Přátelé, dnes to vezmu stručněji, protože hodně Zvířetíků bude na Setkání. Takže dnes bude článek spíš k pokoukání.

Posledním pohledem jsme se rozloučili s Primoštenem a míříme nejdřív do zátoky u ostrova Kakan. Jsme tam za dvě hodinky a jelikož ještě není poledne, můžeme si vybrat z velkého množství volných bójí. Sedmnáctka bude naše.

Druhý den ráno vyrážíme poměrně brzy, už před osmou. Počasí je střídavé, oblačné, chvilkami pomrholí. Směr - Kornati!

Vstupujeme do nich úžinou mezi Smokvica Vela a Škulj a na chvíli zakotvíme u útesů v úžině mezi Piškerou a Lavsou u ostrůvku Panitula. Je to oblíbené místo potápěčů, protože kotvíme v podstatě „na střeše“ a jen pár metrů od nás je pod vodou útes padající do hloubky asi 60 - 70 metrů, jestli nekecám. Znám tuto atrakci z dřívějších let a pamatuji si, že když jsem se se šnorchlem přiblížila k hraně té propasti, neudělalo mi to moc dobře. Navíc se o hranu melou vlny a ještě mi cáklo do šnorchlu a prostě mi ten pohled stačil. Takže letos jsem tuto čest přenechala kolegyni, která je dobrá plavkyně a nemá strach ani v ne úplně klidném moři.

Vítr s námi trochu cloumá a vůbec je tu nevlídno, takže jakmile se plavkyně vrátila, vyrážíme dál. Bereme to mezi útesy na volné moře, pak kolem Kornat a nakonec severně od ostrova Many zase dovnitř do Kornat.

Zátoka Šipnate

Ve tři zakotvíme v oblíbené zátoce Šipnate - na Rajče jsem dala i starší fotky, kdy jsme podnikli výstup na souš kvůli pořízení fotografií. Po ostrovech se chodí špatně, kameny netvoří schody, jak by se možná zdálo, ale jsou to naštorc postavené úzké kamenné desky plné škvír, ostrého chroští a nepochybně různé žoužele.

Večer je pěkně, ale v noci mě z paluby vyhnal liják a fukéř. Bouřky a vichr cloumají lodí, pro liják není vidět na břeh. Snažíme se rozeznat některé  obrysy na břehu a posoudit, jestli nějak významně měníme polohu. Naštěstí kotva drží.

Ráno stále leje a bouří, ale ranní koupel si neodpustím. Voda mi připadá neuvěřitelně teplá. Čekáme, až se počasí zlepší. Jedna bouřka střídá druhou, mezi ostrovy se melou jako v pekelné mlýnici. Naštěstí se kolem poledne vylouplo slunce a ukázaly se hektary modré oblohy. Je krásně, fouká, pojede to.

Vezmeme to vnějškem kolem majáku Sestrica a potom prokličkujeme úžinou Mala Proversa zase za hradbu ostrovů dovnitř. Malu Proversu snad vykopali už staří Římané. Je tu docela proud, ale naštěstí skoro žádný provoz, takže pohoda.

Plujeme na plachty, nádhera. Mezi ostrovy Sit a Ščitna je opět dost velký proud.

Před pátou hodinou se vyvazujeme k bóji v zátoce Soline. Je krásně, takže opět koupání. A koupu se i ráno, i když prší. Pořád mi připadá, že je teplo.

Přátelé, pokochejte se fotkami, a přeji krásnou sobotu a neděli.

Toto je obvyklý VíPák, čili všeobecný víkendový pokecník!

Fotky si můžete prohlédnout i zde přímo na Rajčeti.