24.6.2024 | Svátek má Jan


105 PLUS: Dvě zahrady, rok 2021 podruhé

29.7.2021

O svých zahradách jsem psala na samém počátku května (zde na tomto odkazu). Uběhly tedy tři měsíce a sama se při prohlížení fotek nestačím divit, jak moc se zahrady změnily. Tak předně do hlavní zahrady přibyl objekt, o kterém jsem se zmiňovala na konci minulého článku (a psala jsem o něm zde). Zpočátku jsem v koutku duše měla tak trochu pochybnosti, zda můj totem není nějaká samoúčelná věc, ale už si nedovedu zahradu bez něj představit. A věřím, že tam bude zapadat dobře, i když na podzim nabořím symetrii záhonu, který chci trochu rozšířit a za ním vytvořit malý palouček. Zelenina se tím definitivně přestěhuje do zadní zahrady a v té hlavní bude jen drobné ovoce a okrasné rostliny.

Zadní zahrada, která se začátkem května zdála být velká, je teď plná obřích rostlin.

Zahrada, červenec 2021

Nevím, zda to bylo chladnějším a deštivějším jarem, nebo je to tím, že na zadní zahradu dopoledne nesvítí slunce, protože na východní straně přiléhá k sousednímu domu, ale všechny patizony, cukety, dýně, okurky, mangold i zahradní lebeda dosahují rozměrů nevídaných. Nutno ovšem podotknout, že většinu rostlin se vysazovala či vysévala opakovaně, protože i invaze slimáků je letos neobyčejně silná, a tak jsem měla strach, že letos vůbec žádná úroda nebude. Chránila jsem sazeničky plechovkami od fazolí s uříznutým dnem, ale marně. Napřesrok nebudu lakotit a pořídím si doporučované širší a vyšší válce z měděného plechu. A taky hlístice proti slimákům, které jsem nemusela dávno předtím, než mi začali požírat rostliny.

Téměř všechny cestičky mezi záhony zmizely pod velkými listy a záhony samé jsou pokryty podivuhodnou směskou rostlin. Jestli jsem se v něčem přiblížila permakulturnímu pěstování, tak je to právě tohle. Občas jsem podlehla nadšenému vychvalování výtečné chuti některých listů či plodů a vysadila si mně dosud neznámé plodiny. Červenou lebedu už nezopakuji, naopak bobu určitě vyseju více. Keříčkové fazole rozhodně nedám na záhon spolu s patizony, a těch nebudu vysazovat pět, dva bohatě stačí. Abych eliminovala plevel, kterému se v zušlechtěné zemi velice dobře daří, hlavně svlačci, musím přidat na podzim větší vrstvu slámy a ta sláma musí být jednak všude, jednak musí být vytřepaná, abych nemusela vytrhávat celé lány žita, které vyrůstá jak ze slámy, tak z mulče na cestičkách.

Hokkaido určitě opět vysadím u kari sítě, opřené o zeď, a dopřeju mu víc kompostu a také posekané trávy. V té mám letos brambory, které jsem vysadila do slámy, bohužel až později na jaře. Teprve teď mi většina z nich bíle kvete a tak se těším, že snad koncem srpna nějaké domácí brambory sklidím. Zatím jsem ještě nenašla odvahu se podívat, zda v hromádkách zaschlé trávy vůbec něco roste.

Definitivně jsem si potvrdila, že jsem více nadšenec, než řádný pěstitel. Nemám zapsáno, co jsem kdy kam dávala – to je tedy tak trochu způsobeno i tím, že jsem kvůli slimákům výsadbu několikrát opakovala. Velkým překvapením pro mě například bylo, když se bílé kedlubny, esteticky zasazené na střídačku s těmi modrými, začaly vyvíjet prapodivně, až se z nich nakonec vyklubalo hlávkové zelí. V zahradě se rázem objevilo hejno bělásků, a protože jsem nevěděla, co bych s nimi asi tak mohla dělat, chodila jsem je obdivovat. Následkem čehož se mi vytvořilo zelí dírkaté a vůbec nějaké podivné, plné molic. Ty napadly i vytrvalé vzácné kapusty, pro které jsem si jela až k Měchenicím, ba i kapusty růžičkové, které jsem chtěla mít na zimu.

