Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ZLATÁ PADESÁTÁ: Holič
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
JIRKA 18.2.2009 0:27Holič - účesy v r.1968 Po okupaci v.r.1968 byly "účesy": na HAVLA na KOHOUTA na JEŽKA. Tenkrát to bylo o zlatou mříž! |
Karel Ulík 11.2.2009 18:10Ústav v koncích O původu úsloví NA HAVLA neví ani Ústav pro jazyk český. Připomínám ještě kadeřnických výraz z let padesátých NA EMANA. To ale- pokud mě paměť neklamne- je podle svérázného žižkovského holiče Emana Kodyma. |
Pamětnice 10.2.2009 14:03Na havla Na havla - to bylo podle Havlíčka Borovského! |
Pamětnice 10.2.2009 14:01Na havla Pane Neff, na havla - to bylo podle Havlíčka Borovského! |
Klokan03 8.2.2009 22:21Dělají se ještě žiletky Astra? Říkalo se o nich, že jsou výbornéna prostatu. Při holení to tak tahalo, že odpadly potíže při močení. |
Viktor V. 8.2.2009 21:28Holič U pana Krátkého v Plzni stál holič pro osmiletého kluka 1 korunu, po měnové reformě 2 koruny. Důvod: zkvalitnění služeb, i když krámek byl stále stejný až do odchodu pana holiče do penze. |
Juraj P. 8.2.2009 19:21Dlouhé vlasy Naši kantoři vyznávali ještě v průběhu celých šedesátých letech stalinskou definici chuligána: "Chuligán je mladý člověk s dlouhými vlasy, sedící v parku na lavičce (nebo na zábradlí) a hrajicí na kytáru". |
Jura Jurax 8.2.2009 18:12Holič No jo, asi tak v osmé třídě - rok 1962/63 - jsme byli buzerováni kvůli účesu na ježka, jenž byl populárním, leč odsuzovaným z ideovým pozic - tento účes prý nosili imperialističtí vojáci, najmě americká námořní pěchota (pamatuju si to proto, že o americké námořní pěchotě jsem tehdy nic nevěděl a to spojení mi přišlo nelogické - po moři se přece nechodí). Až tak o tři roky později trochu zatálo a vyšla knížkasz pera tuším nějakéh Griffitha o Guadalcanalu ... Zpět k vlasům - v letech 1966 a výš jsme naopak byli buzerováni za vlas neúměrně dlouhý (kdepak háro, jen vlasy přes límec - jako raní Beatles) a byli jsme nabádáni ke slušivému účesu na ježka ... tempora furt mutantur ... kdo se znelíbil třídní profesorce, byl vyzván, aby se nazítří dostavil slušně ostříhán - a kdo neuposlecjl, mazal se druhý den ostříhat a měl neomluvenou hodinu ... ale co pamatuju, stalo se to za tři roky SVVŠ v naší třídě jen jednou - ve třídě výrazně převažovaly dívky ... |
joe 8.2.2009 17:54Rotační kartáč Připomínám ještě jeden holičský nástroj, který jsem několkrát viděl v akci. Na konci exekuce po ostříhání atd. vzal holič do rukou kartáč ve tvaru válečku na nudle s šikmo uloženými držadly a přiválcoval postupně několika tahy všechny vlasy odpředu dozadu dotyčnému k lebce. Vesměs se to týkalo lidí nad 60 let. |
R.J. 8.2.2009 14:58Mám to dnes stylové, ke vzpomínání škubánky k obědu. Jenom jsem jich snědl trošku více, řádně posypal mákem, omastil sádlem, jen to do mě padalo. K tomu sklenice mléka, přece jen to lépe klouže do krku, on mák to sádlo vypije. Večer si dáme opečené na sádle s hořčicí, k tomu salát z jogurtu a okurky, dobře opepřit, to zas bude "nářez". Škubánky dost zmizely, málokdo je dělá, většinou jen lidé vzpomínají. Co u Vás přátelé ? Dnes je to legrace , udělat škubánky, kdo má elektrický ruční hnětač, je to hned, když to babička míchala vařečkou, dalo to práci, to vymíchání, ruka bolela. Takže příště ke vzpomínání, také vzpomínkové jídlo.Jinak se u nás škubánky dělaly, když se pralo, bylo to rychlé, syté a nedalo to moc práce,krom toho míchání. Přeji diskutujícím dobré zažití oběda. |
