Heduš 25.1.2009 18:06

Re: v poslední době vůbec nestíhám Zvířetník číst

8 praček opravdu není tolik, zejména poté, co jsem už dva víkendy byla líná žehlit (nebo, že by to ty víkendy byly 3?). S taťkovými přáteli je to velmi těžké, on je celoživotní samotář a v podstatě nikdy žádné neměl a jediný přítel, kterého si v tom ústavu vyhlédl a navštěvovali se - toho minulý týden odevzli do nemocnice, má rakovinu v takovém stadiu, že se už nevrátí zpět  

co dělají kuťátka??? 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

RenataE 25.1.2009 18:04

Nedělní divadelní hlášení

Sněhurka v Celetné - pro děti od 4 max. do 7 let. V prvních třech řadách pravděpodobnost vytažení dítěte na jeviště značná (postupně asi 5 dětiček a jeden tatínek, který hrál kouzelné zrcadlo). Poslední chlapeček, který byl kooptován do role zachraňujícího prince, naprosto odboural obě loutkoherečky. Zcela kategoricky - několikrát - prohlásil, že Sněhurku si za ženu nevezme

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zdena b.p. 25.1.2009 17:54

Re: Když je řeč o zapomínání

To máš tak. Já jsem pro Jakuba tak asi baba princmetálová. Ale o básničkách se mnou řeč moc není. Já kdysi měla "neudolatelného" ctitele. Dvořil se mi tak, že mi posílal básně. Nikdy nepochopil jak je to marné a jak by mne potěšil, kdyby zamával lístkem na Martinů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Yezi 25.1.2009 17:52

Re: v poslední době vůbec nestíhám Zvířetník číst

Heduš, ty seš prostě kamikadze, držím palečky, ať tě to nepoloží a pokud zas někdy budeš projíždět brniskem, tak se ozvi, dáme aspoň kafe nebo Svijany

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Xerxová 25.1.2009 17:50

Betí týdeníček

týdeníček naší Kosatky právě vyšel. Jako obyčejně chudinka naše přehání - sice šmatlá díky rozjíždění na ledu a honičkám v těžkém sněhu s těžkými kámoši hůř než normálně, ale na veterináře to zatím rozhodně není... Tak doufám, že to nepřivolá. A ven se těší (na rozdíl od páníka) tak nevím, čí že je to deníček

P.S. načítá se to dlouho - prostě konec měsíce...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Louk 25.1.2009 17:49

Jedna malá reklamace

kdepak máme Betíček Musím si trochu rýpnout, jelikož Xerxová mě má na svědomí, ani o tom neví. Pozor, ono je to vlastně k tématu, k prapodivným kouskům jaké je paměť schopná vyvádět. Když si totiž ve středu večer X. povzdechla, že při státnicích jim chudák studentík tvrdil, že bavlna se běžně pěstuje u nás - naprosto nepatřičně mi naskočila písnička od Rangers a od té doby mi zní "máma dala život katům, v polích s bavlnou". A drží se mě ten textík s melodií dost pevně!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Heduš 25.1.2009 17:43

Re: Vydržať

Já mu to beru jen jednou denně, ale jinak mi přes den volá tak 40x minimálně. Dál každý den obvolá skoro celý svůj telefonní seznam. Mám podrobné výpisy, tak to lze jednodušše dohledat. Tenhle měsíc jsem mu dala strop, že nad paušál může provolat jen 200 Kč bez DPH. Jenže to už je z mé strany zoufalství, protože jsem to udělala kdysi (když byl ještě doma) a on šel k sousedům, že mu nefunguje telefon a mně volali zcela cizí lidé, že papá je na pokraji smrti a NAVÍC bez mobilního spojení (jak si to PROBOHA můžete dovolit??). Takže čekám obdobné reakce, budou mi volat cizí lidi, že papáovi nefunguje telefon. On po dosažení limitu bude moci přijímat telefony, ale volat nee. Tak jsem fakt zvědavá, jak se to osvědčí. Další možnosti, které mne napadly jsou - jeho mobil mi omylem upadne na zem (to je plán bl/bý neboť mne bude stát peníze), mobil mu prostě seberu (to je plán bl/bý protože tu scénu bych nesnesla) a další plány mne bohužel nenapadají

