Máme léty propracovanou technologii ošetření stromečku, aby nám dlouho vydržel a stojan, do kterého se lije voda. Není sice nijak parádní - tvar i funkčnost jsou v pořádku, ale ta barva…. Dovedla bych si představit jinou zelenou. Ten první rok po svatbě (už to bude 30 let), kdy v nově přistavěné kuchyni byla schnoucí betonová podlaha a provizorní radiátor, nám smrček vydržel až do konce ledna.

Mám slabost pro stromek až do stropu, pokud možno s jednou stranou méně ovětvenou. A zároveň nesmí mít moc tlustý kmen, aby se vešel do toho stojánku. Nějaká nepravidelnost nebo řidší větve nevadí, od toho jsou ozdobičky na dlouhých šňůrkách a řetězy.

Jenže sehnat v Praze takovýhle stromek je rok od roku těžší. Jsme Pražané už kolikátou generaci, chatu ani chalupu nemáme a mimopražské příbuzenstvo či kamarády někde u lesa taky ne.

Pro letošek už je problém vyřešen, na zahradě stojí v kbelíku s vodou malá jedlička, v případě mrazů by se stěhovala do garáže a předtím dostala sprchu a igelitový kabát. Do stropu nebude, ani když ji dáme na stolek.

Ještě loni byli na Jungmanově náměstí nějací Jihočeši, kteří měli i stromky z prořezů... Takže pokud někdo víte, kde v Praze sehnat stromek z prořezů, prosím o typ na příští rok. A mezi námi - na ty stromky z plantáží se nevejdou skoro žádné ozdoby, jak mají husté větve a ještě zabírají čtyři metry čtverečné.

Přeji vám všem krásné a klidné svátky s blízkými i dalekými

P.S. Stojánek samozřejmě slouží i jako zdroj vody pro kocoura :)), viz foto. Na druhé fotce je kočičák u umělého stromečku v kuchyni.