Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
BTW: Dětský svět
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
WWW 9.6.2006 11:18Re: jsem na světě od vždycky!!!! Napsala jsi to moc hezky Apoino. Take jsem mel podobne uvahy . V noci ,sam ve tme, fantazie pracovala ! |
|
|
tak tohle 9.6.2006 11:42Re: Re: jsem na světě od vždycky!!!! Moje úplně první vzpomínka je, jak klečím v kočárku a sleduju, jak se točí kola, a celé je mi to nějaké divné |
. Ovšem takovouhle hlubokou úvahu jsem nezmákla.
|
|
Apina 9.6.2006 12:49Re: Re: Re: jsem na světě od vždycky!!!! Těch vzpomínek je více, napřiklad, když jsem přišla prvně do jeslí, dali mi ručníček s červeným letadýlkem a řekli mi, že to bude má značka, dodnes můžu přesně popsat, jak ty jesle vypadaly. Obvykle jsem se tam dost nudila, nějak jsme si my děti ještě nedokázaly hrát moc odhromady. Jednou se mi chtělo také na velkou, ale nechtělo se mi říkat některé té úče, co tam byla. Tedy to byly zdravotní sestřičky, ale hodně nevlídné. Prostě mi to přišlo trapné se nějaké cizí ženské svěřovat s takovým problémem, ale nakonec jsem nevydržela, a bylo to v kalhotech, tedy spíše v punčocháčích. Když se šlo kolektivně na záchod, samozřejmě se na to přišlo, jedna ta úča se mě ptala, co to je a já jen odvrátila hlavu, že s tímhle nemám nic společného. Takže mi vrazila facku!!! |
|
|
Zdena bez psa 9.6.2006 13:07Re: Re: Re: Re: jsem na světě od vždycky!!!! Je neuvěřitelné, jak si děti ukládají do paměti detaily. Jednou jsme se jako dospělí dohadovali se sousedovic klukem o vzpomínkách. Já jsem ho zaskočila, když jsem tvrdila, že si pamatuji jeho maminku. Uvízl mi v paměti moment, ve kterém nám otevírala hlavní dveře a na pravé tváři měla znaménko. Jednoduchými počty jsme došli k tomu, že když umřela, já měla bez 2 měsíců 3 roky. |
|
|
Apina 9.6.2006 13:26Re: Re: Re: Re: Re: jsem na světě od vždycky!!!! Zdeno, já si pamatuji celou řadu věcí z doby, kdy mi bylo hluboce pod tři roky. Vždy šlo o nějaký v ten okamžik důležitý moment. Maminka toho sousedovic kluka v sobě musela mít něco, co stálo za to si pamatovat, třeba zrovna to znaménko na tváři. Mě třeby ty mé úvahy o tom, kde jsem se tu vlastně vzala zřejmě opravdu velice zajímaly a opravdu mě naštvalo, že babička si z takové vážné věci dělala legraci. A ty jesle - to už je okamžik, kdy jsem vlastně opouštěla na velký kus dne rodinné hnízdo, to je pro malé dítě docela velký šok, proto si to tak dobře pamatuji. No pamatuji si samozřejmě více věcí...... Zprostředkovaně také, když maminka odjela v mých dvou letech na půlroční stáž do Itálie. Na tu situaci jsem si vzpomněla o dva roky později, kdy jsem ji opět viděla s kufry v předsíni - identická scéna - a já okamžitě věděla, že je to na strašně dlouho (to byla ta vzpomínka ze dvou let) a jen jsem se jí ptala, jestli se ještě vrátí. |
|
|
Lída Š. 9.6.2006 9:59Je tu někde WWW? Musím Ti vyspílat |
|
|
tojefuk 9.6.2006 11:13Re: Je tu někde WWW? Máš už pod posedem tu matraci? |
|
|
Lída Š. 9.6.2006 11:14Re: Re: Je tu někde WWW? Nemám |
|
|
tojefuk 9.6.2006 11:16Re: Re: Re: Je tu někde WWW? Hazardérko! |
