Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
CHATNÍK: O zapomínání
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Jiří Růžička 24.1.2009 9:27Re: meteorologicko-procházkové hlášení Přeji hezkou sobotu! Pozor hlásání - Lužické hory: pod mrakem, 0°C, jinak docela chodmo. Píšek s Ájou jsou ale stejně u pece! Za chvíli začne krmení dravců(no co tady se děje...). Mějte se krásně - R.+P.+Á. |
|
|
zana 24.1.2009 9:20Re: meteorologicko-procházkové hlášení tady už sníh úplně zmizel... Kdy že vám začíná to mistrovství? |
|
|
zana 24.1.2009 9:19achich u mne bydlí taky, už dlouho. A protože je to bestyje nenasytná, chytil i ostatní. Tak teď nevím - mám ze zjištění, že synek je na tom témět stejně jako já, zoufat (tak mladej a už si nic nepamatuje, vždyť za dvacet let bude na zralej na síť Jo, říkám preventivně, že vlastním pouze externí paměť (ty papírky |
) a nebo se radovat, že jsem vlastně normální
.
).|
|
Xerxová 24.1.2009 9:18meteorologicko-procházkové hlášení poprvé od Vánoc v noci nemrzlo. Co večer nasněžilo, roztálo. Starý led se pokryl vodou a krásně to klouže. Ušlapané cesty ve sněhu se boří... Prostě nic moc. Ale Kosatka dravá si procházku pochvalovala. Nejdřív lítání lesem (sněhu je dost, ale není zmrzlý a tak si to užívá) a pak mejdan s psími kámoši. Nerozbitný mladý berňák César se s ní honil a starý stafordík je s vrtěním ocásku pozoroval. Když se ale ta dvojce obrů hnala směrem k němu - vydal šílené zavrčení - mládežníci ho oběhli velkým obloukem a pokračovali v blbnutí |
|
|
Karolína 24.1.2009 9:00No, "moc pěkné téma"! Já taky o zapomínání můžu diskutovat hodně dlouho! Pamatuji si třeba čísla a to až neskutečně, ve firmě to nikdo nechápe. Obchodujeme hlavně se zahraničím a já točím telefon dodavatele z Francie, z Rakouska, z Německa, ze Švédska - vše z hlavy. Ani já to nechápu! Ale vstoupím do kanceláře, odložím někam klíče a po zbytek dopoledne mají všichni o zábavu postaráno! Nákupy, poznámky a papírky, to je taky úžasná záležitost. "Napiš si to!" dí má polovice při odjezdu z chalupy. Tak si to napíšu a nechám to na stole v kuchyni. Pak marně vzpomínám, zda jsem potřebovala rýži nebo nudle, koupím nudle, byla to rýže! Má drahá polovice pro změnu neustále kupuje máslo! Pořád podle něj nemáme máslo, výsledek je, že ho je plné šuple v mrazáku. Vrcholem zapomínání a roztržitosti byl ale můj tatínek. Coby univerzitní profesor dbal na pověst svých kolegů a neustále se kupovaly deštníky. Jednou učil kdesi na střední škole nějaký záskok asi týden a byla tam úžasná uklízečka, která všechny buzerovala k přezouvání, mezi profesory a studenty rozdíl nedělala. Otec se příšerně urazil a prohlásil, že on tedy nebude "profesor bačkora" a když to ta nádhera primitivní chce, tak ať mu maminka ušije takové ty návleky, co měly děti do kočárků, to si natáhne dole u dveří a bába mu může vlézt na záda - bude jak chytrá horákyně - přezutý-nepřezutý! Pochopitelně, že v tom téměř denně došel v tom zimním sajrajtu domů, látka úplně rozedraná a okolo kotníků omotané gumičky s nevábným blátivým třepením! Když to sundával, už se nedivil, proč po něm osazenstvo celé tramvaje tak pokukuje a snaží se potlačit škleb. Maminka tehdy sedla ke stroji a pro jistotu těch návleků ušila 10. Spotřeboval je všechny! |
|
|
Jiří Růžička 24.1.2009 8:48Re: Trpím Jo jo, jenže Anežka zapomněla, že měla zapomenout... |
|
|