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Louk 25.1.2009 17:41

Re: Když je řeč o zapomínání

Zdeno, dík. Taky jsem takový lyrik. Jestli jsem při češtině něco nesnášela, tak rozbor básně . A připomnělas mi kdysi tuze oblíbenou, ale v paměti zasutou Baladu proti utrhačným jazykům - to je taky lyrika jak fík. Jenom aby s námi Jakub ještě mluvil .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zdena b.p. 25.1.2009 17:40

Re: v poslední době vůbec nestíhám Zvířetník číst

Několikaletou životní etapu jsem měla opravdu dost stresovou. Je dobré se naučit při velikém presu vyčarovat pauzičku na nádech (většinou se po mně chtělo OKAMŽITÉ rozhodnutí). Nakonec jsem měla v tomto praxi a uměla se na problém podívat z perspektivy mouchy na stropě. Jak bych to přiblížila. Prostě se v některých chvilkách, kdy kulminovaly emoce nad prů.. problémem rozkřičelo několik chlapů a já jsem ren problém začala  pomaličku rozloupávat a řešit. Po několika takových utkáních jsem zjistila, že mne takové situace motivují k většímu výkonu a dostavil se docela dobrý pocit. Ale každý jsme jiný.  Heduš, říkej si, že se problémy řeší tak, jako se vychutnává dobrý rohlíček. Prostě se odlupují vrstvy. Budu na tebe moc myslet, aby jsi se vnitřně "vybalancovala". Já to považuju za základ.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Heduš 25.1.2009 17:33

Re: Zmatek v lidech

tak to jsi tedy dobrá! Já poznávám lidi v jejich "prostředí" - tam kde je normálně potkávám. Jsou-li tam, kde je to nezvyklé, mají smůlu 

a taky mi dělá hrozný problém pamatovat si, s kým si tykám a s kým vykám  to už bývá fakt blbý

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Heduš 25.1.2009 17:30

Re: v poslední době vůbec nestíhám Zvířetník číst

Zvířetníci - jste zlatí, díky moc za rady a přání že se to nějak vyvrbí, je mi jasné, jen je to pro mne zcela nový druh  pracovního stresu, protože nevím pořádně, co mám dělat. Musím vše promyslet a vymyslet, a tak S tím odchodem jsem to myslela tak, že mám smlouvu na dobu určitou do konce července, což bude určitě dostatečná doba, aby se vedení rozmyslelo, jestli já ano nebo ne. Je to pro mne nové v tom, že jsem sice doposud měla pod sebou 3 podřízené, ale teď to jsou další 3 a pro mne navíc zcela nový obor  Dan mne maximálně podporuje, ale znáte to...v brobdělých nocích je člověk i tak sám  díky ještě jednou za podporu, moc to pro mne znamená

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zdena b.p. 25.1.2009 17:21

Re: Když je řeč o zapomínání

Neplakej Louk, já znám celého Krále Lávru už od základky a opravdu netuším, kčemu mi to je. Ačkoliv... jedině básničky tohoto ražení se mi opravdu líbily. Jakmile z nich koukalo moc lyriky, tak jsem od toho běžela, a je to ve mně stále. A uslyšet pana Kovaříka, jak recituje a prožívá báseň, tak se opupínkuju. Pro mne je lyrika schovaná v hudbě, obrazech, barvách, fotografiích. Ale to jsem odklusala od zapomínání někam daleko.  

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Louk 25.1.2009 17:12

Re: Když je řeč o zapomínání

Ten optický systém s čísly obdivuju, je to šikovné a takové tvůrčí . Čísla si pamatuju pouze v zafixovaných dvoj a trojčíslích a v jiném než naučeném útvaru je nedám dohromady. A přesně - k zapamatování mi sloužily taháky. Než jsem si ho pečlivě svým drobným prasopisem vytvořila, nebylo ho třeba - text se mezitím obtiskl do paměti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kadlus 25.1.2009 17:06

Re: Poslední zážitek se Skleněnou Rózou

tak jsem si nějak uvědomil, že to byl jeden z posledních modelů- automat. Ten (jak se domnívám) funguje tak, že když najede na určitou rychlost a sundá nohu z plynu, tak jede stále stejnou rychlostí, dokud zase na plyn nešlápne. S "balšój těchnikój" nejsem zcela ve při, ale za pravdivost ruku do ohně nedám! Ani náhodou !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Louk 25.1.2009 17:05

Re: Když je řeč o zapomínání

Díky, Fallowo. Ale vzhledem k tomu, že je fakt jediná, kterou znám celou, je to spíš k pláči. Přeci jen bych se raději pochlubila něčím duchaplnějším .