|
|
WWW 9.6.2006 11:15Re: Je tu někde WWW? Ahoj Lido. Boze to je krasa cist si na posedu a jeste mit kolem sebe lane. mel bych mi radost, ze jsi si tam ke cteni vybrala me histrorky, ale nemohu, zere mne zavist. To se tak nekdo ma ! Hezky vikend! |
|
|
tojefuk 9.6.2006 11:18Re: Re: Je tu někde WWW? Dobré předpoledne, WWW. Nemáš nějak míchaný šichty? |
|
|
WWW 9.6.2006 12:32Re: Re: Re: Je tu někde WWW? Ahoj tojefuku ! Nemam. Vstavam pravidelne pred jedenactou a pripravim obed hladove Magde. Ta dokluse v poledne a pak se zase vraci. Dnes jsem s obedem nemel zadnou praci ! |
|
|
tojefuk 9.6.2006 13:10Re: Re: Re: Re: Je tu někde WWW? Závidím bezpracný oběd! Copak to bylo za dobrotu? |
|
|
WWW 9.6.2006 13:27Re: Re: Re: Re: Re: Je tu někde WWW? Tojefuku, Magda nakrajela vecer veprovou panenku, naklepla ,osolila , potrela olivovym olejem a prolozila cesnekem .( ano ano Medvidku !!) Takze: pak uz k tomu jen prachobycejne mrazene hranolky ve fritaku a jako prilohu zeleny chrest, zase ze sklenice. Jak vidis, k priprave obeda jsem potreboval slabych 15 minut ! Radeji mam hranolky cerstve, ale to bych se nemohl podivat pred obedem na zviretnik a napsat neco. Hezky vikend tojefuku ! |
|
|
dalmatin 9.6.2006 13:32Re: Re: Re: Re: Re: Je tu někde WWW? Já zase závidím Magdě. Můj přednosta umí uvařit kafe, ale musím si o něj říct. Jednou jsem byla po operaci a on mi uvařil polévku ze sáčku, bramborovou. Aby ji vylepšil, dal do ní..... brambory. Z nemocnice jsem přišla v sobotu a ve čtvrtek jsem tiše pípla, že je moc dobrá!!!, ale opravdu už chci změnu. Doteď nás tato vzpomínka pobaví. |
|
|
zana 9.6.2006 13:37Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je tu někde WWW? já taky závidím. Jsem na tom podobně jako Dalmatin. Když jsem čekala synka, dostala jsem nějakou banální chřipku a protože jsem byla prvnička, lehla jsem do postele a bála se pohnout. No, ale ne dlouho, protože umřít hlady se mi nechtělo |
|
|
WWW 9.6.2006 14:04Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je tu někde WWW? Tak to ja devcata varim rad! Magda se casto vzteka, kdyz ji rikam, ze je sikovnej pomocnik, ze dela neobycejne pokroky. Ale to uz jsem jiste psal !! |
|
|
tojefuk 9.6.2006 14:43Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je tu někde WWW? Zmlsanost přímo k neuvěření! |
|
|
Jaja 9.6.2006 9:34Lebo Moja 4 ročná neter bola úplne božia, keď na jej otázku, či môže spať u Jaji, jej matka odpovedala "nie". Malá sa logicky opýtala prečo a jej mamička " lebo". Odpoveď maslej ma zabila " Ale mamiiiii lebo nie je žiadna odpoveď!!!!!!!!" |
|
|
Lída Š. 9.6.2006 9:31Pocity Když byl podvečer, bylo příjemné teplo a lehce pofukoval větřík, sluníčko se už uklidilo do pozice, že neoslňovalo, mělo (a má) to pro mě úžasnou atmosféru - nemám dost slov, abych jí popsala...Nasávala jsem to nádherno a říkala, že takto je to doma vždycky, a propadala jsem se steskem po domově, ačkoliv jsem doma byla. (a jsem). |
|
|
Rpuť 9.6.2006 9:20Lidi, tržte nám palce - Lízinka začíná rodit a Blesan si dělá hrozný starosti a chce mocí mermo dělat porodní babičku |
