Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
BTW: Nostalgie nedělních podvečerů
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Li 8.6.2007 8:30Re: tak to neznám... Tojefuk už ví naprosto přesně, jak to tam vedle vypadá |
A já mám stále v počítači vyprávění o lese a zvířátkách, které on zná, četla jsem mu to do mobilu, na jeho přání se o něčem víc rozepsala a něco zase utlumila a on se těšil až si to přečte hotové a k určitým statím měl už sesumírované komentáře - nevím jaké, to mělo být i pro mě překvápko 
Stále to leží v počítači nehotové, když si povídání orevřu, slyším Tojefukův nezaměnitelný hlas a utápím se v tom o čem jsme spolu mluvili |
|
Medvídek 8.6.2007 8:29Re: Zkoušky Co když jsou zkoušky v zimě ? To aby jeden měl skleník, nebo zimní zahradu. |
|
|
Medvídek 8.6.2007 8:27Re: strašidla a příšery jsou stvoření převážně městská a denní, bohužel! Nemohu zcela souhlasit. Na hradě Loket, jehož fotky jsem vám nedávno rozeslal, kdysi byla expozice místních strašidel, perfektní nápodobou jejich přirozeného prostředí. Byla fantastická, nádherná. Byl tam bazilišek, byli tam vodníci - věděli jste že existují dva druhy ? Říční varianta - takový světle zelený vyzáblec v rákosí, a jezerní, resp. rybniční varianta - ten je tmavozelený a připomíná žábu. Byl tam dokonce Štrakakal, to je místní specialita, název pochází z němčiny (Schrecklicher Kerl - něco jako strašidelný chlap) - to je takový fousatý rozježenec, který třímá v jedné ruce knihua v druhé kartáč - straší se jím zlobivé děti. On ten pacholek je honí, knihou je mydlí po zádech aby se dobře učily a kartáčem jim dře hlavu, aby chodily upravené. A ještě pár dalších strašidel. Expozici zrušili, a těm davům turistů co ji chtěli vidět řekli že ji ruší protože o ní není zájem. |
Zůstal pouze drak, ten je tam dodnes, spí ve věži hradu, je potřeba dávat pozor a nenaklánět se přes zábradlí do jeho díry. |
|
Lucka V. 8.6.2007 8:27Do roka a do dne... mám tu čest oznámit příchod dalších nových životů...Dnes v časných ranních hodinách začala přicházet na svět jedné ušaté mamince berňačce její první štěňátka |
A nebudou to štěňátka ledajaká - taťka je majitelem titulu ,,Světový vítěz" ! Ale i kdyby nebyl, mimča přicházejí do smečky, kde budou milována a s láskou opečovávána, protože jejich lidi jsou naprosto skvělí!
|
|
LFSH 8.6.2007 8:24Zkoušky Netýká se to přímo tohoto tématu, ale všimla jsem si, že se poslední dobou rozmohly zkoušky. Mám několik typů pro úspěšné složení: učit se zásadně ve žlutém, večer před zkouškou nad čistým plamenem spálit po okvětním lístku růže a slunečnice + snítku levandule, na zkoušku si vzít něco bledě modrého (stačí i ponožky nebo kapesník), zkusit před zkouškou obětovat něco sladkého Ganéšovi. |
|
|
Beňa ml. 8.6.2007 8:17To je krása, i na mě ta nostalgie dýchá, jednak z hodně dávna, kdy jsem jako malá jezdila k babičce do jedné z jihočeských vesniček, a potom jako větší, a pak i velká, kdy jsem o víkendech a dovolených obývala naši chaloupku (vechtr) u trati. Jezdím tam pořád, i když teď víc dělat, než odpočívat.Ale tam to člověka přímo těší. Byla jsem tam zrovna včera sekat trávu, to byla nádhera! Nikde ani živáčka (¨myslím člověčího), jinak je jich tam spousta. Žáby, myši, všemožný hmyz, divoký včely co si předloni usmyslely, že budou bydlet ve škvíře zdi přímo nad oknem, kuny