29.5.2024 | Svátek má Maxmilián, Maxim


Diskuse k článku

ČLOVĚČINY: Závodní postřehy šílené matky

Přihlásil jsem Péťu do Gross Gerrau, poctivě trénuje, zlepšuje se, tak ať se zas koukne do světa. Po těchto slovech našeho pana trenéra mi lehce spadla čelist. Naše malá holčička a takovéhle velikánské závody!

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Zdena b.p. 2.6.2008 21:58

Re: Re: Re: JEDNO OT

LENKOOOO,  MOC  GRATULUJI. TO JE POCIT, CO? jE TO ŠIKULKA ŠIKOVNÁ. pOŘÁDNĚ TO OSLAVTE, TO SE MUSÍÍÍÍ. OSOBNĚ BYCH RADŠI MATIKU, NEŽ TŘEBA CHEMII. aSI MI V MOZKU CHYBÍ NA CHEMII ZÁVIT. ;-D;-)

Bláža 2.6.2008 11:48

To je paráda!

Lucko, díky za poutavý článek ze závodů a rovněž gratuluji k úspěchu, je to nádhera, jste všichni tak moc šikovní! R^:-)R^

terra-san 2.6.2008 11:08

Fandím a cosi ve mně hlodá,

nejspíš to bude přávist. Ve sportu jsem si totiž vyzkoušela pár těch horších variant. Jednou byl příliš ambiciózní trenér a přehnané nároky (tak nějak se předpokládalo, že škola půjde stranou. Nešla.)  V protikladu k tomu rodina, která mě sice nechávala řádit a jinak byla skvělá, ale to, co dělám, jí nějak "hlava nebrala" - poslední sportovec doma byl děda kopálista (válel za Viktorku). A dost. Nakonec z toho byla docela přijatelná kombinace, ale musela jsem si na ni tak trochu přijít sama. Vy jste ta nejlepší, výkonná, úžasná jednotka, které mi nebylo dopřáno (ale neberte to tak, že si stěžuji, prostě se tak život sešel a sportovní léta byla krásná), tak se teď alespoň snažím dělat toho "rozumného" trenéra, který nikdy nezapomíná, že jeho svěřenci budou dobří jen tehdy, když budou - kromě všech dovedností - především sami chtít. Protože technika, způsoby tréninku a relaxace a podobné "odbornosti" jsou dneska všude velmi podobné a opravdu špičkové výsledky jsou z 80% záležitost hlavy. Tak vám přeju, abyste ji nikdy neztratili, aby vám všem dobře sloužila - a strašně vám držím palce! Gratulace na závěr. Jste hvězdy. Všichni.

Bubu 2.6.2008 11:34

Re: Fandím a cosi ve mně hlodá,

Tak tohle nezbývá než podepsat!

Matylda 2.6.2008 11:00

Gratulace převeliká oběma,

z vlastní zkušenosti totiž vím, že závodní sport je dřina nejen pro děti, ale i pro rodiče. Nechceme děcka nutit, ale občas se musí pošťouchnout, když mají zrovna období, že se jim na trénink nechce, i když jasně vidíte, že ten sport rádi mají. Jenže je to o vytrvalosti a pravidelnosti a té mají někdy děti jako blechy. Radost z úspěchu je pak obrovská.

terra-san 2.6.2008 11:15

Re: Gratulace převeliká oběma,

S těmi "výpadky zájmu" je to pravda :-), a docela pak pomůže, když se trenérům podaří vytvořit v oddíle dobrou partu. Dětičko prostě několikrát nejde na trénink kvůli tréninku, ale kvůli tomu, že tam bude Štěpán (Vašek...Jirka...Zuzanka... dle libosti). Proto si myslím, že je "oddílový duch" strašně podstatný, i když to zní divně... A vytvořit a udržet ho je někdy dřina srovnatelná s dvoufázovým tréninkem :-P (to neplazím jazyk, to dejchám).