evva 24.1.2009 8:34děkuju moc za článek, musím se přihlásit ke zmíněným expertům - kočárek s čerstvým miminkem jsem kdysi nechala stát před prodejnou obuvi, pro psa jsem se vracela několikrát na různá místa. Jednou jsem ho dokonce zoufale hledala před obchodem, než jsem si uvědomila, že vůbec se mnou neodešel a zůstal v pořádku doma. Mohla bych pokračovat, moje zapomínání je bez konce. Těším se - třeba v dnešní diskusi někdo napíše zázračnou radu a hned bude všechno lepší....... |
|
|
Kadlus 24.1.2009 8:11Re: Trpím vidíte, právě jsem zapomněl, kde je na klábosnici písmenko eš, jako císař Karel. Nebo- že by jinak, jako Anežka ? |
|
|
Kadlus 24.1.2009 8:09Trpím zvláčtním, ryze specifickým druhem zapomínání. Jak se projevuje ? Právě tou druhou fází : " Hele, ty jsi říkala, že mám něco udělat, než se vrátíš! Já si za Boha ne a ne vzpomenout, co to bylo. Tak jsem alespoň udělal kafe!" Odborníci, má tenhle druh nějaký specifický název? U MLP má, ale to je publikovatelné beztrestně až po 22.00. Poradíte, posloužíte? Jste tu pro nás, chudáky zapomětlivce? |
|
|
Fallowa 24.1.2009 7:51Dobrý den všem Ten Němec má jistě rozvětvenou rodinu - jeden bydlí u Velké kočky,u mně taky jeden a určitě by se našel ještě u někoho |
.No, jsem ten typ jako ten pán,který žádal v drogerii 1kg sklerózy a na nechápavý dotaz prodavačky se plácl do čela a vysvětlil:"Ach ta sádra!"
|
|
Velká kočka 24.1.2009 7:31To přece není možné Ale Dede, jak ten Němec může někoho jiného navštěvovat, když tu bydlí se mnou a ani na chvilku se ode mne nehne? Moje zapomínání je takové to běžné, kromě mne samé nikoho nepřekvapuje. Ovšem manželovo zapomínání se opravdu nedá zapomenout. Ale možná, že to byla víc roztržitost než zapomínání. Tohle se stalo ještě než jsem ho poznala. Právě se objevily první magnetofony a manžel si jeden za těžké peníze zakoupil. Stál na refíži a čekal na tramvaj, magnetofon postavený u nohou, byly to tenkrát velké a těžké bedny. Když tramvaj přijela rychle nastoupil ale..... bez magnetofonu. Již jej nikdy nespatřil. Vlastnil motorku. Jel městem a vzpomněl si že nemá cigarety. Tak tedy zastavil, zaparkoval a kdesi si cigarety koupil. A potom klidně nastoupil do tramvaje a odjížděl k domovu s helmou na hlavě a rukavicemi na rukou. O motorku na štěstí nepřišel, jen se pro ni musel vrátit. Tohle už byla definitivně jen roztržitost. Stalo se to tady ve Švédsku. Udělal si velký nákup pracovních prostředků. Papír na rýsování, barvy, tužky a co já vím co všechno. Doma se začal shánět po sáčcích z umělé hmoty, tužky do nich přepečlivě balil a k mému údivu je ukládal do mrazícího boxu. Už se nepamatuji před kterou premiérou to bylo. No tak to vidíte a na ty další přihody si ne a ne vzpomenout !!! |
|
|
Xerxová 24.1.2009 6:54hezkou sobotu hezkou sobotu všem Zvířetníkům a zvířátkům Mám paměť na to, co slyším (chození na přednášky byla u mě vlastně pohodlnost - nemusela jsem se pak moc učit). Dobře se učím básničky (velký trénink z dětství). Pamatuji si třeba výlety a dovolené dost let zpátky - kde jsme byli, co jsme viděli - tak nějak den po dni včetně drobností (ale to zase může souviset s tím, že program připravuji). Tím často šokuji spolucestující, když dodávám podrobnosti, které oni dávno pustili z hlavy. Horší je to s čísly (telefony, hesla, piny - to je moje JInak se u nás z pochopitelných důvodů moc vtípky o tom Němci nedělají... Ono když se nastěhuje do domečku, jdou srandičky stranou... A to zatím ještě je to vlastně stále pohoda |
Bude hůř...|
|
Jakub S. 24.1.2009 0:34A já si budu psát Pamětník, abyste všici věděli. Sem se rozhodl. A kočárek se nezapomíná pouze v lese, nýbrž i před hospodou. Specialita Jarouška Haška. Na Ríšu zapoměl, pak šel domů sám a tam teprv Jarmilka zaúpěla mezi dveřma: Kde je Ríša?! No pak ho měli Mayerovi mít rádi... já bych moh povídat. |
