Někdy si noční dobrodružství nepamatujeme a ranní probuzení je příjemně obyčejné. Jindy se budíme uprostřed útěku nebo zápasu a úleva, že to není doopravdy, nás zmůže skoro stejně, jako ten absolvovaný noční thriller. No a sem tam se člověk probudit naopak nechce, protože ve snu najde tolik krásy, lásky a vášně, o jaké si ve svých všedních dnech může nechat jenom zdát:))

Sny. Vědci zabývající se spánkem tvrdí, že spánek doprovázený sny nutně potřebujeme, protože v té době dochází k jakémusi restartu našich duševních schopností, odplavuje se únava a snění nám umožňuje v dalším bdění kvalitně myslet. (Také máte v tuto chvíli pocit, že spousta lidí - především potom z naší politické reprezentace musí špatně spát??:)) Snová fáze spánku se prý za normálního stavu člověka při běžných osmi hodinách spánku opakuje třikrát - dovedete si za těchto okolností představit, kde bychom skončili nebýt pravidelného zapomínání??

Moc se mi líbilo, že sny byly vědci charakterizovány jako živé představy, které mají bizardní a nelogický charakter. Přestože většina mých snů danému popisu zcela odpovídá, dovolím si přesto naznačit jistou typologii a sny přece jenom rozdělit.

Řekněme, že první skupinu tvoří ony sny chaotické, obvykle aspoň částečně osídlené známými postavami. Naše "já" se nemusí nutně skrývat v naší obvyklé podobě, a pokud jsme sami se sebou v bdělém stavu v míru, nebývají tyto sny ani děsivé - spíš únavné. Člověk se z nich zpravidla probudí a marně se snaží si vzpomenout na zákruty neuvěřitelného děje. V podstatě to jsou dobré sny.

Do druhé skupiny bych zařadila sny nepříjemné, které se od těch běžných liší tím, že ať v nich děláme cokoliv, obvykle se nám to z nějakého důvodu nedaří. Potřebujeme-li nutně telefonovat, tak nejdřív nenajdeme telefon, potom přístroj záhadně ztratí číselník nebo klávesnici, dál není signál, nepamatujeme si číslo, nemáme ruku, kterou bychom číslo vytočili nebo vyťukali. Celou tu nekonečnou dobu jsme ovšem štváni nutností telefonovat za každou cenu. Jak pochopíte princip, tak už je to stará vesta - musím utíkat, nejde to, hledám východ z budovy, nikde není a tak dále, do nepříjemného nekonečna.

Zcela zvláštní podskupinu nepříjemných snů potom tvoří sny záchodové - ty se nám zdají v době, kdy naše spící tělo pociťuje onu potřebu a snaží se všemi možnými způsoby na tento problém upozornit snící mozek. Jenže ten se právě rozjel na volnoběh a onu potřebu tedy zpracovává tvůrčím způsobem - jinými slovy v našem snu stále hledáme záchod, zatímco je nám tato snaha něčím neustále mařena. Jednou to jako záchod jenom vypadalo, jindy by šlo o veřejnou produkci... možností je bezpočet. Průšvih by nastal ve chvíli, kdy by nám snící mozek naservíroval onu místnůstku přesně v té podobě, na jakou jsme zvyklí...:))

Do třetí skupiny bych zařadila sny zdánlivě logické a přísně realistické. Často bývají svým charakterem na pokraji noční můry - chodíme v nich pozdě na životně důležité schůzky, selháváme při zkouškách, nemůžeme najít různé věci nebo osoby. Mohou být i příjemné, přinášející úspěchy při řešení problémů nebo situací, které v reálu očekáváme. Potkáváme v nich známé lidi, kolikrát už ani nemusí být ve skutečnosti mezi námi. A tak najdeme v kuchyni dávno oplakanou babičku, v prádle se nám válí kocour patřící do našich předškolních let a podobně. Na těchto snech je nejhorší právě ta jejich pseudorealita - strašně špatně se z nich budí a člověk ještě chvíli obvykle neví, co byl sen a jaká je vlastně skutečnost.

Samostatnou skupinu mají samozřejmě noční můry. Mohou být o čemkoliv, společným jmenovatelem je zoufalá bezmocná hrůza, s jakou jim musíme čelit. Mohou být náhodné či zacílené na naše známé i dobře utajené strachy. S chutí se opakují a často si je dokážeme v různých modifikacích přehrávat z hloubky našeho mozku po celá léta. Na rozdíl od ostatních snů ale člověk umí být v opakovaných snech šikovnější, někdy ho dokáže vědomě změnit aspoň maličko ve svůj prospěch (nebo k menší hrůze), či si aspoň zvykne a v hloubi duše ví, že je to zase ten ohavný sen, ve kterém se sice bojím, ale z kterého se probudím.

Nakonec bych nechala sny záhadné. Tam patří sny věštecké, sny s nějakým sdělením či letmé pozdravení od právě zemřelých příbuzných či přátel. Jsou nutkavé, a přestože nemívají nijak dramatický děj, bývají ve svých důsledcích děsivější, než všechny ostatní.

V podstatě se dá říct, že každý z nás vede dvojí život - ten reálný a ten snový. Je to dáno tím, že sny se nedají vypnout, nedá se jim utéct, musejí se přesnít a jednomu nezbude než doufat, že se v pravý čas prostě zase probudí - i když u noční můry se člověk budí vždycky pozdě.

Ostatně nad nočními můrami se mi podařilo vyzrát jenom jednou a to ještě ne u sebe. Když byl Andy úplně malý a budily ho hrozné sny, napadla mne spásná myšlenka. Dala jsem mu večer do postele našeho jezevčíka Maxe s obligátním příkazem - čekej a hlídej. A čtyřletému chlapečkovi jsem to vysvětlila následujícím způsobem: "Víš, že psi nás hlídají, aby k nám nic zlého nemohlo přijít. Až budeš spát, bude tě Max hlídat a když přijde noční můra, tak ji zažene. A kdyby nechtěla, tak ji kousne. Nemusíš se vůbec ničeho bát, Max tě nedá." A nedal. Stačily dvě noci, aby chlapečkovy noci začaly být klidné a vůbec nevadilo, že se pes - jakmile jeho malý páneček usnul - přesunul na noc jinam.

Nejsem čtyřletý chlapeček, ale přesto mě dodnes uklidňuje přítomnost našich psů, zatímco já spím. Ano, já vím - oklepávají se, hlasitě zívají, chrápou, mlaskavě se olizují či v návalu lásky buší ocasem do skříně až jí drnčí dveře a snaží se mi olíznout nechráněný nos nebo bosou nohu. Ale přesto bych neměnila - dají se na ně svést všechny podezřelé zvuky z blízkého okolí a plaší zlé sny:))

A tak si dnes budeme povídat o snech. O těch hezkých, bláznivých, legračních či milostných, a možná častěji o těch bláznivých nebo strašidelných, které se nám zapsaly do paměti. Jestlipak jste někdy zkoušeli usilovně večer na něco myslet, aby se vám o tom také zdálo? Já to jako malá holčička zkoušela a stejně se mi o koních většinou nezdálo!:)) Máte svůj oblíbený sen, na který nechcete zapomenout? Zdají se vám sny na pokračování nebo se vám naopak sny opakují? Našli jste účinný způsob, jak se zbavit nočních děsů? A vůbec - co se vám v poslední době zajímavého zdálo?