Zdravím Tebe i Ferdáska - je moc fajn, že vám to spolu takhle pěkně vychází

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zdena b.p. 25.1.2009 16:58

Re: Poslední zážitek se Skleněnou Rózou

Zapomněla jsem dodat, že moji snahu vyprovokoval fakt, že přesně naproti měli cajti pendrekovou chaloupku

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zdena b.p. 25.1.2009 16:55

Re: Poslední zážitek se Skleněnou Rózou

Tak to má můj obdiv. Plížila jsem se jednou služební Sierou na naftu ulicí na které bylo omezerní na 20. A´t jsem se snažila jak jsem chtěla, dvacítkou mi ta potvora opravdu nejela.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kadlus 25.1.2009 16:23

Re: Poslední zážitek se Skleněnou Rózou

musím zareagovat. Moje "mitfárka" jaksi ztratila pojem o rychlost. "Co jedeš jak s hnojem? Šlápni na to!" Poukaz na 50 je házení hrachu na zeď, o 30 nemluvě. Jen pro obveselení. Velmi dobrý přítel, Dederák, vychoval velmi dobře 2 adoptované děti si na staré kolena splnil celoživotní sen. Koupil nového"meďoura". Při poslední návštěvě při průjezdu lázeńskou zónou jel s touhle přepychovou károu naprosto předpisově- 30! Taky mi to připadalo tak nějak divné, už jsem se chtěl nabídnout, že ho půjdu tlačit. Ve skutečnosti jsem ho obdivoval ! A mlčel! Ale dalo to přemáhání- mlčet !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zdena b.p. 25.1.2009 16:15

Re: Když je řeč o zapomínání

Hm, já si taky čísla pamatuju podle skupin. A to si musím nejdřív ujasnit, jak se mi to bude víc líbit. Dvojčíslí, nebo trojčíslí. Víš, s tím PIN, nebo telef. čísly to je ohromně jednoduché. Prostě vidím, jaké úsečky, nebo smičky se vytvářejí a jejich sklon. Jái dokonce ani neregistruji, jaká čísla vyťukávám. Prostě píšu klikyháky. Ale ono to fakt funguje. Ale to jsem objevila až tak před 15ti lety, až když jsem měla běžně na stole telefon s tlačítky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Hana W 25.1.2009 16:08

Re: Když je řeč o zapomínání

Ja jsem z lidi, co si pamatujou cisla podle pohybu prstu. Napr. v praci z recepce do kancelari mame dvere na kod. Si nejsem jista, co ten kod je, ale vytukam ho bezchybne. Mamince volam minimalne jednou za tyden, ale kdybych ze sebe mela slovne vysoukat cislo, tak bych byla na rozpacich. Jinymi slovy, mamu vyzvonim i potme

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Fallowa 25.1.2009 15:58

Re: Když je řeč o zapomínání

Louk,to je úžasná básnička - je skvělé,že sis jí zapamatovala!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Hanča 25.1.2009 15:57

Re: Když je řeč o zapomínání

Tak toto je přesně můj případ - nejlíp si pamatuju, co si napíšu. A taky vytvářím nákupní lístky a pak podle nich nakoupím, i když lístek zůstal doma. - Jinak mě zaujalo, jak si někdo může pamatovat čísla podle pohybu prstů na klávesnici, to si skoro nedokážu představit. Já si čísla pamatuju docela dobře, ale jen v tom tvaru, v jakém je mám uložené v paměti (své, mozkové), některé po trojčíslích (třeba číslo účtu, číslo telefonu), některé po dvojčíslích (RČ svoje a všech členů rodiny, IČO) a běda, kdybych je měla říkat jinak, třeba po jednotlivých číslicích. To se určitě zaseknu, znejistím a už to ze mě nikdo nevypáčí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zana 25.1.2009 15:56

Re: Vydržať

Heduš, s tatínkem má Baty pravdu ... je to těžký, ale v určitým okamžiku života se rodič může začít vracet  do dětství. Chce to pak zacházet trošku jako s dítětem.