Zahrada, červenec 2021

Z Měchenic jsem si přivezla i čekanku a jakýsi plevel, který se mi vesele rozrostl po záhonu pod keříčkovým černým rybízem a nyní tvoří zelené lůžko pro malé melouny, jichž je spousta, skoro jako malých strakatých rybiček, které se mi nečekaně vylíhly v jezírku. Černý rybíz na kmínku mi bohužel zlomil silný vítr ve chvíli, kdy byl celý obsypaný plody. Zkusím ho na podzim zasadit znovu a doufám, že vydrží.

Také jsem zkusila zasadit jedno rajče až dozadu ke zdi, kde je málo slunce. Je vysoké jako já a má spoustu plodů, přestože se vedle něj rozmachuje rebarbora. Tu jsem jako prťavoučkou zasadila na jaře vedle kompostu a zjevně je s tím místem spokojená. To samé bohužel nemůžu říct o své vytoužené sloupovité hrušni, která chytla rez od starší sousedky. Taky jedna z třešní, ta vyšší, na jaře špatně obrazila. Listy má jen ve spodní části a marně vyhlížím výhon, ze kterého bych vypěstovala nový terminál.

Ale přes všechny dílčí neúspěchy jsem spokojená. Sklidili a snědli jsme hrášek i ředkvičky, když potřebuju, vytáhnu si ze země mrkev, a brzy budu sklízet česnek. Cukety mám žluté i zelené, dýně sice asi budou obě špagetové, ale bude jich hojnost. Papriky v pytlích nejsou nic moc, ty se mi prostě stále nedaří, ale jsem nadšená z rajčat. Dozrávají v přední zahradě a je jich tolik! Je to jako náplast na bolest z loňského roku, kdy mi je plíseň zlikvidovala už v půlce července ještě dřív, než stačily začít červenat.

Zahrada, červenec 2021

Máme maliny a malé jahody, rybíz se urodil, i angrešt. To všechno je báječné, ale mě asi ze všeho nejvíc těší, kolik života v zahradě je. V rybníčku mám rybičky, žabáka Bedřicha, vodoměrky, potápníka a bezpochyby i další havěť, taky jsem nad vodou viděla létat modrou vážku. Běhají tu ještěrky, chodí k nám ježci i přátelské kočky z okolí. Létá sem spousta ptáků, dokonce i strakapoudí pár tu vídám. A spousta hmyzu a motýlů tu poletuje. Na komuli hodují dlouhozobky svízelové a na hrachory zase létá drvodělka svízelová. Různé druhy včel a čmeláků si nacházejí to své na různých rostlinách a já jsem šťastná, jak to u mě bzučí a žije.

Zahrada, červenec 2021

Střídám podle sluníčka či podle nálady různá posezení na zahradě a jak s oblibou říkám, provozuju zen. Je to to nejlepší zaměstnání na světě. Pokud mě tedy nezvedne z křesla či lavičky nějaký ten plevel či nápad, který musím hned prověřit a proměřit. Něco nového vymýšlet a realizovat, to je skoro tak bezvadné, jako dělat zen.

Dívám se teď z okna. V podvečer maličko, skoro nepatrně sprchlo, ale nyní je nebe i zahrada celé růžové. Je krásně. Na zahradě i na světě.

Zahrada, červenec 2021

Foto: Vave

Další obrázky najdete zde:

https://vave-ri1.rajce.idnes.cz/Velka_zahrada%2C_rok_2021_podruhe/

https://vave-ri1.rajce.idnes.cz/Zadni_zahrada%2C_rok_2021_podruhe/

Osobní stránky autorky: http://www.vaverika.blogspot.com/

Vave Neviditelný pes



KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více... 
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !