Neviditelný pes

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Lidové noviny

11.5.2024 | Svátek má Svatava

Diskuse k článku

BTW: Psí rvačky

Je to jedna z odvrácených stránek soužití se psy. Za normálních podmínek, tedy chodíte-li se psem ven, s tím nebezpečím musíte počítat a nějak se mu postavit. Ano, mluvím o psích rvačkách.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

VERAM, MÝLÍŠ SE A VELMI. ČRO2 7.11.2008 19:19

JÁ SICW SOUHLASÍM, ALE STYL PŘIPOMENUTÍ BYCH ASI ZVOLILA JINÝ.

Kolma Puši 7.11.2008 19:22

Re: JÁ SICW SOUHLASÍM, ALE STYL PŘIPOMENUTÍ BYCH ASI ZVOLILA JINÝ.

PRÁVĚ PROTO JSEM NAPSALA, ŽE JSEM POŘAD NESLYŠELA

Jakub S. 7.11.2008 20:56

Veram, lidi, a víte, že jste mě na to upomněli až teď?!

Tak tohle je jedno z opravdových vítězství nového řádu. To myslím vážně! To je příznačné, a nevratné. - A tak dál a dál, od výročí k výročí - až po totální kapitulaci... myslím, že dnešní dvacátníci si nemůžou představit zivot od výročí k výročí. No, oni to pomalu zase zavedou, někde... nebo ne?

Bubu 7.11.2008 15:08

Synek zaslouží pochvalu

Pohotově a pohodově zvládl hrozící hrozivý prů/er. Takové pohotové zkopnutí z mola je velmi výchovné, protože je to výmluvné vymezení hranic (něco jako mírný lepanec za synkovu drzou papulu).

Nemám moc zkušeností s psími rvačkami. Za prvé mám čubiznu a jen jednu. Takže smečkové boje fen o vedoucí postavení u nás nehrozí. Navíc Barunka se nepere, ta se buď kamarádí, nebo nevidí. Ale nehoda se stát může. Jednou po ní vystartoval velmi vychovaný a poslušný malý teriér (černý, hladkosrstý, lovecky vedený, co se nebojí ani divočáka) kvůli žárlivosti. Bylo to ve veterinářově zahradě (asi byl nervozní), povídala jsem si s jeho pánem a on se mezi řečí sklonil k Báře, drbnul ji a vlídně k ní promluvil. Teriér Hugo to neunesl a pověsil se Báře na čenich. Ta se ani nebránila, jen plakala. Hugo dostal világoš - žádný výprask, byl odveden do kouta, odepnut z vodítka, dostal povel lehni a zůstaň, jsi neposlušný hnusný čokl, nechci tě. Pán ho tam nechal, šel za mnou, omluvit se Báře, pohladit, dát mlsku (dokonce si k ní dřepnul) a Hugo z kouta všechno viděl, kňučel, ale zvednout se si nedovolil. Čuměla jsem jak jelito. Po chvíli si pro Huga došel, ten se lísal a viditelně sliboval. Bára si to chvíli pamatovala a příště se mi pokusila vyšplhat na klín. Ale teď už je všechno ok. Pán ví, že nesmí dělat ťuťuňuňu na cizí psíky.

terra 7.11.2008 15:04

Milí psí lidé,

mám dotaz trochu O.T., ale ne moc. Docela si (snad) dovedu představit, že agresivní pes je problém sám o sobě, pro ostatní psy i lidi. Ale - nevíte někdo, jak odnaučit nepřiměřeným reakcím na psy člověka? Dospělého a jinak zcela soudného. Jenže - nikdy neměl psy, nerozumí jim, podvědomě se bojí a tím samozřejmě dává psiskům špatné signály. Pes ho nikdy nenapadl, ale on se stejně nechová přirozeně, jak by měl, a teď je to o to horší, že má malé děti - panikaří, kdykoliv mají na procházce potkat psa. Bez ohledu na rasu a velikost, na jeho chování, ovladatelnost... Sám z toho má stres, přenáší ten strach na děti a naštvává majitele psů - sami jistě uhodnete, proč. Neumím mu vysvětlit, kde dělá chybu, protože sám nejsem DOST PSÍ... Nemáte nějaký nápad?