JIRKA 8.2.2009 12:23Holičí kdysi a dnes Jsem starší generace a tak rovněž i já pamatuji stříhání za 10Kč a pak po měně za dvojku u p.Pecky v Miličově ulici na Žižkově.Používal pouze nůžky,hřeben a "ruční" mašinku.Dnes se vás zeptají na "délku" vezmou el.strojek,za deset minut to máte za sebou.A cena?I 70.-Kč!!Holit se od jisté doby nesmí z důvodu šíření AIDS.Snad to ještě plat. Když jsme s kamarády začali chodit do tanečních,psal se rok 1957!,tak byla móda kudrnartých hlav,tak jsme chodili k holiči kde nás kulmovali a pod.Cenu si nepamatuji,ale jako učeň jsem si to mohl každý týden dovolit.Hlavně,že se to dívkám líbilo. Pane Neff!Děkuji za prostor! |
PEPAPEC 8.2.2009 18:59Re: Holičí kdysi a dnes To já chodil v 60letech do Italský P-2....to se stříhalo za 3Kčs....když jsem chtěl ježka...tak sem mazal domu ještě pro dvojku....sic to stálo 5Kčs......protože se kulmovalo....takovejma polonužkama...kulmou...která se nahřejvala..na takovém plyn. hořáčku.....docela ...... |
Milan Šmíd 8.2.2009 10:28Díky za vzpomínku, při které se mi vybavily další detaily, na které jsem si nevzpomněl, když jsem před lety také na internetu vzpomínal na holiče. http://www.louc.cz/04/1160121.html |
es: 7.2.2009 22:55clanek me pripomel es: Voslovku Paleni vlasu brezovou vodu a vlasy na hlave.... |
Líza 7.2.2009 18:42Kadeřnictví ve třicátých a čtyřicátých letech Nikdy nezapomenu jak při různých příležitostech jako bylo např.Boží tělo, biřmování,první zpověď mě maminka odvedla do kadeřnictví k paní PÓČOVÉ a ta mě železem nahřívaným nad plynem kouzlila na vlasech kudrlinky a kohoutky a při biřmování dokonce tři kohouty na temeni hlavy.Oblékla mě do bílých šatů,dala do ruky košíček,nebo svíčku,případně kytičku a já v bílých podkolenkách jsem musela do kostela kde některá z církevních slavností ´byla.Strašně jsem se styděla,v duchu zuřila ale musela jsem. Diky,že jste mi připoměl dobu mého dětství,kde auto projelo ulicí sotva jednou za měsíc.Srdečně Vás zdraví L |
honzak 7.2.2009 18:52Re: Kadeřnictví ve třicátých a čtyřicátých letech musím vzpmenout Jiřího Šlitra - "bíle mě matička oblékala, kdyže jsem šla tenis hrát"! Moje sestra měla někdy 1957 na Bpží tělo cukrový košíček na ty růžové lístky a z nudy při čekání ho rozkousala... |
Mirek 7.2.2009 17:27jsem nadšený Jsem nadšený z úrovně této diskuse. jde to i bez sprostoty a urážek, díky pane Neff!Jsem pamětník, jako chlapec jsem chodil k holiči za protektorátu k p.Buriánovi. Bylo to v Brně na Hvězdové ul. Stříhání stálo 2 kč. Nad zrcadlem byl výrazný a nepřehlédnutelný nápis :"Děkuji že nemluvíte o politice" Zato o fotbalu se mluvilo pořád, probírala se sestava SK Židenice velice důkladně. Výhoda tohoto klubu byla v tom že nakaždém domácím zápase bylo trvale nejméně 10.000 lidí. Prah nedovolila aby brńáci sestoupili. jeden rok byl pro Židenice jasně sestupový,a tak přišli z Prahy pánové Vycpálek, Galáb, Dědič a nakonec v rozhodujícím zápase Slávie i s Bicanem ,Kopeckým atd. v Brně prohrála 2.4. A sestupoval Polaban Nymburk. Návštěvy byly velice důležité. I hostující klub z nich měl slušný podíl. |