|
|
Lída Š. 9.6.2006 9:36Re: Lidi, tržte nám palce - Lízinka začíná rodit a Blesan si dělá hrozný starosti Držííííííím |
|
|
Fallowa s Ferdou 9.6.2006 9:38Re: Lidi, tržte nám palce - Lízinka začíná rodit a Blesan si dělá hrozný starosti Rputi,držíme všechny palce i tlapky,aby všechno bylo bez problémů a chlupatá porodní bába se chovala rozumně |
|
|
zana 9.6.2006 9:41Re: Lidi, tržte nám palce - Lízinka začíná rodit a Blesan si dělá hrozný starosti držím |
|
|
Rpuť 9.6.2006 9:46Právě, že až moc schopná a Lízinka by to nemusela akceptovat.:))) Průběžné hlášení podám, zatím se Líza zklidnila. Připravila jsem jí "porodnici", ale zatím mi sedí na lejstrech a trvá na tom, že mám být po ruce |
|
|
Zdena bez psa 9.6.2006 10:50Re: Právě, že až moc schopná a Lízinka by to nemusela akceptovat.:))) Jéééé Rputi, kéž je všechno OK. Když jsi to napsala, tak mne začalo mrazit. To jsem si chtěla alespoň jednou v životě dopřát kočičí mimi. Mína rodila na Velký pátek a pak ještě večer a v noci a ráno se narodilo jedno a pak nic. Kontrakce jako hrom. .... No tak dost. U Tebe to půjde jako po másle. JÁ TO CHCI a CHCI a bude to krááááásné |
|
|
Rpuť 9.6.2006 10:57Zdeno, mělo by to být dobré. Vždyť už jsou to čvrté v řadě jen za dobu, co je u nás a to už určitě nějaké měla před tím. Zatím se neděje nic jen se pořád olizuje a připravuje a cape za mnou, kam se hnu. |
|
|
tojefuk 9.6.2006 11:15Re: Zdeno, mělo by to být dobré. Nelam si hlavu, ona Ti dá vědět, až bude fofr! |
|
|
evam 9.6.2006 16:16Re: Re: Právě, že až moc schopná a Lízinka by to nemusela akceptovat.:))) V Hrabalově povídce rodí kočka vždy u tatínka v posteli a ten říká, že z Militky vystupovala koťata jak z autobusu.... tak přeji,ať je to také takové..... |
|
|
Lucka V. 9.6.2006 9:17dětská logika Pozorovat vývoj malého človíčka je úžasné. Ty dvě starší cácorky už budou za 2, resp. 3 roky plnoleté. Jejich pojetí světa je občas taky úžasné, ale nejvíc nás vždycky dostane ta nejmladší, teď sedmiletá. Třeba loni, když jí umřel děda, můj tatínek. Přišlo to poměrně nečekaně, dopolední smutná zpráva z nemocnice, vyřizování nezbytných formalit, hrůza, jak to odpoledne řeknu mamce a holkám, no nic moc. Z práce a ze školky jsme s Péťou jely na kolech, povídaly jsme si a já jsem se odhodlala jí to říct. Dědu měla moc ráda, přesto že se pořád snažil doma všechno organizovat i nám, měl zlaté srdce a jeho nejmladší vnučka pro něho byla vším. Čekala jsem od ní smutek a pláč. Opravdu posmutněla a zamyslela se: A to teď bude děda duch a bude lítat na obláčku?" Potvrdila jsem jí, že to tak nějak bude. ,,Ale to už si nebudeme moct povídat a nebude nám nikdo radit, jak máme co dělat." Najednou se jí rozsvítiy hvězdičky v očích a vypadlo z ní: ,,Ale vlastně to nevadí, on teď aspoň bude moct organizovat život Ježíškovi, on ho tam už asi potřeboval!" A s touto filosofií jsme tuto událost přestáli v pohodě všichni včetně maminky. Nestala se tragédie, děda už tady udělal všechno, co potřeboval, teď už je ho asi potřeba někde jinde a bylo by sobecké trápit ho slzami a smutněním. |