co nám chodí řádit na půdu, ještěrky a samozřejmě spousta ptáčků.Jednou jsem tam v noci oknem pozorovala i srnky, když chodily přímo kolem okna na zahradu na spadaný jablka. Jsou tam nádherné večery -bez elektřiny -jde se spát jen co se smrkne, chvíli si čtu při petrolejce, když jsem tam jezdila se sestrou a všichni kluci byli malí, hráli jsme při petrolejce a svíčkách hry, dělali bobříky odvahy-chodili v noci k potoku,do sklepa a tak.Tam si nedělám starost co mám na sobě, abych aspoň "ňák" vypadala, jestli jsem se česala, jestlipřijdu někam včas,tam jsou najednou důležitý úplně jiný věci....jestli neteče do holínek, jesli najdu sekeru, suchý sirky abych mohla zatopit v kamnech, jestli už rozkvetla lípa, a tak. Taky jestli už jela půl šestá a budou mít otevřeno "u Hánů", kdyby třeba byla žízeň. Přuju všem móóócpěknej víkend. |
|
|
Jiří Růžička 8.6.2007 8:14Jó,jó, kdybych to vzal přes kopírák a dosadil místo Krkonoš hory Lužické, nemusím v tom článku téměř nic měnit. Ani to srdíčko! Zdravím všechny naše i Vaše, ale už musím, Píšek si přišel pro bubíčka. Jiří Růžička |
|
|
Bláža 8.6.2007 8:10Dede, krása! Jenže i když jsem vyjížděla na víkendy jako dítě a vyjíždím i teď, tak mám ty nedělní nostalgie i tehdy, když nikam nejedu, to už s sebou nějak nese ta neděle sama, nebo co... |
|
|
hana Williamson 8.6.2007 8:02Re: tak to neznám... Moc si to pamatuju... |
|
|
Vave 8.6.2007 8:02Re: Re: Milá Dede, Eéééééé! Benchi! Mluvím o strašidlech, nikoli o nadpřirozených bytostech! V každém stromu a kameni, v každé vodě, v každém zákoutí někdo žije, ale strašidla to nejsou. Byla to nadsázka, "strašidla", člověk se má bát jiných věcí než nadpřirozena. |
|
|
Vave 8.6.2007 7:58Re: tak to neznám... Přeju Kosatce nádherné všechno nej k prvním narozeninám, hlavně dobré zdraví, protože skvělou smečku už má! Na Xerdu nezapomenu nikdy, byla to moje velká láska, jako Dráček. |
|
|
Li 8.6.2007 7:48Re: Re: Milá Dede, To je přece jasné |
|
|
Bláža 8.6.2007 7:47Re: tak to neznám... Xerxová, moc dobře si na to všechno vzpomínám.....a moc se na Kosatku těšíííím!!! |
|
|
Bench 8.6.2007 7:45Re: Milá Dede, Co je to strašidlo? Nadpřirozená bytost, ze které máme z nějakého důvodu strach. Zbytečně. Co je jiného hejkal, než bytost s poněkud zvráceným smyslem pro humor. Vodník taky není nic, čeho by se měl člověk bát - pravda má trochu nezvyklého koníčka, ale to má spousta lidí. Divoženky nejsou o nic strašnější, než parta teenagerek uprostřed divokého flámu (já osobně v tomhle případě dávám přednost divoženkám). A nadpřirozené bytosti v lese žijí! Jestli jsi je nikdy nepotkala, tak máš prostě smůlu. Kdybys ses zkusila někdy přitisknout těsně ke stromu a zatajila bys dech, možná bys slyšela šepot dryády a kdybys za jasné měsíční noci tiše, ale opravdu tiše procházela lesem, možná bys narazila na rej víl. A prý, že strašidla nejsou. Jsou, ale lidé v ně přestali věřit a tak se před námi začala schovávat, ale ti, kteří v ně věří, je i dnes mohou potkat. |
|
|
Dede 8.6.2007 7:44Re: achich, Dede Milá Zano, já to nechtěla přehánět, ale mlýn fungoval jako hodpoda a orchestrion tam byl také Veliký! Ale já ho už nezažila, skončil v muzeu... A lesy? Jsou velice podobné těm u nás, jen rozdíl může být takových 500 let. Tady jsou v té původnější lesní podobě... |
|
|
Karolína 8.6.2007 7:43Re: Re: NÁDHERA Určitě! Zahrada volá, 15 pytlů mulčovací kůry, co mi tam přičinlivý soused navozil, za mne taky nikdo nerozhází, vyprat další várku, vyžehlit tu novou i tu minulou, posekat břehy a trávu mezi solitéry............. Nebude čas na přemýšlení. Ale já jsem už taková. Závidím lidem, kteří mávnou rukou nad problémem, který třeba ani tak závažný není, ale pro mne je to přeci jen závažné dost a dost a spokojeně žijí dále. Neumím to a dokud vše není tak, jak má být, tak s tím prostě mám problém. Ale už je vše v řešení a věřím, že se mi to zase podaří. Někde zkrátka rodiče na obláčku, co mi drží palce a pomáhají, měli dovolenou. No, taky furt nemůžou tu svojí "mladou" dole podporovat, jen ať se snaží i sama! A ono to podnikání v mém nelehkém oboru a v tomhle zmatku opravdu není tak jednoduché, spíš se divím, že jsem to tak dlouho dokázala přežít! |
|
|
Xerxová 8.6.2007 7:41tak to neznám... ... ty nedělní pocity z návratů do města. Chalupu ani chatu jsme nikdy neměli. Jsem městská, ale s lesem (a Jizerkami) za domem. A naši byli s námi snad každý týden na výletu, zahrádce, u tety... Takže činností spousty, ale jedno milované víkendové místo...ne. Jinak mi to nedá - zrovna před rokem vyšlo tady Tojefukovo krásné povídání o Duhovém mostě - a já tam musela dopsat tu smutnou zprávu, že Xerín už žádný příspěvek nenapíše... |
Ale na Moravě se už tou dobou cpala prvními doušky mlíčka ještě bezejmenná mokrá myš - budoucí Kosatka.|
|
Bench 8.6.2007 7:18Re: Milá Dede, Co je to strašidlo? Nadpřirozená bytost, ze které máme z nějakého důvodu strach. Zbytečně. Co je jiného hejkal, než bytost s poněkud zvráceným smyslem pro humor. Vodník taky není nic, čeho by se měl člověk bát - pravda má trochu nezvyklého koníčka, ale to má spousta lidí. Divoženky nejsou o nic strašnější, než parta teenagerek uprostřed divokého flámu (já osobně v tomhle případě dávám přednost divoženkám). A nadpřirozené bytosti v lese žijí! Jestli jsi je nikdy nepotkala, tak máš prostě smůlu. Kdybys ses zkusila někdy přitisknout těsně ke stromu a zatajila bys dech, možná bys slyšela šepot dryády a kdybys za jasné měsíční noci tiše, ale opravdu tiše procházela lesem, možná bys narazila na rej víl. A prý, že strašidla nejsou. Jsou, ale lidé v ně přestali věřit a tak se před námi začala schovávat, ale ti, kteří v ně věří, je i dnes mohou potkat. |
|
|
zana 8.6.2007 7:12Re: NÁDHERA Karolíno, na chaloupce tě určitě chmury přejdou! |
|
|
zana 8.6.2007 7:04Re: Re: bílé noci jo, horská vesnička, kam jsem jezdívala na víkendy ... jedno z nejkrásnějších míst, jaká znám. Místo je tam pořád. Chalupu noví majitelé totálně zničili (tedy "zmordenizovali"). |
|
|
Karolína 8.6.2007 7:01NÁDHERA A popsáno přesně mé dětství, akorát jsem to k chalupě neměla tak daleko a strmě. Jinak vše stejné. Taky jsem se po rodičích moc nevyvedla. Města a životě v nich z duše nesnáším a díky tomu, že jsem na chalupě 7 let jako dítě vyrůstala, když jsem se vrátila zpátky a spoutala mne městská pravidla oblékání, chování, života vůbec, zbavili mne volnosti a svázali do botiček a šatiček, tak jsem byla hluboce nešťastná. Víkendy prožívám úplně stejně a když náhodou jedu až v pondělí rovnou do kanceláře nebo zůstanu na týden na dovolené, tak mám takový pocit zadostiučinění, když pozoruji sousedy, jak snášení věci do auta a míří zpátky do civilizace. Já si