26.6.2024 | Svátek má Adriana


Diskuse k článku

BTW: Nostalgie nedělních podvečerů

Nedělní podvečery v sobě již ze samé podstaty skrývají jistou nostalgii vyplývající z toho, že po neděli následuje pondělí. A pokud je nedělní podvečer spojen po mnoho let s nutností odjíždět z míst, která milujete, nejde jenom o nostalgii. To už je obdoba vynalézavého mučení - aspoň když je jeden dítě.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Rpuť 8.6.2007 9:56

Jakube, ta chrysantéma je MODRÁ!

Kačer 8.6.2007 9:55

o.t. - LÍÍÍÍDOOOOOŠKUUUUU, tak mám zprávy o tom štěněti jezevčíka

včera jsem potkala při venčení paní od Questy a vyptala se na podrobnosti. Tak je to tak, že tu první fenku, která je teď na tom sušeným, maminka nechce, narodila se nějak blbě na veterině, zbytek štěňat doma, zkoušeli opakovaně fenku vrátit zpátky k mamince nicméně ona po ní vyjíždí a kouše do ní. Ke zbytku štěňat se chová vzorně. Chudák malá :-/

Medvídek 8.6.2007 9:55

Re: Re: Re: Chtěla bych se tam někdy vrátit a kouknout se jak to tam teď vypadá, leč nemám odvahu...snad z obavy, že mi to zkazí tu dětskou představu.

Ahoj Hanko, rád tě "vidím". Kolik je u vás hodin ?:-)

Jinak .. jak říkám, tohle se nemá riskovat, zbytečně to pak člověka bolí.

hana Williamson 8.6.2007 9:52

Re: Re: Chtěla bych se tam někdy vrátit a kouknout se jak to tam teď vypadá, leč nemám odvahu...snad z obavy, že mi to zkazí tu dětskou představu.

Zrovna jsem se chtela pridat s tou samou radou jako Medvidek. Jedno misto, ktere jsem bezmezne milovala, byla dedeckova chata na Drahanske Vrchovine v prenadhernem udoli. Vracim se tam vzdycky, kdyz mi neni nejlip, kdyz mne neco zere. Zavru oci, a nacerpam silu. Ale taky mam dost sily, abych se tam uz nikdy nepodivala. Domecek se musel davno tomu prodat, a z nadherneho udoli je udajne chata na chate a maminka mne varovala, at tam nejezdim, ze ona tu chybu udelala a dodnes ji to mrzi. Jak obcas brouzdame s manzelem autem po rodnych mistech, tak jsme se ocitli u znacky, ze do Beleckeho Mlyna je to pouhe 4 km. Zachovala jsem disciplinu a rikam, tam nejedem. A jsem tomu moc rada.

terra 8.6.2007 9:52

Re: Re: Re: Zkoušky

Jakoubku, a to jsi to přežil8-o? No, asi ano. Já bych nee... Fenmetrazin! Mráz mi běhá po páteři...

Lucka V. 8.6.2007 9:45

Milá Dede,

to je krásné povídání! Člověk jakoby to prožíval sám. A ta chaloupka usazená pod kopcem nemá chybu! I já jsem člověk milující hory, takovýhle domeček je můj sen.:-)

Vakandi 8.6.2007 9:41

Re: Re: Re: tak to neznám...

Xerxová, živě vidím tvé majznutí ;-) spíš to bylo lehké klepnutí, že ?;-D se slovy ty ty ty Bety...

LFSH 8.6.2007 9:39

Re: Hele, ty si hleď svýho zápalu.

Jmenuji se Lucie, ale těch je tu několik, tak obvykle používám zkratku já + moje smečka (Lucie, Filip, Sisinka, Hugo). Studium už mám ukončené, ale bratr ve středu maturoval (úspěšně podotýkám) a hlavně může se to použít i při různých konkursech a pohovorech (i to je přece zkouška).

Každý má svoji metodu na úspěch (já teda po kafi strašně usínám), ale já říkám, že je lepší si to posychrovat na co nejvíc místech, co kdyby náhodou.

hana Williamson 8.6.2007 9:37

Mila Dede

To je chaloupka jak z pohadky.

