Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
BTW: Dětský svět
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Jakub S. 12.6.2006 1:03Re: Ja si nemuzu pomoc... Joj, to je taky rozkošná fantazie... Prosímvás (to já takto píšu), navrhněte francouzskou verzi, resp. - jak jsem vytušil - savojskou (předpokládám, že je to s Váma spojeno zeměpisně, nikoli dynasticky). - By/for gullies into the draught - paní Hano z US středozápadu či odkud: jak by na tuhle natvrdo servírovanou krásu reagoval normální US citizen, prosím? Mám za to, že by se zhrozil a představil by si něco jako dokonce i na Nazi poměry přehnanou zábavu SS-Oberuntersturmunddrangstandartenfuehrera Novatscheka z Mauthausenu. - Promiňte mi tu chucpe, že jsem si dovolil se trochu mezi vás tady zapojit. Mně se tady velice líbí ale - a taky bych případně eventuleně možná konečně snad mohl občas i něco připindnout... |
|
|
Kardiak 12.6.2006 17:59Re: Re: Ja si nemuzu pomoc... Určitě,Jakube.Tady jsou dveře otevřené všem,kdo v dobrém přicházejí |
.|
|
tojefuk 9.6.2006 11:11Furt jsem měl dojem, že jsem včera něco vynechal, tak jsem se vrátil do komentářů. Fallowo, ten verš náš mladej zná! I když ho zatím víc bere cesta na Okoř. |
|
|
Vakandi 9.6.2006 10:50Smutná zpráva a prosba Mojí kolegyni z práce se včera stalo hrozné neštěstí. Její dcera chtěla zabránit svému chlapci v sebevraždě, chtěl skočit ze sloupu vysokého napětí. Ona vylezla zaním, jeho trefil proud a připádu jí strhnul s sebou. Prosím všechny, aby drželi palečky,aby se oba dva uzdravili, děti jsou v Praze v nemocnicích. Ono to držení tady funguje, tak se nezlobte že s tím otravuju. Moc děkuju. |
|
|
Lída Š. 9.6.2006 10:52Re: Smutná zpráva a prosba Držím |
Tady to skutečně funguje|
|
veram 9.6.2006 10:58Re: Re: Smutná zpráva a prosba Držím,držím, držíííííím |
|
|
Rpuť 9.6.2006 10:59No jo! Taky držim! |
|
|
Zdena bez psa 9.6.2006 10:57Re: Smutná zpráva a prosba To je velice vážné, kolik jim je roků? |
|
|
Vakandi 9.6.2006 10:59Re: Re: Smutná zpráva a prosba Děvčeti je 15 a klukovi ( praštěnýmu, co ho to napadlo? |
) je 16 let. On by měl být popálený na rukou a těle ona je hodně polámaná.Spadl na ní. Přišlo mi mailem, že je to i na Seznamu .....|
|
Beňa 9.6.2006 11:06Re: Smutná zpráva a prosba
|
|
|
tojefuk 9.6.2006 11:09Re: Smutná zpráva a prosba Přidávám se s palcama! Ty telecí léta jsou snad dědičný! Co asi bude náš mladej dělat za deset let, když už teď má nápady, ře by ho jeden rozškub jak daňovou upomínku! Vakandi, chtěl jsem se něco zeptat, radši počkám, až se z toho trochu oklepem! |
|
|
Vakandi 9.6.2006 11:37Re: Re: Smutná zpráva a prosba Klidně se ptej. |
|
|
tojefuk 9.6.2006 11:55Re: Re: Re: Smutná zpráva a prosba Stalo se. U jelenů, vedle. |
|
|
Xerxová 9.6.2006 11:12Re: Smutná zpráva a prosba Držím palečky, snad to dobře dopadne. |
|
|
tak tohle 9.6.2006 11:38Re: Smutná zpráva a prosba taky držím, mně takhle odešla v osmnácti kamarádka, je to děsný, ale v tý době se člověku roděj v hlavě strašlivý věci. Ty děcka mají ale jednu výhodu, jsou ještě fyzicky neopotřebovaný, dost vydržej |
|
|
Lucka V. 9.6.2006 11:54Re: Smutná zpráva a prosba Držíme všechny palce a tlapky, ať se ti dva dají brzy dohromady a zjistí, že na světě je moc krásně na to, aby člověk v tomhle věku odcházel dobrovolně! Když na ně budeme myslet všichni, tak to přeci fungovat musí, ne? Prosíííím |
|
|