sednu v létě na lávku k potoku, v zimě se opřu o rozpálená kachlová kamna, naliju si něco dobrého a mám skvělý pocit, že zůstávám doma. Opravdu doma, pražský byt je pro mne jen otázkou přebývání, nemám k němu vůbec žádný vztah i přesto, že byl s láskou zařizován. Ale domov to pro mne není. Tak díky za krásné a dojemné povídání, cítíme to úplně stejně. A už začínám být neposedná, už aby byla jedna, má drahá polovice vyrazí z kanceláře domů, autíčko bude napakované, připravené, převléknout z kancelářského a hurá ven. A tentokrát budu zažívat ten krásný pocit, neb se vracím až v úterý!!!! |
|
|
zana 8.6.2007 7:00achich, Dede to je krásné povídání. Taky bych chtěla bydlet na samotě v horách, ale bohužel bych se tam neuživila ... Jaké jsou vlastně v Norsku lesy? Liší se nějak od našich (když pominu zvěř Jo, připomněla jsi mi: tatínek byl po válce mlaďoch a tak ho vyhnali do pohraničí. Bydlel tuším dva roky ve Vrchlabí, z toho první rok v (jinak prázdné) bývalé hospodě s orchestrionem |
|
|
Vave 8.6.2007 6:57Milá Dede, já stejně vím, že jste nás na pár dnů opustila jen proto, abyste si připravila dnešní pátek mimochodník (Benchi! Díky!), který budu přežvykovat ještě týden! Les, ve kterém nikdy nebydlela strašidla; ostatně myslím, že v lese a v noci strašidla vůbec nejsou, to je jen pomluva, strašidla a příšery jsou stvoření převážně městská a denní, bohužel! Půdy a sklepy, předměty dotýkané, vždyť víte, že mě za nimi srdce bolí. A nakonec den, který si hraje na noc, aby nás zmátl a dal pocítit, jak nepatrnou stopu tady necháváme. Milá Dede, vítám Vás zpět a děkuji! |
|
|
Vave 8.6.2007 6:51Re: Re: bílé noci Mimochodník! |
|
|
Fallowa 8.6.2007 6:09Jo,nedělní návraty do Prahy jsem taky nemilovala.Tehdy se ještě v sobotu dělalo do půl druhé,ale měla jsem ssebou v práci batoh s potřebným oblečením a ve tři jsem v Braníku nastoupila do vlaku,který mě dovezl"na chatu".Chata byl srub v lese,kde mě ráno budili ptáci,bublající potok a šumění stromů.Bylo tam krásně i když pršelo - déšť bubnoval na lepenkovou střechu a les voněl.Večer stačilo obejít chatu a bylo dost hub na smaženici.Vůbec se mi nechtělo v neděli večer jet domů,kde mě ráno budili popeláři,zvonění tramvaje a hluk aut. |
|
|
Net 8.6.2007 5:58Moc pekne ! Take vzpominam - diky za hrejivy clanek. |
|
|
Dagmar H 8.6.2007 4:59Dekuji moc!! Uz jsem tady par let nebyla, diky za nadherne psani pani Dagmar Ruscakove. |
|
|
Bench 8.6.2007 3:28Re: bílé noci To jsem zažil ve Finsku. Čekal jsem tak dlouho, než zapadne slunce, až jsem zjistil, že už vlastně zase vyšlo. Co se týče Mimochodníku - závidím. Já jsem městské dítě, nikam jsem na víkendy nejezdil, takže tyhle zážitky mi chybí. Vždycky jsem toužil žít na venkově, ale kde tam sežene IT specialista práci? |
|
|
RenataE 8.6.2007 0:55Kdysi jsem jezdívala na mlýn na Šumavě, zcela zachovaný včetně strojů. Naprosto mě to fascinovalo, stačilo by vyčistit náhon a mohlo by se mlít. Poučila jsem se, co jsou vantroky, do té doby pro mě pouze součást rčení "Bl/bej jak vantroky". Ale nejvíc se mi líbilo, že mlýn měl svoje vlastní razítko (kolébka asi 20x35 cm) na značení pytlů se semletou moukou. Kde je mu asi konec? |
|
|
LENKA S. 8.6.2007 0:37DÍKY, DÍKY MOC TEDA DEDE, TO JE NÁDHERA. ZASE MI NASKÁKALO CELÉ MOŘE VZPOMÍNEK Z MÉHO DĚTSTVÍ A JE MI TAK BÁJEČNĚ A SLADKOBOLNO. MOC DĚĚKUJU |