A o tech strasidlech v lesech mne obcas napada, ze tady vlastne nejsou. A pritom, v tech tajemnych bazinatych lesech, tady by se zilo hejkalum, vodnikum, rusalkam. Ale nejak mistni lid si to nepripousti. Treba je to tou prevazujici protestantskou kulturou. Co se najde, je tu a tam duch - jako duch nekoho. Na to se veri dost. Ovsem na druhou stranu, kousek dal na vychod k mori, v zapadlych mesteckach - vlastne spis komunitach, kde zili od emancipace cernosi ve znacne izolovanosti, tak tam lesy a baziny jsou obyvany ruznymi tajemnymi bytostmi, ovsem puvodu africkeho. A musi se respektovat a veci maji vlastni rad. Ovsem jsou tyto bytosti ponekud nepratelstejsi nez ty nase. Moc se o nich nemluvi - spis se o nich vi. Mam dve kamaradky odtamtud a dost jsme si o tom povidaly. I muj manzel je obcas prekvapen, co se takhle dovim. Zajimave je, ze kdyz jeden jede tady tim venkovem po uplne bocnich silnickach, tak pozna, kde bydli ti cernosi, co veri na krajinu osidlenou tajemnymi bytostmi. Maji futra a okenni ramy na domech namalovane bud jasne modrou nebo ostre zelenou barvou, obcas i cervenou. Ostre barvy odhaneji skodlive bytosti od vstupu do domu. Tahle kultura izolovanych, v podstate africkych komunit, se vetsinou nazyva gullah, ale uz to taky mizi. Ale ani tam nemaji kamaradske certiky. Jak to ma ruzky, tak je to dabel.

Sorry, Dede, nechtela jsem zaplout od tematu, ale jak jsem prospala vetsinu vecera po terapii, tak fcil nemuzu spat ( a jsem na nemocenske, tak je to jedno), a cetla jsem si tvuj clanek, a ta strasidla mne zaujala, a tak jsem si myslela, ze treba nekoho zase zaujme neco mistniho koloritu.

LFSH 8.6.2007 9:35

Re: Re: Zkoušky

Já obvykle používám sušené - na účinek to nemá žádný vliv. Jenom, jak tak koukam , jsem zapoměla napsat, že se potom zakápnou včelím voskem (nejjednodušší to je svíčkou z včelího vosku - dají se bez problému sehnat.).

Beňa ml. 8.6.2007 9:35

Re: Jé, tatínek tatínka mé paní, toho co mluvil s paní Žofií a následníkem trůnu,

No jasně, dívadlo!!! Ono to někdy určitě tak muselo i vypadat,  že ho zrovna hrajeme, ale nehráli; vždycky  to byla scéna přímo ze života. Ale moc ráda bych si ho tam zahrála. Třeba k tomu ještě dojde. Akorát těch diváků z vlaku by bylo teď jaksi míň. Co si pamatuju z toho filmu, tam byly narvaný vokna....Ale žlutou chryzantému fakt nemáme, žlutý kopretiny by nešly? A taky nevím proč. Ale chtěla bych to vědět.

abyt 8.6.2007 9:32

Re: Re: Milá Dede,

Strašidla jsou! Je spousta hodných strašidel!

Medvídek 8.6.2007 9:27

Re: Re: Re: Chtěla bych se tam někdy vrátit a kouknout se jak to tam teď vypadá, leč nemám odvahu...snad z obavy, že mi to zkazí tu dětskou představu.

Tak jistě si lze říct že risk je zisk a třeba to tam bude nádherný a Kačer prožije srdíčkové kouzlo, ale většinou to tak nechodí.

Beňa st. 8.6.2007 9:19

Re: Jé, tatínek tatínka mé paní, toho co mluvil s paní Žofií a následníkem trůnu,

Jakube, s našimi kluky jsme tam jezdili už od batolecího věku, je fakt, že ohlídat se to muselo, ale jelikož jsme familie nádražácká, tak nějaké zásady jsme měly my se ségrou a snad pak i naši 4 kluci pevně zakódované, a tak nebyl problém... Jinak vechtr u trati má opravdu svou zvláštní atmosféru... Vždycky jsme si představovaly, že tam budeme hrát divadlo pro cestující z motoráčků jezdících občas kolem, ono to snad bylo i v nějakém filmu, ne? Žlutá chryzantéma, tak to nevím, ale ráda se dozvím.

Medvídek 8.6.2007 9:14

Re: Re: Re: strašidla a příšery jsou stvoření převážně městská a denní, bohužel!

Taky jsem na to koukal jako vrána. Připomnělo mi to jeden vtip, jen velmi volně a zkráceně převyprávím - přijde zákazník do obuvi a chce jedny určité boty a prodavač si nevrle povzdychne: "už jste dneska padesátej, komu říkám že tyhle boty už nevedeme protože o ně není zájem !"

Xerxová 8.6.2007 9:06

Re: Re: tak to neznám...

To nevím nevím - nejlepší smečka - ráno jsem jí hrabičkama majzla po pozadí - neb výkopy ve skalce se nesmí dělat ani na narozky. A kus ze "svého" koláče k snídani jsem si taky dovolila sníst...;-D;-D Ale k obídku nebudou granule, ale masíčko - aby z těch narozek něco měla;-)

Medvídek 8.6.2007 9:06

Re: Re: Re: Zkoušky

Před vstupem raději vyndat, aby zkoušející neměli pocit že je student nějakým zvláštním způsobem znevažuje.;-D

Medvídek 8.6.2007 9:04

Re: Re: Re: strašidla a příšery jsou stvoření převážně městská a denní, bohužel!

Pamatuju se jaké jsem měl šílené problémy názvy těch strašidel rychle a z hlavy přeložit kamarádce z Ameriky, ale když jsme tam pak přišli tak tam naštěstí byly cedulky kde to někdo chytřejší udělal.;-D

Tečka 8.6.2007 9:04

Re: NÁDHERA

 Naprosto stejné pocity, a jak zdepřítomní píší, nemusí být jeden dítě.Hodně dlouho jsem to prožívala taky, až jsem do toho řízla. Pravda, trochu mi pomohly okolnosti, ale byly i jiné volby.Je to trochu náročnější, ale každý den se vracím domů, ne někam do bytu, a ty nedělní večery si vlastně dost vychutnávám.

Xerxová 8.6.2007 9:03

Re: Re: tak to neznám...

Tak to dopiš - nejen pro nás, ale i pro něhoV. Uleví se ti

Jakub S. 8.6.2007 9:02

Jé, tatínek tatínka mé paní, toho co mluvil s paní Žofií a následníkem trůnu,

byl taky vechtr! Ve vechtrovně na vídeňské trati před Rohatcem. Jenže to před pár lety zbourali, božebožebože. Mít víkendovnu ve vechtrovském domku u trati - to by mi sedělo! Asi by tam ale byl problém s hlídáním batolat.

A - máte tam žlutou chryzantému? Nevíš proč? Víš?

Vakandi 8.6.2007 9:00

Re: tak to neznám...

Xerxová, uteklo to jako voda, dobře si na to pamatuju :-( ........ale žádné smutnění :-) Kosatce je rok VV takže vše NEJ NEJ NEJ hlavně zdravíčko, štěstíčko už holčička černobílá má, jelikož si ji adoptovala ta nejlepší smečka pod sluncem R^

Beňa st. 8.6.2007 8:56

Re: To je krása,

Nostalgické neděle... Kouknu do diskuze a co nevidím, Beňa ml. a náš vechtr... Nojo, hned mě  při čtení nádherného článku také napadly odjezdy z vechtru... Opouštěje náš ráj jsem se ohlížela pořád ke kostelíku na kopci, a před námi město, šeď a všední dny... No a co nostalgické neděle za času studentských? Chodila jsem v neděli večer vyprovázet kámošku na vlak a nádraží bylo plné študáků odjíždějích na intry... Já tedy na intr nemusela, školu jsem měla blíže, ale ta atmosféra končícího víkendu (často i pocit, že mě čeká písemka, zkoušení a mě nějak nezbyl čas na učení:-D), na tu nezapomenu ani po létech... A když jdu ještě dál do dětství, tak na babičky chaloupku jsem si taky vzpomněla - jak jsme lezly po žebříku na "ponebí" a štrachaly se tam v pokladech... Nostalgických nedělí se nemůžu zbavit doteď,  často jsou spojené s odjezdem potomstva, kdy barák plný ruchu najednou oněmí a jsou zase fuč... No a když na víkend nepřijedou, tak většinou vypadneme na chalupu a  zase se konají v neděli odjezdy zpět do města. Oddalujeme je, co to jde a když ona chvíle přijde, mám ke smutnění báječného parťáka.  Náš Gill je tak smutný, až srdce usedá a já mu zabořím nos do jeho huňatého límce a šeptám mu do ouška, že je mi úplně stejně jako jemu a svatosvatě slibuju, že jsme tu jsme zas jak na koni co nejdřív...