Vakandi 9.6.2006 12:26Re: Re: Smutná zpráva a prosba Lucko V. v to doufám, že když si to bude přát hooodně hodných lidí, že ta pozitivní energie zabere.... |
|
|
Jajka 9.6.2006 12:19Re: Smutná zpráva a prosba Taky držíme všechny palce, i s kocourem, jsou to léčitelé..... |
|
|
jiný Honza 9.6.2006 12:19Re: Smutná zpráva a prosba Držím palce, jsou mladí, mladé tělo zvládne hodně. |
|
|
Hanka 9.6.2006 12:23Re: Smutná zpráva a prosba Přidávám se, taky posílám hodně sil. Bohužel se ve své práci s takovými dětmi potkávám a vím, že je napadají různá zkratkovitá řešení. |
|
|
dalmatin 9.6.2006 13:18Držím !!!!! |
|
|
LENKA S. 9.6.2006 13:45DRŽÍM VŠE, CO DRŽET MOHU. JENOM AŤ TO TY DĚTI PŘEŽIJÍ!!!! 2 MLADÉ A ZKAŽENÉ ŽIVOTY NAJEDNOU- TOJE HRŮZA A DĚS. PTÁM SE JENOM PROČ, VŽDYŤ ŽIVOT JE TAK KRÁSNÝ......I KDYŽ SKORO NEVIDÍM, NEMOHLA BYCH TOHLE RODINĚ UDĚLAT. MLADÍ JSOU ALE MÉNĚ PSYCHICKY ODOLNÍ, PROTOŽE ČASTO VELMI VYČERPANÍ A VYSTRESOVANÍ. |
|
|
tosca (Hela S.) 9.6.2006 13:55Re: Smutná zpráva a prosba Držíme všechny palce i tlapky. |
|
|
Vakandi 9.6.2006 13:59Re: Re: Smutná zpráva a prosba Díky moc. V pondělí vás poinformuji jak na tom jsou. Pevně věřím, že tolik dobrých lidiček hodně zmůže. Ještě jednou díky ! |
|
|
Alča 9.6.2006 14:25Já můžu držet jenom palce (protže ploutvičky, packy, kopýtka a tlapky u nás nejsou) ale budu se moc snažit a snad to trošinku pomůže ... |
|
|
Iva 9.6.2006 14:58držíme palce a tlapky |
|
|
evam... jistě, to se ví.... 9.6.2006 16:06Re: Smutná zpráva a prosba
|
|
|
Lucka 9.6.2006 18:16Vakandi, četla jsem to na Seznamu dneska ráno... Je to děs. Mně se před rokem zabil kamarád, bylo mu 23 let a nikdo neví, proč |
Našli ho až druhý den večer oběšeného.. Držím těm dvěma palce, mají dobrou šanci se z toho dostat... |
|
Jakub S. 11.6.2006 22:56Re: Smutná zpráva a prosba Hrozně držím, už co jsem to četl v novinách. Jsem dvojnásobný (a ne tak starý) vdovec - život je na drátečku a každý je unikátní... ale že vůbec někdo neví, co je VN, to je nad mé chápání. A z tak pitomého důvodu - Jedna úžasná báseň jednoho kalifornského chlapského básníka z 60. let je o drobných začátcích... a končí: ...a vždycky, vždycky to končí řinčením skla a děsným výkřikem... |
|
|
Apina 9.6.2006 10:01jsem na světě od vždycky!!!! Abych to vysvětlila -tedy WWW by na to napsal něco, nad čím by nám tu smíchem slzely oči, ale to neumím, WWW nemám tvůj vypravěčský talent, takže píšu, jak to jde - byly mi asi tři roky, což vím poměrně přesně, chodila jsem ještě do jeslí, nicméně po obědě, nebo když měla volno se o mě často starala má milovaná babička. Jednou mě uložila po obědě do postele, že mám spát, ale já samozřejmě nespala. Najednou jsem začala přemýšlet, odkud jsem se tady vlastně vzala. Tak jsem to vzala vědecky, vzpomínala jsem, co jsem dělala dříve, takže jsem věděla, co jsem měla ráno k snídani, co jsem dělala včera, předevčírem a tak dále..... Došla jsem k okamžiku, kdy už jsem opravdu nevěděla, co jsem dělala před poslední událostí, na kterou jsem si vzpomněla. Ale ten začátek tedy opravdu nikde v mé paměti nebyl ... tudíž jsem vydedukovala, že jsem tu asi vždycky byla a když mě babička přišla "probudit", tak jsem jí hlásila "Babičko a víš, že jsem tady od vždycky??" Ta z toho ale měla jen velikou legraci (což se mě dost dotklo) a asi si říkala, jakou to dítě má fantazii. Vůbec nepochopila, že jsem řešila vážný vědecký problém :-))))) |