Lucka V. 2.6.2008 12:09

Re: Re: Gratulace převeliká oběma,

Trenér musí být především psycholog. To ten náš je a jelikož je taky původně učitel, jen tak mimochodem dětem předává informace z historie, přírodopisu, dokonce je ochoten, pokud už je vytáhne ze školy, po večerech pomáhat s učením. Horší je, co dokážou rodiče těch mladších dětí. Problémy, kdo koho předjel a kdo s kým tím pádem nemá kamarádit, mě vytáčejí do bezvědomí. ;-OTakže jsem za černou ovci, která místo sezení na lavičce a pomlouvání radši obuju brusle a jdu trénovat s dětmi. A děti mají naštěstí víc rozumu než rodiče, takže jsou kamarádské a neřeší pitomosti. A ten pocit, když vyrazíme závodit, prckové dozávodí a pak mě jdou povzbuzovat při mém snažení na půlmaratónu, je super. Když na mě šestiletej kusan, co pod helmou pomalu není vidět, huláká ,,Mákni, ať neděláš vostudu!" přetrhla bych se;-D

Mimochodem, kdo je tu z Ostravy, včera jsme tam byli závodit na Life-in-line a máte to tam moc fajn!

terra-san 2.6.2008 12:40

Re: Re: Re: Gratulace převeliká oběma,

Mákni, ať neděláš vostudu! :-D Jo jo, znám, taky bych občas raději vyplivla plíce a přilehlé orgány, než se vzdala, zvlášť když u planše posedávají žáčkové (mí vlastní!) a posuzují okem přísným, jestli ten kvart-odbod dělám tak jak to chci od nich - a jestli to funguje:-D. Nezdravě ctižádostivé rodičovstvo si nezaslouží tvůj zájem - v tomhle případě je poklona, být za černou ovci. Taky to nesnáším, naštěstí to ani moc často nepotkávám, ale stejně - když se pak objeví tatínek, který aby u sportu udržel svého příliš aktivního (a mimochodem, velmi inteligentního a šikovného) synka, začne dělat v oddíle kondičního trenéra, je to úžasné. Skoro jako dárek...

Vave 2.6.2008 12:50

kvart-odbod

Proboha, holka zlatá, co to je, ten kvart-odbod ??? Terro-sanVV, co to děláš za sport, a u jakého planše usazuješ vlastní žáčky? 8-o8-o8-o:-) 

Něco mi teď bliká v hlavě, že by šerm????

terra-san 2.6.2008 13:36

Re: kvart-odbod

Ano, prosím, sportovní šerm. Zdůrazňuji - SPORTOVNÍ, nic těžšího než kord jsem nikdy do ruky nevzala a do "historického" fušuji jen minimálně...ono se to navzájem špatně snáší:-) Myslím, že nás s terrou sblížil m.j. i počet zásahů, které jsme si navzájem uštědřili. Kvart odbod je druh krytu, tedy odklonění útočící soupeřovy čepele, s následnou odvetou, odbodem čili ripostou. To všechno tak, aby se ten syčák naproti do mě už nestihl trefit... A planš je TA - je to prostor nejméně 20 m dlouhý a 2 m široký, určený jako kolbiště, žeabychom se po hale nenaháňali kolem dokola :-D(ostatně by to kvůli registračnímu zařízení pro zásahy ani nešlo). Slovo pochází patrně od "la planche" = prkno, deska, asi proto, že původní podklad byl opravdu prkenný.