abyt 8.6.2007 8:56

Milá Dede

Opouštět místo kde zůstává moje duše...Většinu své dovolené vyplácávám na pondělky jen abych si užila ten pocit, že v neděli ještě nemusím!

Jakub S. 8.6.2007 8:55

Hele, ty si hleď svýho zápalu.

A Lsfh: přece Tě musím nějak oslovit, tohle nejde - ! Ty teď něco děláš v denním studiu? - Já sem na tuhle autosugesci a holčenčí kouzlení nikdy nebyl, mě se osvědčil - no, většinou -tento styl úspěchu u zkoušky: zakoupit si od mediků nějaké fermetrámy a meprobamaty, v kuchyňce si navařit čaj a střídat to s kafem a prochodit noc před zkouškou po dvousetmetrové střeše kolejí na Lenince a ráno  z  c h o d u  (to ženský neznají, tak říkají vojáci útoku přímo po příchodu, bez přípravy) ochlazen ranní chladem na fakultu. Pak to dospat nebo zapít. Zapít lze vždycky, že. I tajný bol, že sem nebyl oceněn. Ahoj.

veram 8.6.2007 8:52

Re: Re: Zkoušky

Jako náhrada sezonních květu se doporučuje až do vstupu do zkouškové místnosti držet mezi zuby větévku jehličnatého stromu, která by sbírala elektřinu z ovzduší.

Lucka V. 8.6.2007 8:50

Re: Re: strašidla a příšery jsou stvoření převážně městská a denní, bohužel!

To snad není pravda, byli jsme tam před několika roky, pro děti to byl úžasný zážitek a pro nás taky! Chudáci strašidýlka;-( 

Jakub S. 8.6.2007 8:46

Oaní D, to je úchvatné. Tohle slovo tady používám asi poprvé, ale je to tak.

Mám doma první vydání Díže mého milovaného Mahena - jedna z knih mého života (půjčit si!). Tam je taky o staříčkovi, jak zoufale vzpomíná na jeden mlýn v dlouhatánské lesnaté dolině na konci světa, po půlstoletí - kde cosi zažil - a vnoučkům zpívá najednou se strašlivým bezútěšným steskem: Petruchova dolina, ja danaj danaj danáj... malovaná dolina, ja dánáj... A nakonec - ale to nemůžu, četl sem to v sedmadvaceti, v tomtéž věku to Jiří napsal. Ale nebudu to zase rozbíhat kdovíkam. Prostě teď se mi to vynořilo.

Vlastně teď je to sto let, co to vyšlo - bože. Jako bych na  tom mém milované ztraceném začátku století byl. Ten by mi sedl víc než tenhle. Promiňte. Děkuju Dede.

Li 8.6.2007 8:38

Re: Re: Chtěla bych se tam někdy vrátit a kouknout se jak to tam teď vypadá, leč nemám odvahu...snad z obavy, že mi to zkazí tu dětskou představu.

Souhlas ;-) Před mnoha lety jsem dotáhla Jirku do své milované vesničky. Dům který kdysi dávno postavil dědeček je k nepoznání a návštěva u příbuzných? Hodinu před naším přijezdem umřela tetička......Byl to moc smutný návrat :-/

Medvídek 8.6.2007 8:31

Re: Chtěla bych se tam někdy vrátit a kouknout se jak to tam teď vypadá, leč nemám odvahu...snad z obavy, že mi to zkazí tu dětskou představu.

Nedělej to, smím-li radit. Myslím že už jsem tu vyprávěl jak jsem ne tak dávno podlehl podobné touze a vrátil se do míst které jsem v dětství nezřízeně miloval. Ten šok si nesu v duši dodnes.