5.4.2020 | Svátek má Miroslava


BTW: Změny

22.9.2006 23:09

Když ono je to komplikované. Představa poklidného, v rámci možností neměnného života člověka - minimálně teoreticky - většinou nedokáže uspokojit. Co by to bylo za zábavu, mít jeden den jako druhý? Ale když se nad tím zamyslíte, je to zase bezpečnější. Když s někým život pořádně zamává, naučí se změnám nedůvěřovat. Co když budou k horšímu? Pesimisté tomu věří. Optimisté se naopak snaží vidět ve změnách možnost život si vylepšit. Realisté doufají v pozitivní vývoj, ale radši se v hloubi duše připravují na to, že by to nemuselo vyjít.

Já v zásadě proti změnám nic nemám, i když se jich někdy pochopitelně bojím. Vzpomínám si na dlouhá léta, kdy mi před očima stárli babička s dědou. Já se na ně dívala, děkovala jsem bohu za každý den, a přitom jsem věděla, že to nemůže vydržet. Byla to změna, která musela nastat a já jsem ji prostě nechtěla vidět. Ale byla spousta změn, které jsem buď vítala s radostí, nebo aspoň bez obav. Nebo ty obavy nebyly až tak velké...

Teď nás však zase čeká změna a nebude zrovna malá. Stěhujeme se totiž do Norska. Šestého října, zatím na rok. Bydlet tam budeme já, můj muž, Marek a Nazgúlové. Marek bude v Oslu chodit do mezinárodní školy, Martin tam už pracuje a já budu psát vlastně stejně jako teď. Kočky a Andrej budou bydlet v Praze, protože Andy pokračuje ve studiu na univerzitě. Zvířata budou jakožto chlupatí těšitelé, zdroje dobré nálady a spolutvůrci pocitu domova spravedlivě rozdělena. Stejně jako my, i ona si budou muset na novou situaci zvyknout a co nejlépe se s ní vyrovnat.

Zvířetník by měl nicméně vycházet bez nějakých velkých změn dál, jen ho budu dělat odjinud. Naštěstí prosíťovaný svět takovýto systém práce umožňuje. Popravdě doufám, že s vašimi příběhy a komentáři budu lépe čelit dlouhým měsícům tmy a zimy, které na nás čekají. Ale když to mohou přežít Norové, zvládneme to taky.

Nevím, co nám všem tato změna přinese, ale doufám v to nejlepší. Ta dobrodružná část mé duše se moc těší - od našeho pobytu na Taiwanu jsem cizí země navštěvovala jenom pracovně nebo jako turista, ale tímto způsobem se toho člověk dozví dost málo. A to jak o oné zemi, tak sám o sobě. Nebude tedy od věci si to zase zkusit jinak. Ta přecitlivělá část mojí dušičky samozřejmě fňuká, protože zbytek rodiny a přátelé (a Čita s Miou) budou nějaké ty měsíce dostupní jen po netu.

Rozum mě pochopitelně napomíná, že je to vlastně jen nakrátko a Andy je dospělý mladý muž, kterému vlastní hnízdo jen prospěje. A mé škodolibé druhé já se potají chechtá, když si představí domácnost složenou z Andyho a koček. Jestlipak mu za ten rok nějaká nepřibude? Babička s dědou nejspíš budou mít velmi živé představení doslova v přímém přenosu.

Takže tak. Chtěla jsem vám to říct, protože jsem-li svázána se Zvířetníkem, jsem svázána vlastně s vámi všemi. To jen abyste věděli, že když nestihnu psát, tak to není z lenosti, ale protože je třeba zařídit zdánlivě nekonečný počet všelijakých záležitostí. Všechno se semlelo velmi rychle, situaci mi už stačily zkomplikovat počítačové havárie, vlekoucí se kašel a vůbec, jako by se kazilo všechno, na co sáhnu.

Předevčírem jsem například cestou do Prahy málem ztratila levé přední kolo! Vcelku nečekaně povolilo všech pět šroubů včetně bezpečnostního a to jsem s tím od jarní výměny kol (v pneuservisu) nic nedělala. Asi můj Thor protestuje, že zůstane doma. Řekla bych, že má negativní postoj ke změnám...



Máte virový, nebo bakteriální zánět? Vyzkoušeli jsme domácí CRP test
Máte virový, nebo bakteriální zánět? Vyzkoušeli jsme domácí CRP test

Dvacet testerek mělo možnost vyzkoušet domácí CRP test od Veroval. Jeho pomocí dokážete prověřit, jestli vám v těle řádí virový, nebo bakteriální zánět. Jak testy dopadly? A vyplatí se je pořizovat?