MaRi 2.6.2008 13:42

Re: Re: kvart-odbod

nemýlím-li se, vy sportovní šermíři jste uvázaní, ne sice jako hafíci kolem krčku;-), ale aby bylo jasné, kdo byl boden. Ještě že nemusíte skákat po stolech a tak...

terra-san 2.6.2008 14:11

Re: Re: Re: kvart-odbod

Nemýlíš se, MaRi, i když doslova "uvázaní" zrovna ne. To, co za námi plandá, je elektrický kabel, vedoucí přes naviják od registračního přístroje a přes zástrčku tzv. "osobní šňůry" protažené pod dresem k rukojeti zbraně. Dál vede zbraní drátek (u kordu dva) k tupému zakončení zbraně, zvanému zárazník. Vnitřek této části je už docela složitý, do toho se pouštět nebudu. Ale v podstatě to signalizuje, že došlo k zásahu předepsanou silou na platný povrch a pokud došlo k oboustrannému zásahu, rozliší to, který byl dřív. Ale tak, jak to popisuji, je to hodně zjednodušené, doufám, že to nečte žádný zbrojíř...tedy, správce sportovních zbraní.

Matylda 2.6.2008 13:48

Re: Re: kvart-odbod

Jo, jo, řekla bych, že ty dva šermy se spolu špatně snáší. Já jsem z té druhé strany kolbiště- té historické. Řekla bych, že můj kord byl zatraceně těžší;-) Jinak s manželem jsem se seznámila taky v šermu, ne že by bych ho tolikrát pobodala a posekala, ale učili jsme se i kaskadérské pády a skoky a všiml si mě zejména tehdy, když jsem jeden pád udělala nakřivo a kopla ho pod oko:-)

EvaŽ 2.6.2008 13:54

Re: Re: Re: kvart-odbod

No to si nejde nevšimnout;-D

terra-san 2.6.2008 14:03

Re: Re: Re: kvart-odbod

Matyldo (ostatní snad prominou) - ono nejde ani tak o váhu zbraně, jako o princip: já jako "sporťák" svého soupeře zasáhnout chci a musím. Proto je důležité provádět akce ve správném tempu a se správnou menzurou (rozestupem). Ty jako "historik" soupeře zasáhnout nesmíš, neb taková rána jedenapůlručákem mezi oči by mohla být fatální;-). Proto jsi vždycky tak o čtvrt tempa pozadu a menzura je kapánek delší než by měla být. Samozřejmě, čím menší rozdíl, tím je boj věrohodnější - ale ta bezpečnostní pojistka je tam vždycky. Já ji nemám, protože se ji nesmím naučit. Proto bych mohla být nebezpečná...

Matylda 2.6.2008 15:05

Re: Re: Re: Re: kvart-odbod

Jasně, my ty rány musíme "nafilmovat", i když samozřejmě částečně tam opravdu jsou a různá drobná zranění by o tom mohla vyprávět.... Právě že když tu zbraň dotyčný úplně nekontroluje, dochází k těm úrazům, někdy i vážnějším, protože kromě rytířů v plechu chlapi nijak chránění nejsou. A ten rozdíl je samozřejmě i v tom, že nešermujeme jen s palašem, ale i mečem nebo dlouhou tyčovou zbraní a tam je tom všechno jinak, jsou tam různé školy šermu... Já teda už nešermuju, ale období před dětmi jsem šermovala právě s těžkým kordem. Dneska už dělám jen tu markytánku a všeobecného kibice+ zázemí(tzn. ušít kostýmy na vystoupení, pomoct připravit rekvizity atd.) Je to hodně o divadle, jen částečně o šermu.

Lucka V. 2.6.2008 15:41

Re: Re: Re: kvart-odbod

Jé, to jsou vzpomínky na mé mládí!;-P Taky jsem kolegu ze skupiny málem poslala do věčných lovišť, když malinko pozapoměl, jakže ta sestava pokračuje a místo krytu hlavy před úderem hole se trochu zamyslel. Koupil ji přímo mezi tykadla a pak pět minut seděl a nad hlavou mu kroužilo několik galaxií. No a jeho novomanželka se místo litování a poskytování první pomoci mohla potrhat smíchy... 

