16.6.2024 | Svátek má Zbyněk


Diskuse k článku

PŘÍRODA: Želvička

V želvím výběhu na zahradě máme čtyři samičky zdejších krabičkových želv „box turtles“ (Terrapene carolina carolina). Nejstarší z nich je Slider, která se u nás v roce 1997 narodila.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
A. Zemanová 12.8.2020 7:38

Milá Maričko, to je úžasné, jak citlivě žijete s přírodou a v přírodě. Vaše laskavost je mi velkou inspirací a je taky velkou nadějí pro všechny. V

M. Crossette 12.8.2020 19:57

Děkuji moc milá Vave !

Z. Yga 11.8.2020 15:47

Milá Maričko, po shlédnutí fotek mi bylo hned jasné, že je u vás nový mimísek ;-D, tentokrát opravdu miniaturní. A už se pozná, zda je to on anebo ona?

Na první želvu Slider nejde zapomenout - je s podivem, jak vyrostla, když původně byla taky taková mrňka.

A jak už řekly předřečnice - jste opravdu důstojní následovníci sv. Františka z Assisi . V

M. Crossette 11.8.2020 19:36

Hromadně všem děkuji za to "světské přirovnání", až se pýřím, ale moc mě vaše pochvaly těší.

YGO, děkuji. Všechny velké želvy znají můj hlas, když mají hlad, na přivolání "peláší pod lavici" :-) Ale když je vezmu do dlaně, leknou se a zaklapnou. Sice po chvíli zase vystrčí hlavy, ale snaží se mi z ruky slézt. Ne tak Slider, ta na mé dlani hlavu nechová, nezaklapne se (na cizích je to různé) . Dokonce jí mohu prstem pohladit hlavu či krk.

Želvička už zase o kousíček povyrostla, tak minulý týden dostala asi o polovinu větší terrarium a o dost větší vaničku s vodou, kde už "nedosáhne dna", takže musí plavat. Ale jen uprostřed, při krajích jsou kamínky, aby přes ně mohla vylézt ven. Asi se jí to cachtadlo zalíbilo, dost často, když ji ráno kontroluji, rochní si ve vodě. Přes terárko ale musím mít roztaženou zarámovanou síť. Ne proto, aby neutekla (na přelezní stěn je ještě malá), ale protože jsem u toho menšího jednou přistihla Woody jak do něj čůrá ;-D. Holt měkká směs jí lákala a krásně se jí v ní hrabalo. Naštěstí želvička neutrpěla úhony a tu část počůrané směsi jsem okamžitě vyhodila. Síť to teď jistí :-)

Z. Matylda 11.8.2020 13:15

Maričko, je bezva, že jsi "zalívala" želvičku :) Mě by to vůbec nenapadlo!

Želvu jsem měla v akváriu, byla to klasika ze zveráku- želva nádherná. Článek o želvě byl asi prvním, co jsem tady napsala :)

M. Crossette 11.8.2020 19:25

Matyldo, vzpomínám si, že jste měli vodní želvu, ale ne na celý článek (omlouvám se). Můžeš sem přidat odkaz, ráda si ho (znovu) precut :-)

Želva nádherná je jedna ze zdejších běžných vodních želv, rády sedávají se skupinkách na kládách trčících z vody. Ale sotva se k nim chci přiblížit na focení, okamžitě plesknou zpět pod hladinu (a asi mi nadávají, že jsem je vyrušila ve slunění).

Zalévaní směsi mě bohužel naučila smutná zkušenost. No nevím, jestli to byla jen moje chyba. Tenkrát jedna z větší snůšky želviček, které přezimovaly na verandě , nepřežila. Sice jsem jim terárium také kropila, ale ne tak pravidelně jako teď, také mě nědošlo, jak je to důležité (říkala jsem si, jsou zcela zaklaplé, nejí, nepijí, jen spí). Tahle želvička vůbec špatně přezimovala, vylézala. Ale když jsem po probuzení ostatních směs prohrábla, byla dost suchá. Možná nešťastná shoda obého - špatně zimující želvička a suchá směs. No když zimovaly další želvičky, už jsem si dávala pozor a kropila poctivě a často. Na želvy ve výběhu během měsíců co spí také prší, ba leje, takže když je pak zase suché počasí, hlína zůstává stále v určité hloubce vlhká a to jim zřejmě stačí k přežití. Moje vrstva v teráriu není ani 10 cm. Chybami se člověk učí!

