně. Docela rád bych ho poznal. Snad to vyjde v létě na srazu! |
|
|
EvaŽ 27.1.2009 14:46Re: Přízrak houpacího křesla... Holčičky milé, tohle jim nedělejte Držím palce Brianovi, kdybys neco potřebovala, mám maila na stránkách (chstercius.cz). Přece jen má člověk pár známých po špitálech a doktorech (i v matičce měst a okolí). Zítra jedu celý den povídat (asi 4-5 hod. čistého času) a ještě huhlám a smrkám. Jenže kurz je plánovaný půl roku dopředu a posluchače domů nepošlu. A ještě to začíná od 8 v Praze, tak vyjíždíme kolem 5 z domu. Chudák já. |
.|
|
zana 27.1.2009 14:59Re: Přízrak houpacího křesla... Kdybys, chudáku ty, chtěla roztleskávačku (už, pravda, takovou dospělejší), tak se hlaš |
.|
|
Matylda 27.1.2009 16:37Re: Přízrak houpacího křesla... Vem si s sebou nějaké větrové cucavé bonbóny, já mám jakýsi bacil na hlasivkách už skoro tři týdny a mluvím jenom s pomocí cukrlat. Zatím mi na to nezabraly léky ani slivovice. |
|
|
Rpuť 27.1.2009 17:25Re: Přízrak houpacího křesla... No voní jim ... a když jim něco voní, tak je to jejich, to dá rozum! Teda psí... A Brianovi držíme palce. |
|
|
Hana W 27.1.2009 18:15Re: Přízrak houpacího křesla... Pekna historka A Brianovi drzim palce sec muzu. |
|
|
baty 27.1.2009 21:42Re: Přízrak houpacího křesla... mysíme na Briana každý den |
|
|
veram 27.1.2009 12:33tak jaké je u vás počasí? Nic moc, že? To někde v Indonézii je asi větší teploučko a navíc - podívejte se, co tam v roce 1992 viděli. A včera zase! To je pro Evropu ale nespravedlivé.... |
|
|
Jakub S. 27.1.2009 23:15Taková nádhera, zase. Ach bože. A jih Indického okeánu - není toho divadla pro ty pusté vodní končiny (nevesely, truchlivy...) škoda? |
|
|
zana 27.1.2009 12:22Vzkaz od Dede Ahoj, vyřizuju vzkaz od Dede - nejde jí net a nemůže odpovídat na maily. Zítřejší vydání už je naštěstí hotové. Pozdravuje |
|
|
Karolína 27.1.2009 11:36MIMO MÍSU Doufám, že písání o této kočičí smečce dnes nekončí, moc se těším na další povídání, já jsem totiž taky kočičí! Bohužel ne doopravdy, ale to se jednou taky poddá!!! Prosím o pomoc Zvířetníky, kteří likvidují kuchyňské přebytky - hrnce, pánvičky, funkční vařiče, konvice, příbory, talíře, pekáče a další tomu podobné věci. Dneska jsem byla v Charitě s věcmi od Zany, těchto věcí je stálý nedostatek a je o ně stále zájem. Dále je potřeba spodní prádlo a ponožky. Tady je dost nutné, aby to bylo čisté, vyprané. Pokud byste cokoliv z těchto věcí vyhazovali, prosím, vyhazujte směrem ke mně! Děkuji všem. |
|
|
Hanka 27.1.2009 11:50Re: MIMO MÍSU Karolino napiste na sebe nejaky kontakt KAM JAK kde KDY atd. Diky Hanka nemame toho moc ale obcas neco vyhodime, takze neni problem obcas donest potrebnym |
|
|
Karolína 27.1.2009 12:37Re: MIMO MÍSU Kontakt na mne: |
|
|
Alex 27.1.2009 13:15Re: MIMO MÍSU Karolíno, já všechny věci, které jsou ještě k použití shromažďuji během roku do velké krabice. Jednou za rok, na podzim, je na obecním úřadu sběr těchto věcí pro charitu. Je to věc výborná, nemáme žádné problémy s dopravou a tak. |
|
|
terra-san 27.1.2009 13:34Re: MIMO MÍSU Karolíno, šel ti smaltík |
|
|
Karolína 27.1.2009 13:46Re: MIMO MÍSU To je dobře, že to u Vás tak funguje!!!! My jsme totiž právě tohleto "sběrné místo". Máme s tím kupu starostí, ale děláme to rádi! |
|
|
pudlíková 27.1.2009 22:41Re: MIMO MÍSU taktéž jsem ti napsala |
|
|
Velká kočka 27.1.2009 11:19Otisky tlapek Milá Jano, naše srdce a mysl jsou plné kočičích a psích stop. Je to ten nejkrásnější vzor jaký znám, život je výborný designer. |
|
|
Velká kočka 27.1.2009 13:18Re: Otisky tlapek Měla jsem ještě přidat otisky kopýtek a pařátků a ploutviček a co já vím čeho ještě. Na kráse vzoru to nic nemění. |
|
|
terra-san 27.1.2009 15:10Re: Otisky tlapek Velká kočko, krásně sametově řečeno |
A je to tak...|
|
Jakub S. 27.1.2009 23:18Re: Otisky tlapek Ano: krásně, dokonale, citlivě a přesně řečeno - no to ona dovede! |
|
|
Janka 27.1.2009 23:53Re: Otisky tlapek Milá Velká kočko, jsem moc ráda, že jsem svým povídáním vyvolala u mnoha vzpomínky na dobu malin nezralých. Já jsem taky mívala ochočené slepice, které neutíkaly, ale "čaply", když jsem po nich šla. A ty měly jména. Ach bože, to bylo krásné dětství na malé vesnici ! Ačkoliv většinu života žiju ve městech, ta vesnice mi dala takový nějaký poctivý základ... Přesto, že na vesnici jsme musely i my děti docela pracovat. Jsem nesmírně šťastná, že za mého dětství nebyla televize a žádná konzumace zábavy, když jsme se chtěli bavit, museli jsme si tu zábavu vytvořit sami. My to nebrali jako zátěž, naopak to vytváření nás bavilo možná víc než pak zasloužená konzumace. To byla romantika... |
|
|
Jakub S. 28.1.2009 0:13Re: Otisky tlapek Přesně, bylo a je to tak! |
|
|
terra 27.1.2009 10:20Vendelín vypadá moc pěkně - a zase černobílý s pěšinkou... Kocour a Filip prostě byli starodávní venkovští rváči, ti mívali asi opravdu krátký živůtek. Nedá mi to a musím tu vzpomenout Kulicha I. Bojovného - jako by Kocourovi z oka vypadl: velký revír, věčné rvačky, harém a potrhané uši, skvělá kondice. Jenže Kulich I. byl taky patřičně patriarchální a vracel se domů pro podrbání a do teplého pelechu. Alespoň občas, a byl docela zázrak, že tenhle život mu vydržel dlouhých 16 let... A toho "náhradního" Filipa naprosto chápu, kdykoliv se něco přihodí některé z našich chlupatic, mám pocit, jako bych za to mohl. I když vůbec nemůžu. |