Matylda 2.6.2008 15:55

Re: Re: Re: Re: kvart-odbod

Jak poznamenala jedna slečna, která spolubojovníkovi málem propíchla dýkou břicho, protože v půlce ukázky zapomněla jak je to dál a zazmatkovala- No co, diváci si stejně ničeho nevšimli:-) Myslím, že to, že děvčice ještě žije, je jen zásluhou jejího bratra, který ji včas od zuřícího dotyčného odtáhl:-) A chápu, že se novomanželka smála. Smála bych se taky. Smích mě přešel jednou, když na mém muži při jistém pyrotechnickém efektu hořel plášť a najednou nešel uhasit a co hůř, chvíli ani strhnout.

Dee 2.6.2008 12:56

Re: Re: Re: Gratulace převeliká oběma,

škoda, že jsi nedala vědět, šli bychom fandit

veram 2.6.2008 10:10

OT fotky Daňkovice

Teprve teď jsem dala na rajče třetí část mých fotek z Daňkovic

Bláža 2.6.2008 12:23

Re: OT fotky Daňkovice

Veram, tvé fotky jsou moc krásné! R^:-)

Zdena b.p. 2.6.2008 12:41

Re: OT fotky Daňkovice

Veram, moc umíš. Díky, ráda jsem se koukla. Některé ti velice závidím. VV

Jakub S. 2.6.2008 13:24

Teda já jsem ovšem věděl, že jsi dobrá ve všem na co mákneš (vlastně i nemákneš: hvězdy),

ale tenhle soubor - to je přenádherná reportáž, která třeba HaněW a lidem z Města Gótů a z Klokánie a Slovenska atd. zcela beze zbytku předá náladu té pospolitosti. Proti očekávání jsem teď s tím strávil 40 minut, to mi uhradíš. Měl jsem překládat, pro Japončíky do angličtiny o vodovodních řadech stavby a jejich napojení. Dede s Lenkou tete-a-tete, to prostě odrovná! A dovršeno magickou Zelenou Horou a japonskopražskou zahradou... to není možné, v člověku vyvolávat takové komplexy. A ty skládačky...

veram 2.6.2008 13:50

Re: Teda já jsem ovšem věděl, že jsi dobrá ve všem na co mákneš (vlastně i nemákneš: hvězdy),

to byla japonsko moravská zahrada, ve Sněžném, asi 3 km od Daňkovic. A děkuju Renatě, že mě tam zavezla!

Matylda 2.6.2008 13:53

Re: Teda já jsem ovšem věděl, že jsi dobrá ve všem na co mákneš (vlastně i nemákneš: hvězdy),

Parádní fotky, lity, lity, že jsem tam nebyla. Jakube, vodovodní řad je asi peklo, já zápasím s překladem o jednom člověku a věčně nabručeném trpaslíkovi- a to jsem teprve na straně 19 a má to stran 411! Vrauuuu!

Jakub S. 2.6.2008 16:51

Ale to už dávno není peklo, pro mě jsou tyhle věci už desetiletí rutina - musel jsem se do toho dostat, a vychytat si postupně

- tisíce specialit vyjadřování strojařů, stavařů, elektrotechniků, tiskařů, chemiků, obchodníků, bank... kdo to nikdy nedělal, technické překlady, varuju na ultimo před rozhodnutím na slepo vzít a fanfarónsky podle hesla Slovníky mám překládat  c o k o l i v , když česky vůbec nevím oč jde. Ani naopak, ovšemže.

Je to specializace, něco zcela jiného než jazyky učit nebo beletrie. A jsem hrdý, že já, filosof bytostný, v tom v několika jazycích jsem dobrý a spolehlivý. Však to trvalo. Jakkoliv dnes do toho dělá sebevědomě spousta mladých koček, co v životě neviděly trafo ani soustruh ani kantku či linku na XYZ a přeloží dvacet stran denně. To musí vypadat. Ale zato je to pro zákazníka dražší a partner mu to třeba hodí na hlavu a musí papírovat, přes agentury. Kdo chce kam - No ale ony mají katedru translatologie - no sednu si na zadek, asi!

