Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
BTW: Dětský svět
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Kadlus 9.6.2006 9:31Re: Re: Nejhorší- úplně Provedu ! |
|
|
Alča 9.6.2006 7:53Naprostý souhlas a já si teď užívám nádherného období s mojí vnučkou. Právě včera u nás byly s dcerou na návštěvě a poprvé jsou od ní slyšela ono kouzelné "proč". Úplně mě to okouzlilo, protože se to krásně doplňuje s oním věčným "co je to". Je to ještě malá holčička, ale v očích už se jí občas objeví taková ta dětská moudrost a starostlivost - malé děti mají velmi mnoho námětů k přemýšlení a musí řešit velkou spoustu důležitých záležitostí. |
|
|
Bláža 9.6.2006 7:37Jéé, to je pěkné vzpomínání! Když jsem byla malá a na Štědrý den mi připravovali dárky pod stromeček, musela jsem jít k babičce do pokoje a dívat se z okna, jestli toho Ježíška neuvidím letět. Tak moc jsem se soustředila, že jsem ho nakonec uviděla! Má dětská fantazie zapracovala a dodnes si na tu bílou šmouhu, co letěla nad nádražím Praha-Vršovice vzpomínám! Můj syn, když byl malý, tak při večerní procházce, kterou jsme vždy absolvovali, tvrdil, že Ježíška viděl. Na otázku, jak vypadal, odpověděl: "Měl špičaté zoubky a jedl Tatranku." |
|
|
Fallowa 9.6.2006 9:26Re: Jéé, to je pěkné vzpomínání! Jo,taky si ráda vzpomínám na své dětství ve Vršovicích - do školky jsem chodila na Ruskou ulici(byla to vila,asi zabavená nějakým emigrantům) - vevnitř všechno obložené dřevem,na podlaze nablýskané parkety,mosazné kliky i knoflíky na zábradlí schodiště.Vzpomínám si,že jsem byla přesvědčená,že tam bydlela princezna,která si vzala krásného prince a odstěhovala se k němu |
.Na zahradě byla stará vrba,která měla větve až na zem - když jsem tam vlezla,byl to krásný,zelený domeček a já jsem byla přesvědčená,že to bylo obydlí nějaké víly|
|
Bláža 9.6.2006 10:04Re: Re: Jéé, to je pěkné vzpomínání! Já na to nádraží koukala z Nuselské strany- od "Forďáků" |
|
|
Kadlus 9.6.2006 7:30S omluvou všem, už jsem tady dlouho nebyl, milí Zvířetníci. Tak když poznámky k dětství, dovolte pozvání :text Nebo celé: text Sakra, jednomu to přijde líto, ne, že by u nás nebyla zvířátka, ale cukety nepěstujeme. Tak alespoň pro vnoučka o zvířátkách pohádky. Snad se nějaká vyvrbí. |
|
|
D.R. 9.6.2006 8:48Re: S omluvou Pane Kadlusi, proč nám něco takového nepoštete do Člověčin? Všichni bychom to ocenili...:))) |
|
|
zana 9.6.2006 8:59Re: Re: S omluvou nápodobně, je to moc napsaný a určitě by to spoustě lidí připomnělo jejich vlastní dětství - třeba úplně jiné, ale jejich ... Fakt je to moc pěkný. A článek taky, pohlazení na pátek. |
|
|
tojefuk 9.6.2006 6:22Dobré ráno, Zvířetníci! Pro oživení vlastních vzpomínek je dobrý mít po ruce vnuka, poslouchat, co se Vám snaží s malou slovní zásobou říct a pochopit, co se v něm děje! Moc pěkný článek! |
|
|
jenny 9.6.2006 8:57Re: Dobré ráno, Zvířetníci! Jo, jo, mám pětiletou vnučku a když vidím jak rodičovstvo někdy lamentuje nad jejími výstřelky, jsem potichu jak pěna,protože se vidím zase jako malá se všemi jejími gesty, rekcemi na svět , je jak moje zrcadlo vzpomínek, takže raději nic nekomentuju a jen žasnu, je to fakt pozoruhodné jak se mi moje chování v dětství pěkně vrací. |
|
|
LENKA S. 9.6.2006 9:19JENNY, MÁTE BŠTĚSTÍ, ŽE JE TO JEN VNUČKA. MNĚ MÉ DIVOKÉ CHOVÁNÍ VRACELA UŽ NAŠE MLADŠÍ DCERKA . OD ÚTLÉHO DĚTSTVÍ A STONÁSOBNĚ. ALE NESTĚŽUJI SI. VÍM, CO JE DĚDIČNOST ,ALE MÁM JEN OBAVY, CO ŘEKNOU DCERY, AŽ BUDOU MÍT JEŠTĚ DIVOČEJŠÍ DÍTĚ, NEŽ JSEM BYLA JÁ. A PRÁVĚ PROTO JSEM SVÉ PŘÍBĚHY SEPSALA. TAM NAJDOU VYSVĚTLENÍ A SNAD I POCHOPÍ SPRÁVNĚ. |
|
|
tojefuk 9.6.2006 11:25Re: JENNY, MÁTE BŠTĚSTÍ, ŽE JE TO JEN VNUČKA. ASPOŇ SI NEBUDOU LÁMAT HLAVU NAD TÍM "POM KOM TO DÍTĚ SAKRA JE!" |
|
|
LENKA S. 9.6.2006 14:14VÝSTIŽNÉ, TREFNÉ A JASNÉ. SNAD ANO. JÁ STÁLA ZATO, DCERA TAKY, TAKŽE.... VLASTNÍ BABIČKA( MOJE MAMI) TVRDOŠÍJNĚ A PRO MNE NEPOCHOPITELNĚ ODMÍTALA MLADŠÍ DCERKU HLÍDAT. ALE NAPNU VÁS, ZVÍŘETNÍCI. ZÁSOBÍM TÍM RADŠI ČLOVĚČINY, ABY PANÍ DAGMAR MĚLA DOST ČLÁNKŮ. |