Dede 7.11.2008 15:15

Re: Milí psí lidé,

Milý Terro, tady je jediná možná cesta - učite se psy poznávat, jak teoreticky tak prakticky, tedy pomocí někoho, kde to se psy umí a nejlépe má svého zvládnutého psa. Existuje úžasná knížka o psím jazyce (Jak pes mluví? Nevím přesně, mám to v Doubravici... zkusím to dohledat), kde jsou i výborné ilustrace. Kdo ví, ten se méně bojí a odtud je cesta ke zvládnutí strachu. A že psi se jinak chovají k lidem, kteří se jich bojí, vím velmi dobře. Naši jsou vychovaní a výborně socializovaní, ale dělali to všichni včetně Maxe (tedy chtěli dělat, nedovolila jsem to.) Vím to přesně, protože máme takovou sousedku a ta k nám občas chodí. Úplně na nich tu změnu vidím - upřeně ji vítají a stále se jí drží po boku - k její malé radosti A my je trpělivě posíláme pryč... a oni se jí třeba snaží ukrást jídlo z prstů (když dá třeba ruku s koláčem blízko k ometajícímu se psovi), což nikdy jindy nedělají. Ale přestože ona se nasnaží, už se míň bojí a psi ji míň obtěžují, takže to jde

Dede 7.11.2008 15:16

Re: Milí psí lidé,

oprava... nesnaží

Pitrýsek 7.11.2008 16:59

Re: Milí psí lidé,

Nepřečetla jsem ostatní, možná se opakuji. Myslím, že mluvíš o knize: Co má pes na jazyku. Coren Stanley, Knižní klub 2007. Mám ji tady u sebe pod deskou psacího stolu.

Dede 7.11.2008 23:06

Re: Milí psí lidé,

Jasně! Je to ona Děkuju Pitrýsku, tu mám moc ráda...

Bubu 7.11.2008 15:19

Re: Milí psí lidé,

Je to těžké. Mám sestru se psí fobií. Byly doby, kdy byla schopná vlítnout pod náklaďák, aby nemusela potkat jezevčíka. Podařilo se nám ji trošku otrkat Baruškou. Musela ji vidět poprvé jako maličké roztomilé štěně. Podala jí kelímek se smetanou a pohladila ji u toho. Postupně došla tomu, že je schopná si sednout k Báře na zem a podrbat ji, ale běda, když jí Bára olízne. Jednou jí pod stolem olízla holé koleno (sestra o ní nevěděla a nečekala to), Zdena ztuhla a rozklepala se. Pomohl až frťan. Naštěstí si uvědomuje, že to není dobrý vztah a tak neblbne, když si synoveček (4 roky) hraje s Bárou. Jen nervozně pozoruje. Je to běh na dlouhou trať.

Xerxová 7.11.2008 15:24

Re: Milí psí lidé,

Opravdu jen kontaktem s neagresivním psem. Mám takovou sestru - přesto všechny naše dogy dokázala snášet. Ale když se třeba Betka hodně rozdovádí (lítá po zahradě, vrčí, "napadá" mě, okusuje...), tak je na Ivě strach vidět... I další kamarádku (jezdili k nám z Prahy s třemi dítky na hory) jsme naučili, že pes (i obr) nemusí znamenat nebezpečí. Nikdy se opravdu nenaučí psy milovat, ale snáší je v naší přítomnosti v klidu a nepanikaří. její děti se tak naučili komunikovat se psy, ona pochopila, že pes nerovná se lidožrout. Dokonce Betu i pohladí .

Konkrétní nápad - vezmi ho na Mikulášské venčení - tam bude sestava pejsků, kteří jsou neagresivní, pes si raději všímá jiných psů než lidí... takže nebude středem pozornosti - a ona taková léčba šokem ve veliké smečce taky není špatná. Vezměte děti a vyražte...

EvaP. a Bláža sice budou brblat, že jídlo už mělo být nahlášené, ale to se určitě dá doobjednat

terra 7.11.2008 15:30

Re: Milí psí lidé,

Dobrý nápad, Xerxová - uvidím, co se dá dělat, ale slibovat (a mást Bláže kruhy) raději nebudu. Tři sendviče v batohu to jistí Každopádně díky za rady, s tím štěnětem by to taky šlo,kamarádi mají čerstvého bernského salašnického (jak je velký, tak je hodný) asi 6 měsíců starého Barnabáše. Jo - a taky nějaká ta dítka ve vhodném předškolním věku. Když nebude venčení Mikulášské, zkusím zprodukovat nějaké soukromé. A to by bylo, aby nebylo. Vždyť se tím zbytečným strachem ochuzují všichni.

Matylda 7.11.2008 15:35

Re: Milí psí lidé,

Náš Kuba je sice dítě, ale přestal se bát díky Klérce od Alex. Ta se nechala hladit, ale nijak do něj nešťouchala (rozumná starší dáma) a Kuba se konečně začal strachu zbavovat. Ale když poprvé váhavě zvedal ruku ke Klérce, bylo to na něm vidět, jak toho hrdinu hraje... A zbavování strachu nás čeká s mladší neteřinkou, protože ta se bojí jejich andulky, jejich osmáka, našeho potkana (ten moula by nikdy nikoho nekousl), naší andulky... Doma krmí jen rybičky. Pokud potká jakéhokoli psa, je ochotna vyskočit na plot. Pokud bude našeho psa znát od štěníka, snad se to zlepší. Jinak jí ten Štědrý den nezávidím, jdou k nám na večeři, stejně jako celá rodina...