Ludvík  K u n d e r a , ano, mi jednou osobně řekl: Tak moje nejvyšší uznání - živit se technickýma a obchodníma překladama... Já kdysi v nejhorší éře, asi v třiasedmdesátém, jsem to jenom  jednou zkusil - byla to taková zabíračka pekelná, nevděčná, pomalá, nejistá... tak tudy cesta nepovede, řekl jsem si sklíčeně. A vy  jenom tak řeknete - živím se jako informatik a odborným překladem...já bych to nedovedl. - Snad se můžu trochu pochlubit, no - ?

Matylda 2.6.2008 17:01

Re: Ale to už dávno není peklo, pro mě jsou tyhle věci už desetiletí rutina - musel jsem se do toho dostat, a vychytat si postupně

Vřelý souhlas, z odborných ovládám jen průmyslvou filtraci a těsnění. To vždycky musím pochopit a na leccos se vyptat, navíc v ideálním případě mi aspoň ze začátku poskytnou nějaké materiály v češtině a konzultuju a to dost často. Proto zírám, že těch oborů umíš tolik. Řekla bych, že kdo nezkusil, neuvěří, co to je. A tu fakultu translatologie taky nemám, jen jsem se prostě leccos musela naučit. A chlub se, máš čím!

Hana W 2.6.2008 18:59

Re: Re: Ale to už dávno není peklo, pro mě jsou tyhle věci už desetiletí rutina - musel jsem se do toho dostat, a vychytat si postupně

Teda lidi (Jakube, Matyldo), ja vas obdivuju. Jsem naprosto bilingualni. Delat pravo v cizim jazyku (a ona ta anglictina neni cizi, je to proste jeden ze dvou jazyku, kterymi vladnu) neni/nebylo zrovna jednoduche. Ale prekladatel by ze mne nebyl. Ja funguju bud v jednom nebo druhym, ale dohromady mi to nejde. Velka cast me prace spociva v tom ze pisu, a pisu slozite technicke i pravni veci. Pisu s tim, ze znam i realie, slang a hraju si s tou anglictinou. A to jsem vystudovala prava v Ceskoslovensku, ale kdyz dnes mluvim s byvalyma kolegama v CR o sve dnesni praci, tak znim jak deb#il. Proste jsem bud totalne tady nebo tam....

Jakub S. 2.6.2008 23:02

Hani děkuju. Obecná zkušenost: emigranti, resp. kdokoliv, kdo desetiletí je ponořen do druhého jazyka,

aniž si jej osvojuje vědomě a má od tohoto procesu odstup, aby se na něj díval zhora - jsou jako překladatelé nepoužitelní. Sotva budou výjimky. Prostě to  n e j d e. Jeden jazyk padne za oběť. Nebo oba. Jen s malýma výjimkama totéž platí o kantorech, u nás tedy kantorkách, že, když je někdo neprozřetelně pověří překladem čehokoliv odborného. Tragédie. Navíc jsou z toho pak rozházené vztahy, animozita atd., protože ony to  n e u z n a j í . A ti staří (tím horší) Čechoameričani (atd.) tuplem. Oni  n e v ě d í, jak jejich řeč, gramatika, pravopis, stylistika, vazby působí. A nemůžou to před sebou a svou rodinou a kýmkoliv připustit, že by byli ve svém rodném jazyku pro srandu králíkům (what´s the English for this, pls?)... Satis. Zas jsem se rozjel. Snad zajímavě - ?

radanova 2.6.2008 15:00

Re: OT fotky Daňkovice

prima reportáž veram, jsi šikulka, škoda že je konec

mám na tebe ještě prosbičku, fotka  195 v druhé části tj. 90-200 snímek, má ještě v nadpisu mou dceru, kterou obdařena nejsem, byť Týnu si lze za dceru jen přát, mamka by ji nedala ani náhodou a poslala jsem jim domů odkazy, aby si mohli výlet prohlédnout, pokud lze, tak moc prosím přejmenovat na neteřinku,a v téhle poslední serii na obrázku 210 je právě Týna při přebírání cen