Co se mobilu týče - nepomohl by nějakej ten speciální tarif? Volá tatínek jen tobě?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Hanča 25.1.2009 15:32

Re: v poslední době vůbec nestíhám Zvířetník číst

Heduš, držím ti , abys vydržela ten nápor, ale neboj, ono se to vystříbří, to se jen tak někdy sejde těch nepříjemností příliš na jednoho človíčka. Uvidíš, že i v práci se to poddá - jestli děláš něco nového, trvá ti to delší dobu, nejsi si tolik jistá, máš obavu, abys neudělala chybu, ale časem získáš rutinu a zase další stres bude pryč! A dnes večer si opravdu udělej pohodu a odpočívej, ať nabereš sílu a rovnováhu!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Hana W 25.1.2009 15:24

Re: Pánové, všimli jste si, jak nosným podtématem se tu dnes stalo

Baty

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Hana W 25.1.2009 15:17

Re: Pánové, všimli jste si, jak nosným podtématem se tu dnes stalo

Smarja, Renato, tys mi to vzala z ust. A hec, protoze mame kamarady dudaky (zde v J. Karoline je hodne potomku Skotu), tak obcas hraji ve slusivych suknickach svych klanu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Hanča 25.1.2009 15:16

Re: Poslední zážitek se Skleněnou Rózou

Ale ani ne, ono když už se jede, tak je to dobrý a moc uspíšit se to většinou nedá, zvlášť ve městě. A já nejsem příznivce překračování předpisů. Snad jen jednou jedinkrát jsem přednostu nutila, aby na to šlápnul - zdrželi jsme se v nějaké koloně a pak to vypadalo, že přijedeme pozdě na pohřeb. - Aby to nakonec nevypadalo, že jsme piráti silnic!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Hana W 25.1.2009 15:09

Re: palecky a drobna rada

Hedus, mas toho naraz nejak moc - fyzicky i psychicky. Asi bych se vybodla na veci, ktere nejsou absolutne nutne, a udelala si cas na sebe - aspon chvilicku, ale neco, co te potesi a je to pro tebe a o tobe.

Opary - jak to dobre znam Ale nasla jsem pripravek, ktery je zastavi stoprocentne. Australian tea tree oil. Prisla na to moje mama, kdyz pred par lety mela pasovy opar a dermatolozka ji to doporucila na uklidneni tech strupu. A pri te prilezitosti poznamenala, ze je to dobre na opary ksichtove. Pri prvnim naznaku chveni na rtu pomazat a mazat casto. Opar nenapuchne a nerozleze se. Pokud je obzvlaste uporny, tak po nem muze maximalne zustat stroupek. Ze vsech veci, co jsem za zivot zkusila, tohle jedine funguje bezchybne. Mam jednu lahvicku doma, jednu v aute, v praci, v kabelce... Opravdu doporucuju.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

baty 25.1.2009 14:24

Re: Pánové, všimli jste si, jak nosným podtématem se tu dnes stalo

asi tak na padesát procent onoho gentlemana chápu, jednou v padesátých letech, když se nosily úzké zavinovací sukně, tak moje tweedová elegance (prostý obdélník, jedenapůlkrát omotaný kolem mé tehdy křehké bytosti) mne v nóbl brněnském kině po opuštění krajního sedadla opustila taky, protože se během dlouhého sezení uvolnily knoflíky, zapnuté v tlusté látce. Tak bleskurychlý dřep - vztyk jsem už v životě neudělala, ale lidí se bavilo dost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

baty 25.1.2009 14:13

Re: Vydržať

milá Heduš,, taky z Brna jede kus energie - vybírej, co je opravdu super potřeba, cokoli se dá odsunout i z těch praček, odsuň. Tatínek to zvládne, má zimní depresi a krizi, už pominulo kouzlo novosti prostředí. Tak za to může dcéra nevděčná a je to. Nevnímej to nijak v souvislosti se svou osobou, to ubírá sil a rozlítostňuje. Ta rada, aby vedení pomohlo najít kamaráda, je dobrá. Na maminku myslíme, s tou mojí to bývalo taky tak - jeden zápal plic nebo zánět průdůšek se vykurýroval a bác, další virus. "Tuny pomerančů, milostpaní", říkával náš starej pan doktor a měl recht. Vymačkaná, odraženou, ne studenou, vodou tak napůl naředěná šťáva, aby to nedrancovalo žaludek, případně přislazená, jsou v tom asi i nějaké enzymy na viry, kromě céčka. A vůbec hodně tekutin, slabý černý čaj je taky antivirový.

• reagovat
• nahlásit příspěvek