Moravec 7.2.2009 18:25Re: jsem nadšený Stříhání stálo 2 kč za protektorátu ? |
Radekter 7.2.2009 18:28Re: jsem nadšený proč ne? |
Moravec 7.2.2009 20:12Re: jsem nadšený Protože ne. Žádná kč neexistovala. |
J.G. Pašek 7.2.2009 20:57Protektorátní koruny byly . . . Uč se dějepis! |
J.G. Pašek 7.2.2009 20:57Re: Protektorátní koruny byly . . . |
doktor 7.2.2009 22:06Re: Protektorátní koruny byly . . . Pane Pašku, i za Protektorátu B+M se korunám říkalo "kačky". Raději přemýšlejte, jak budete říkat euru: dvě Euro nebo dvě Eura? Deset Euro nebo deset Eur? A do toho ještě anglické "Juro" a německé "Ojro". Svět je ještě pořád pestrý. Naštěstí. |
Han 8.2.2009 8:12Re: Protektorátní koruny byly . . . Já jim říkám Éčka. |
R 8.2.2009 8:53Re: Protektorátní koruny byly . . . Já jim říkám uro, množné číslo ura. |
Moravec 8.2.2009 10:55Re: Protektorátní koruny byly . . . Uč se číst Pašku! Hned na prvním řádku najdeš jak se ta měna jmenovala. |
Jura Jurax 8.2.2009 0:17Re: Protektorátní koruny byly . . . Protektorátní koruny nebyly Kč, nýbrž jen K |
J.G. Pašek 8.2.2009 18:12Re: Protektorátní koruny byly . . . To je pravda, že se používal za protektorátu symbol K . . . ale na začátku protektorátu se stará Koruna Československá používala. Po čase začali československé bankovky kolkovat kulatým dvoj-jazyčným razítkem Protektorát Čechy a Morava . . . Dvoj-jazyčné Koruny přišly mnohem později . . . pochopitelně Marky se používaly hned . . . Po 1942 atentátu na Heydricha, Hitler vypsal odměnu 1 milion Marek za informaci, což se objevilo u Bati na Václaváku a tisku . . Odměna 10 000 000 Korun, což bylo cca 350 000 USD a zakrátko česká vláda k tomu přidala 10 000 000 Korun = sakumprásk cca 700 000 USD . . . V říši a protektorátu vše bylo na lístky, takže udavač za tu odměnu si mohl pořídit luxusní byt, restaurace, kožešiny a podobné blbosti . . . Koncem války, na černém trhu 1 cigareta stála 20 korun . . . |
doktor 8.2.2009 19:03Re: Protektorátní koruny byly . . . Čtvrtinu těch peněz udavač parašutista Karel Čurda skutečně dostal. Stal se z něj statkář, po válce vlastizrádce a 29.4.1947 (bylo mu 36) oběšenec. |
J.G Pašek 8.2.2009 20:45Re: Protektorátní koruny byly . . . Ano, Čurda dostal 5 milionů a jeho kamadád parašutista Gerik také dostal 5 miulionů . . . byli oběšeni ve stejný den . . . těch druhých 10 milionů rozdali několika malých udavačů . . . Peníze Čurdovi a Gerikovi uložili na knížku v Kreditanstalt der Deutschen a mohli si vzbírat max. 30 tisíc měsíčně, což byla obrovská suma . . . . Čurda se zbavil manželky a syna, přejmenoval se na Jerhot a vzal si sestru vysokého oficíra gestapáka Ereta = druhá manželka . . . Komisař Fleischer chtěl, jehož dceru Gerik učil anglicky, se přimluvil, aby Gerik dostal těch 5 milionů odměnu a chtěl aby si Gerik za tu odměnu koupil velkostatek . . . Čurda žil v Praze v bytě, časo byl opilý a dobře sloužil gestapu proti českému odboji . . . |