EvaŽ 7.11.2008 19:54

Re: Milí psí lidé,

K tomu není co dodat. Jediná možnost (pokud dotyčný CHCE se odnaučit bát psů) je kontakt s přátelským perfektně socializovaným a ovladatelným psem. U nás by to šlo s Ájou, zatím nešlo s Ginny, protože ta na lidi skáče a olizuje je. Sice je nesmírně miluje a je naprosto neškodná, ale pro člověka se strachem ze psů bych doporučila spíš klidnějšího psa, než praštěné štěně. Možná i s tím berňákem opatrně. Když štěně náhodně na člověka skočí, člověk psí se zasměje a podrbe ho, člověk nepsí to možná snese, ale člověk se strachem ze psů se lekne.

zana 7.11.2008 14:26

Dede

k tomuhle nic než pochvalu , pochvalu za článek, za fotky a taky synkovi - tohle chce rychlý spoje od oka do hlavy a zpátky do ruky (teda nohy).

Matylda 7.11.2008 14:32

Re: Dede

Tak já se k řečenému s nadšením přidám

Xerxová 7.11.2008 13:45

bio zahrádka...

ježkové už zase pěkně papají - zbytky nebývají. Takže tam je snad vše v pořádku, počasí nám přeje.

Teď jsem šla domů a koukám přes plot, co se to tam ve větru na zemi hýbá - a ono křídlo a spousta peří... Myslela jsem, že z hrdličky - ale podzimní změna jídelníčku, byla to kvíčala... Asi kamaráda krahujce někdo vyplašil, běžně tak velké zbytky nenechává. Ráno tam nic nebylo, tudíž dopolední úlovek. Betka měla velký zájem se v těch zbytkách vyválet a koukala moc smutně, že to nesu do popelnice.

A poslední šok - není to tak dlouho, když jsem tu psala, že tady nemáme havrany. Už včera mi to tvrdil do telefonu taťka (je zřejmé, o čem diskutujeme), a právě teď mi jich snad třicet přelétalo nad zahradou... Takže i na nás došlo

Hezký podzimní odpoledne, my jdeme ven

zana 7.11.2008 14:24

Re: bio zahrádka...

v tomhle počasí je vykrmit stačíš, i když se prý má příští týden ochladit. Ale mrznout snad ještě nebude.

Na havrany jsem koukala ráno, potvory mazaný . Ráno se u nás samozřejmě hodně venčí psi. Tak jsou havrani na záhrádce od školky a psi k nim za plot nemůžou.

Pitrýsek 7.11.2008 21:02

Re: bio zahrádka...

Před setměním jsem přišla z lesa. Samo, že od Huberta. Zpět jsem šla průsekem kolem bažantnice. Před pár lety tam vysadili jabloně. (No co, tož jabloně?! Co taky jiného v Háju). Jedno jablíčko bylo docela nízko, tak jsem si řekla, že okoštuju. Přišla jsem pod jabloň a na zemi ležela peříčka. Pozůstatky svačinky nějakého dravce. Sklonila jsem se a zvedla jedno. Bylo to modrobílé peříčko sojky. Na jablíčko jsem zapomenula.

Jakub S. 7.11.2008 21:11

Re: bio zahrádka...

...ale studánku Sojinku tam nemáte! Ta je jenom pod Světlovem. A s t a m a mám pírko já! Sneslo se ke mně prostě. Jednou. Opravdu. Jak jsem moc myslel na toho chudáka komtesku.

Pitrýsek 7.11.2008 21:14

Re: bio zahrádka...

Tys to tehdy tak krásně napsal. O té studénečce Sojince. Tam se jednou podívám.

Jakub S. 7.11.2008 22:11

Dík! Brou, velmi brou.

do čtvrt hodinky v posteli. Patrové tmavozelené dětské, v Renčině pokojíku, kde terazky mám aji PC... vše po ruce.

jiný Honza 7.11.2008 12:21

Tak teď abych se styděl...

Moc zajímavé, Dede, moc dobře se to četlo... Jenže já si teď připadám jako truhlík. Vím, že momentální stav u nás je částečně i naše vina, ale nikdy jsme žádnému psu netrpěli bezdůvodné "trestání" podřízených a přesto jsou problémy. Není problém ve vztahu ke kočkám, cizí psi (většinou) v poho. Blbé je, že třeba Verča tvrdí, že nadržujeme Příšeře - nikdy neviděla Filin útok (včetně momentů, kdy byla Sherry na vodítku - tedy omezený pohyb). Držte mi palce.