Š. Matyášová 12.8.2020 7:02

a když jí zalívá Woody, tak je to špatně ;-)

M. Crossette 12.8.2020 20:02

Vzledem k velikosti terraria to bylo špatně :-/ :-). Woody má mnoho jiných možností a nechci jí tam ani v tomhle větším .

L. Jakovljevičová 11.8.2020 13:12

Maričko, vy jste prostě neuvěřitelníV Ten seznam vámi zachráněných zvířat už je hodně dlouhý a velmi rozmanitý! Obdivuju tebe i tvého manžela, s jakou láskou a trpělivostí se o všechna ta zvířata staráte.

A jedno malé OT: Dneska má svátek Zuzana. A tak Zaně i všem ostatním Zuzankám přeju všechno nej...a řádně to oslavte!!

T. Zana 11.8.2020 15:03

Děkuju :-)

Z. Lika 11.8.2020 16:25

Připojuji se opožděně, ale přece. Ať modré botky slouží, milá zano! (jako poctu k svátku ponechávám iniciálu :D

T. Zana 11.8.2020 17:30

Dík ;-).

M. Crossette 11.8.2020 19:10

Děkuji moc Lído. Ta různá havěť nám dělá radost, ale hlavní důvod, proč to jde je ten, že jsme oba doma a máme na starost o zvířectvo čas.

Jak se daří starušce Betynce ? Posílám jí pohlazení.

Z. Janaba 11.8.2020 12:59

Maričko, jsi prostě reinkarnací toho známého Františka. Už jsem někde psala, že krmím kočky venku, jezevce, kvásek, srnky, kombuchu, manžela, lišku, vrány, kocoura, straky a co se namane, ale želvy se k nám za garáž ještě nepřihrabaly. Ale nedivila bych se, kdyby..., jednou...

Pobavila mě představa té šílené honby želvy za slimákem, stačila’s to vůbec sledovat? :-)

M. Crossette 11.8.2020 19:07

Jano, tvůj výčet zvěře, které přilepšuješ, dalece předčí ten náš:-) :-), hlavně tu lišku bych brala. Možná žijete pro želvy přeci jen v příliš studeném podnebí.

Kombuchu jsem kdysi také roky krmila, dokonce jsem si přes internet objednala silný ruský čaj (jméno jsem zapomněla). Dělala jsem vždy v tří litrové lahvi od okurek a někdy byla kombucha až dvou cm placka. Ve stejné době jsem dělala i kefir a postupně jsem nestíhala pít oboje (kefir byl hlavně můj). A jak je kombucha přeci jen mírně alkoholická, ve vedru při větším množství pití dokázala "unavit". Tak jsem jí živit přestala, ale u kefíru jsem stále, jistě už 20 let (a piji ho jen já).

"Honbu za slimákem" vysvětluji níže ;-D

Z. Jitur 11.8.2020 12:08

Vidím, že u Vás mají spokojený život nejen psice, kočky, ptáci, ale i želvy! Je krásná, napadlo mne jméno podle té čáry na krunýři - "ČÁRka-LINKA"

V

M. Crossette 11.8.2020 18:56

Hihi Jitur, Čárlinka je moc hezké jméno, dáme jí ho jako druhé. Protože to první shodou okolností před pár dny navrhl manžel - "Treexie". Protože jsem želvičku našla u stromu (angl Tree ), při procházce s fenkou Trixie.:-)

Z. Jitur 13.8.2020 7:36

;-)

Z. Lika 11.8.2020 12:01

Želvy jsou pro mě velká neznámá, na žádnou jsem si ani nesáhla, viděla jsem na vlastní oči vlastně jen ty obrovské v zoo. Z historek různých "chovatelů" znám jen želvy zapasované pod lednicí nebo uprchlé neznámo kam. Takže velice oceňuji Mariččino povídání o tom, jak bezvadně můžou takové želvy v blízkosti lidí prosperovat. Maričko, moc děkuju :-)

Z. Xerxová 11.8.2020 12:32

koukej si v Chorvatsku pod nohy - v posledních letech nám tam pravidelně želvy dělaly společnost - a v horku se pohybovaly překvapivě svižně.

Z. Jajka 11.8.2020 13:05

Bohužel místy (Pelješac) je vnímána jako škodná, překousne stonek rajčete a je po rostlině...

Z. Lika 11.8.2020 13:15

No, jednak bude Chorvatsko pro mě kdoví kdy :-/, a za druhé pod vlivem literatury bych pátrala spíš po zmijích růžkatých :-P

M. Crossette 11.8.2020 18:51

Liko, tady zase lidi vůbec neznají divoce žijící ježky (jen je dost módní chovat nějaký druh bílých či našedlých).

Mám dojem, že jsem to už jednou psala, ale zopakuji. Před pár lety byl v TV rozhovor s pánem, myslím z New England. Jeho syn byl ještě malý, když se u nich na větší zahradě zabydlela želva, syn jí chodil krmit. Po pár letech ale zmizela, mysleli, že odešla, bylo jim to líto, ale život šel dál. Roky běžely, syn vyrostl už mu bylo 40 let, žil s rodinou jinde. Starý pán se jednou rozhodl rozšířit zahradu a vysekat zdivočelou část jeho pozemku. No a tam tuhle želvu objevil. Od syna měla na krunýři nějaké trvalé znamení, takže si byl jist, že je to ona. Neutekla, celá ta léta tam stále spokojeně žila.

M. Crossette 11.8.2020 18:52

To by byla škoda, kdyby sis letos neužila Chorvatsko, ale jsou jistě pádné důvody.

D. Ruščáková 11.8.2020 10:54

Maričko, jako obvykle je to ve své obyčejnosti (prostě jsem šla a zachránila želvičku, i když to znamená na ni celé měsíce myslet a nezapomenout ji zalejvat:)) úžasné. Vy prostě děláte zázraky tak nějak mimochodem V

Ovšem nejvíc mě rozesmála věta "Alespoň si při honbě za čerstvou potravou procvičí nohy." Inu relativita v praxi:))

M. Crossette 11.8.2020 18:36

Dede, děkujů. No jak jsem psala u Zany. Tak trochu jako Ezopova bajka o želvě a zajíci. Želva se umí zvednout na všechny 4 a téměř běžet. Jinak je hlavně pomalá, loudavá. Ale vytrvalá. Takže když jí slimák utíká (ulézá), trpělivě ho pronásleduje. A jakmile si slimák myslí, že unikl, dá si pohov a..kuk a chňaps.:-)

Z. Maya 11.8.2020 10:30

To jsou krásný želvy. Mám doma jen ty obyčejný, ale musím říct, že jsem ráda, že ty neměly žádné masožravé období, představa, že je krmím slimákama nic moc. :-)

M. Crossette 11.8.2020 18:35

Mayo, čemu říkáš "obyčejné", jaký mají lat. název? Přiznávám, že když sleduji, jak želvička baští slimáka, mám dost provinilé pocity, obzvláště, když jí toho sama "hodím do arény". Jenže chci, aby si zvykla na svoji přírodní stravu, než ji jednou vypustíme a slimáci do ní patří. Tak si říkám, že je to jako v té dávné Werichově písničce, kde zpívá " Kampak by to došlo, třeba s pouhou ponravou, kdyby měla plakat, že je ptačí potravou" (jen tady je to místo ptáka želva). :-/

A. Lex 11.8.2020 10:22

Maričko, na tvoje články o želvách si pamatuji, jsou jako obvykle ve tvém podání velmi zajímavé!!!

M. Crossette 11.8.2020 18:33

Alex, mockrát děkuji. Právě, že jsem o nich už dříve psala tak obšírně, teď mi moc nešlo psát a neopakovat se:-)